VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Holocaust: Z Brna zmizelo 9 tisíc Židů

Brno - V neděli byl Den památky obětí holocaustu. Vyhlazování Židů Němci v koncentračních táborech skončilo před třiašedesáti lety. Páté nástupiště brněnského hlavního nádraží, první prosinec roku 1941. První transport židovských obyvatel z Brna do koncentračního tábora v Terezíně právě vyrazil. Následovat bude ještě dalších dvanáct.

28.1.2008 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Foto.

„Z Brna poslali Němci do Terezína 9064 Židů. Přežilo jich pouze 684,“ konstatoval v knize Historie Židů v Čechách a na Moravě Tomáš Pěkný. Terezín je pouze přestupní stanice. Cílem jsou vyhlazovací tábory na východě. Největším z nich je Auschwitz-Birkenau u Osvětimi. Peklo zastaví až vojáci Rudé armády 27. ledna roku 1945. V neděli od této chvíle uplynulo třiašedesát let. Tento den je Dnem památky obětí holocaustu.

Ze vzpomínek

Podle sčítání Židů prvního října v roce 1941 jich žilo v Brně 11 102. „Prvního prosince roku 1941 jsme ráno opustili brněnský byt a vydali jsme se na shromaždiště. Každý dostal karton s natisknutým číslem. Měl jsem 148. Dohromady tam bylo asi dva tisíce lidí,“ popsal svoje vzpomínky v knize Židovská Morava – židovské Brno moravský rodák Pavel Uri Bass, který holocaust přežil.

Vlak je z pátého nástupiště hlavního nádraží odvezl do Bohušovic nad Ohří, odkud pěšky došli do Terezína. „Lidé přijížděli v osobních nebo dobytčích vagonech. Měli na šňůrce kolem krku připevněno své transportní číslo. Při výstupu z vlaku esesmani příležitostně rozdávali facky, kopance a házeli kameny,“ popsal své zážitky v knize o Terezíně Hans Günther Adler.

Němci zde rozdělili muže od žen a Uri Bass se se svojí matkou pak znovu setkal až po šesti měsících. Po několika dnech v Terezíně Němci odloučili děti starší deseti let a poslali je do samostatné místnosti. „Byl to velký pokoj. Kolem zdí byly dvouposchoďové kavalce a uprostřed stůl a lavice. To byl náš celý svět,“ uvedl Uri Bass. Do Terezína směřovaly další transporty nejen z protektorátu, ale i Německa.

Lidé ale začali z bývalé barokní pevnosti i odjíždět. „Kam, to přesně nikdo nevěděl. Všichni se báli, aby nebyli zařazeni do příštího transportu,“ dodal Uri Bass.

V Osvětimi

Jednoho dne přišla řada i na Basse. Po třech dnech dorazil s ostatními Židy do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Tady esesáci rozdělovali příchozí lidi do dvou řad. Starší a nemocní lidé směřovali doleva. S těmi se již nikdy nikdo nesetkal. Ostatní zamířili do sprch. Mokří lidé pak museli v tuhé zimě stát několik hodin venku na mrazu.

Tehdy nad ránem také Uri Bass poprvé spatřil na obloze divnou růžovou záři. Po chvíli mu do nosu vletěl podivný nasládlý zápach. Pekelná mašinérie se rozjela naplno. Zastavili ji až vojáci Rudé armády. Přesně před třiašedesáti lety.

Boj o život v Brně

Tragédie Židů v Brně a na jižní Moravě začala po obsazení zbytku Československa patnáctého března v roce 1939. V nově zřízeném protektorátu Böhmen und Mähren začaly takřka ihned platit diskriminační norimberské zákony. Na denním pořádku byly tehdy také násilnosti vůči pronásledovanému obyvatelstvu.

„Mezi devatenáctým a osmadvacátým květnem začaly fašistické demonstrace a protižidovské pogromy v Brně. Židy vyvlékali z kaváren a napadali je na ulici,“ uvedl Petr Weber z Židovské obce v Brně.

V červnu přijel do protektorátu Adolf Eichmann a zahájil akci „konečné řešení židovské otázky.“ Jeho mezistupněm byla konfiskace majetku, deportace Židů do koncentračního tábora v Terezíně a následný transport do vyhlazovacích táborů na východě.

Válečnou apokalypsu tak přežil jen zlomek z mnohatisícové komunity. „I přesto se už v červenci v roce 1945 ustanovil přípravný výbor pro obnovu židovské obce. V jeho čele byl Rudolf Spitz,“ řekl Weber.

Obnova nebyla jednoduchá. Velkou synagogu v Přízově ulici vypálili Němci. Většina budov, které zabavili nacisti, stále zůstávala v rukou státu. V roce 1948 pak následovala první poválečná hromadná emigrace Židů do Izraele. Odešla řada lidí, kteří po válce přišli do Československa z Ukrajiny a Podkarpatské Rusi. Druhá vlna odešla v roce 1968. Nyní je členem Židovské obce v Brně kolem tří set lidí.

Autor: Martin Mikuláš

28.1.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mladý útočník brněnské Komety Martin Nečas.

Co nyní předvádíme, je hrůza, řekl útočník Komety Nečas

Franci Litsingi.

Zbrojovka touží po domácí výhře, kterou v tabulce přeskočí Liberec

Soutěžila v Miss aerobik, teď zvedá činky. Její rady sleduje dvanáct tisíc lidí

Brno - O cvičení, zdravé výživě a zážitcích ze soutěže Miss aerobik či z mistrovství republiky ve vzpírání vede třiadvacetiletá Lucie Minářová z Brna blog. Její rady sleduje dvanáct a půl tisíce lidí. S aerobikem začala před osmnácti lety. „Vyzkoušela jsem téměř všechny jeho formy, od stepaerobiku až po trenérství," říká.

Červená světla u železnice? Ženě s třemi dětmi v přecházení nevadila

Brněnsko – Hazard s životy a zdravím předvádělo na železničních přejezdech dvanáct lidí, které zachytili policisté při bezpečnostní akci tento týden. Kontrolovali, jak chodci i řidiči překonávají přejezdy, když svítí výstražná červená světla. „Odstrašujícím případem je počínání osmačtyřicetileté ženy, která v Nedvědici doprovázela trojici dětí. Ženu nezajímala výstražná světla na tamním závorami nechráněném přejezdu," uvedl v pátek policejní mluvčí Bohumil Malášek.

AKTUALIZOVÁNO

Kometa selhala 2:5 proti Třinci, porazila se vlastními góly

Brno – Jen lepší skóre oddálilo pokles hokejistů brněnské Komety na sedmé místo extraligové tabulky, které znamená pouze předkolo play-off. Kometa v pátečním 49. kole extraligy doma jasně podlehla 2:5 Třinci, Chomutov si připsal bod za porážku 3:4 ve Zlíně po nájezdech. Brňané dál tápou.

Z ulic Brna zmizely stovky billboardů

Brno - Více než dvě stovky nelegálních billboardů zmizely loni z brněnských ulic. Úředníci, kteří vyzývali majitele k jejich odstranění, byli dvakrát úspěšnější než v roce 2015. „Předloni jsme jich odstranili asi jen sto," připomněl zastupitel Brna-středu Michal Závodský.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies