VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hrad Pernštejn je krásný jako před 500 lety, těší památkáře. Pomohl mu požár

Nedvědice - Přesně před deseti lety hořela střecha sýpky na hradě Pernštejn. Podle odborníků oheň památce svým způsobem pomohl, upravili ji díky tomu kompletně.

15.4.2015 2
SDÍLEJ:
Fotogalerie
22 fotografií

Pernštejn zachvátily přesně před deseti lety plameny. Paradoxně díky požáru se podařilo hrad kompletně opravit a podle památkářů je nyní krásný jako před pěti sty lety.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík a archiv

Střecha v plamenech, k obloze stoupají kotouče dýmu a k branám známého moravského hradu přijíždí jedno hasičské auto za druhým. Ve středu uplynulo přesně deset let od velkého požáru, který na Pernštejně poničil střechu sýpky a čtvrtou bránu. Teď už jej na hradě připomíná jen výstava fotografií.

Podle Petra Kroupy z Národního památkového ústavu požár hradu svým způsobem pomohl. „Neopravili jsme jen poškozené části, rovnou jsme se pustili do kompletní úpravy. Dalo by se říct, že právě díky požáru teď máme nový výstavní a přednáškový sál," prohlásil Kroupa.

Zdůraznil, že při opravách se snažili zachovat památkovou hodnotu hradu. „Sýpku jsme obnovili v původním gotickém slohu. Myslím, že hrad je teď stejně krásný jako před pěti sty lety," dodal památkář.

Třiatřicet hodin

Jako na jeden z nejrozsáhlejších a taky nejnáročnějších zásahů vzpomínají na požár z 15. dubna 2005 hasiči z jižní Moravy i Vysočiny. „Už od šesti hodin ráno s plameny bojovalo přes sto profesionálů i dobrovolníků. Všechno uhasili až za třiatřicet hodin," poznamenal mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Hasičům se tehdy podařilo zabránit rozšíření požáru, ale v budově sýpky, která sloužila jako depozitář, se propadla dřevěná střecha. „Shořelo tam přes sedm set kusů mobiliáře, hlavně nábytek a obrazy. To nejcennější jsme ale naštěstí vystavovali na prohlídkové trase. Tuto část hradu oheň nepoškodil," popsal tamní kastelán Zdeněk Škrabal. Zničené bylo podle něho celé horní patro sýpky.

Přesnou příčinu vzniku požáru se dodnes nepodařilo zjistit. Nejpravděpodobnější je samovznícení nátěrových hmot. „Dělníci zrovna lakovali a brousili dřevěné podlahy. Lak pravděpodobně zatekl do vrstvy prachu a obilných plev pod podlahou horního patra," vysvětlil Mikoška.

Obnova hradu stála téměř šedesát milionů korun. „Sešlo se hodně peněz od lidí, kteří přispívali do veřejné sbírky. Myslím, že díky tomu opravy hodně podpořil i stát," řekl Kroupa.

Opravy proto postupovaly rychle. „Do sýpky jsme dali nové trámy a po třech letech jsme tam vystavěli sál. Po pěti letech už nebylo poznat, že tam někdy hořelo," podotkl Škrabal.

Sál sýpky nyní slouží hlavně k výstavám. Od května si v něm lidé například prohlédnou historické zbraně a zbroje. Do sýpky má od rekonstrukce přístup každý návštěvník, který si zaplatí některou ze čtyř prohlídkových tras na hradě.

Mají suchovod

Oceňuje to i Šárka Matušková z Bystřice nad Pernštejnem, která chodí s rodinou na hrad každé léto na rytířské slavnosti. „Jsem ráda, že se sýpka, kde byl dřív depozitář, otevřela lidem. Jsou tam zajímavé tvořivé dílny. A když je venku zima nebo prší, je příjemné, když se člověk může uvnitř schovat," prohlásila Matušková.

Kvůli zkušenosti s požárem na hradě vytvořili rovněž nový systém na dodávku vody. „V případě potřeby máme k dispozici takzvaný suchovod. Tvoří jej trubky s vodou z cisterny, která je vyhloubená ve skále pod hradem. Na třetím a pátém nádvoří se na něj dají napojit hadice," objasnil Škrabal. Zařízení zatím ještě nepoužili, ale každý rok je kontrolují.

Při dubnovém velkém požáru před deseti lety byl totiž největší problém právě s dodávkou vody. „Přiváželi jsme ji z kilometru vzdálené obce Pernštejn a kyvadlově automobilovými cisternami z rybníka ve tři kilometry vzdálené Nedvědici," uvedl Mikoška.

KLÁRA ČÁPOVÁ
MARTINA PAVELKOVÁ

Autor: Redakce

15.4.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Technika modrotisk. Ilustrační foto.

Modrotisk usiluje o zapsání na seznam UNESCO. Na jižní Moravě zůstaly dvě dílny

Ilustrační foto
6

Chodci přišli v Husově ulici o část podloubí. Kvůli prodejně

Kosti? Budoucí lékaři si pro ně chodí do školní půjčovny

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Kost křížