VYBERTE SI REGION

Homosexuálové v kraji se stahují do větších měst

Jižní Morava – Našla si práci, ale dlouho v ní nevydržela. Jakmile zaměstnavatel zjistil, že je lesba, dostala výpověď. „Je to už asi deset let, ale dodnes si pamatuji, jak mě to naštvalo,“ podotkla Alžběta Sabo, která si později otevřela bar pro homosexuály v centru Znojma.

22.5.2011 5
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/ Lenka Střihavková

Setkala se tehdy s takzvanou homofobii. „Je to diskriminační postoj k lidem s jinou sexuální orientací nebo identitou,“ vysvětlila předsedkyně lesbického sdružení HoLky v Brně Jolana Navrátilová.

17. května bylo jedenadvacáté výročí vyjmutí homosexuality z mezinárodního seznamu psychických nemocí. „Od té doby je tento den označený jako Mezinárodní den boje proti homofobii. Lidé si připomínají, že neheterosexuálové jsou normální, zdraví a mají právo být šťastní jako všichni ostatní,“ upozornila Navrátilová.

Omezující zákony

I přestože jsou podle ní české zákony pokrokové, diskriminace neheterosexuálů je stále aktuální. „Jedná se například o zákaz adopce dětí registrovanými partnery nebo zákaz umělého oplodnění u jiného než heterosexuálního svazku,“ uvedla Navrátilová.

Homosexuálové z jižní Moravy proto často svoji orientaci skrývají. „Mnoho gayů, kteří jsou na vyšších pracovních pozicích, orientaci tají ze strachu o své místo. Vymýšlejí si historky o milenkách,“ tvrdí Marek Christ z brněnské gay skupiny GaTe.

Jiní to řeší tak, že se stěhují do velkých měst. „Nabízí víc anonymity. V případě, že se člověk setká s nějakým negativním postojem, je jednodušší ubránit své soukromí. Většinou ale stejně záleží na konkrétních lidech,“ myslí si Martin Strachoň ze Sdružení gayů, leseb a přátel Brno.

Život ve velkoměstě si proto zvolil například sedmadvacetiletý gay z Břeclavska. Z maloměsta se přestěhoval do Prahy. „Našel jsem tam práci a byt, kde žijeme s přítelem. V Břeclavi by to každý rozebíral, v Praze máme klid a naprosté soukromí. A také několik klubů, kam můžeme zajít,“ svěřil se mladý muž, který si nepřál zveřejnit své jméno. Na jih Moravy totiž stále jezdí za rodinou.

I přesto se podle odborníků postoj k homosexuálům zlepšuje. „Žádné výzkumy, které by ukazovaly, kolik lidí s jinou sexuální orientací v kraji žije, neexistují. Stejně jako se neměří homofobie. Obecně ale platí, že je česká společnost vůči neheterosexuálům poměrně tolerantní,“ tvrdí Navrátilová.

Starším vadí

Nejméně odpůrců mají gayové a lesby mezi mladými lidmi. „Když je láska čistá, tak na pohlaví nezáleží,“ tvrdí Tomáš Brožek ze Znojemska. Hůře berou svobodnější pohled na sexuální orientaci starší lidé. „Jsem věřící a mám stejný názor jako církev. Je to nepřirozené. A takový názor bych měl, i kdybych věřící nebyl,“ řekl důchodce z Brna, který si nepřál uvést jméno.

Zakladatel gay klubu v Brně Tomáš Ekrt říká: Perou se u nás jen lesby

ROZHOVOR – Před pěti lety založil v Brně gay klub, aby zaplnil díru na trhu. „O klubu pro lesby, který ve městě také chybí, jsem ale zatím neuvažoval,“ říká majitel podniku v brněnské Masarykově ulici Tomáš Ekrt.

Proč jste založil gay klub?

Protože v Brně chyběl. V Praze přitom podobné podniky byly už dávno.

V čem se liší od běžných podniků?

Především tím, že je gay a friendly. To znamená, že jsou vítáni všichni, kdo se chtějí bavit a nechtějí konflikty. Gayové, lesbičky i heterosexuálové. Proto ani nedělám klubu reklamu. Chci, aby zákazníci přicházeli na doporučení svých přátel. Ne, aby sem chodil každý. Stává se ale, že přijdou lidé, kteří netuší o jaký typ klubu se jedná. Když ale ráno odchází, říkají, že přijdou zase.

Heterosexuálové k vám chodí často?

Ano. Často sem chodí dívky. Přivede je třeba lesbická kamarádka a jim se v klubu zalíbí. Nikdo je tu neobtěžuje jako na jiných diskotékách.

Nechodí k vám lidé vyhledávat konflikty?

Za pět let co podnik funguje k žádným větším roztržkám nedošlo. Jen se tu občas mezi sebou poperou lesby. Jsou většinou ostřejší povahy, takže neunesou, když jedna druhé přebere holku. Jinak je tu ale klid.

Zpočátku stačí naznačit, radí psycholožka

Svěřit se rodičům se svou odlišnou orientací není snadné. Své o tom ví i šestadvacetiletý Petr, který si nepřál zveřejnit příjmení. „Rodiče by to nepochopili, proto jsem jim to neřekl, “ vysvětlil Petr.

Podle psycholožky Marie Vignatiové není nutné sdělovat takto osobní věci za každou cenu. „Promluvit si s rodiči je vhodné až v případě, kdy si dítě najde partnera stejného pohlaví. Zpočátku je to ale lepší jen naznačit,“ poradila Vignatiová. Rodičům podle ní dojde, co se děje. Například až spolu pár pojede na dovolenou.

Pro Petra je ale nemyslitelné i naznačovat. „Nyní už bydlím sám. Dřív jsem se s přítelem musel scházet tajně. Hlavně můj otec je staromódní,“ svěřil se Petr. V takovém případě Vignatiová radí obrátit se na odborníka. „Pokud se člověk nemůže svěřit nejbližším, je dobré vyhledat sexuologa. Je to lepší, než to dusit v sobě,“ uvedla Vignatiová.

Ideální podle ní ale je, když jsou rodiče tolerantní. „Měli by dát dítěti najevo, že stojí při něm. Aby si nepřipadalo vymezené ze společnosti. Homosexualita totiž navzdory současným trendům normální není,“ uzavřela Vignatiová.

V zoologické na nás kýchl čáp. Teď čekáme dítě

Na základní škole se jí líbili spolužáci i spolužačky. Až do puberty nepřemýšlela nad tím, že to není obvyklé. To, že s její sexuální orientací není něco v pořádku, zjistila asi ve dvaceti letech. „Problém se objevil, když se vztah s muži dostával do vážnější roviny. Něco mi na něm nesedělo. Sama jsem si s tím nedokázala poradit a začala jsem navštěvovat sexuologa. Dnes už jsem jinde a vím, že záleží na porozumění jedinců,“ vysvětluje čtyřicetiletá lesba Ilona Fábryová.

Už třináct let žije s partnerkou Monikou v malé vesnici na Brněnsku. Před několika lety uzavřely registrované partnerství. Jejich způsob života je stejný jako u heterosexuálních lidí. „Lesby nejsou jiné. Nechápu, proč si to lidé myslí. Ráno se nestavíme na hlavu a neodpichujeme se ušima do koupelny. To je přece nesmysl,“ kroutí hlavou Fábryová. Dodává, že s partnerkou teď čekají dítě. „Monika je těhotná. Dcera se narodí o letních prázdninách. Nebudu vysvětlovat, jak je možné, že dvě lesby budou mít dítě. Oficiální verze je ta, že jsme byly s Monikou v zoo, kýchl na ni čáp a ona se nakazila,“ směje se Fábryová.

Ví, že to nebude jednoduché. Důležité je podle ní to, že mohou dceru zabezpečit a nabídnout jí milující rodinu. „I homosexuálové mají právo na to mít děti. Víme, že dceři musíme ukázat i mužský vzor, který je nutný k jejímu správnému vývoji. Najde ho třeba v dědečcích, strýcích nebo v sousedech,“ myslí si Fábryová.

S reakcemi lidí si starosti nedělá. „Nikdy mě nezajímalo, co si o mě ostatní myslí. Mám svoje soukromí, které začíná za dveřmi našeho domu. Co v něm dělám, je jen moje věc. Nestrkám nos do záležitostí jiných a totéž očekávám od nich,“ upozorňuje Fábryová.

Důležité je podle ní to, co lidé vyzařují. „Člověka, který se tváří, že do společnosti nepatří, považují ostatní za podivína. A také se k němu odmítavě chovají,“ myslí si Fábryová. S žádnou vyloženě negativní reakcí se nejspíš díky svému postoji zatím nesetkala. „Žijeme v malé vesnici. A nestalo se mi, že by mi někdo kvůli mé sexuální orientaci neprodal třeba brambory. Lidé jsou někdy ostýchaví a neví, jak náš vztah pojmenovat. Jsou ale vždy slušní,“ upozorňuje.

Zkoumavým pohledům se ale nevyhne. „Nedávno jsme šly s partnerkou po náměstí Svobody v Brně. Byl tam nějaký německý zájezd. Lidé místo na historické památky hleděli na to, že se držíme za ruce,“ vzpomíná s úsměvem. Nemyslí si ale, že je to projev nějaké nelibosti proti homosexuálům. „Je to tím, že pro lidi je to něco neobvyklého. Lidé se s pohledem na gaye nebo lesby často nesetkávají. Někteří zakroutí nevěřícně hlavou a jiným se to, co vidí, třeba líbí,“ myslí si Fábryová.

HELENA ČTVRTEČKOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Autor: Helena Čtvrtečková

22.5.2011 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies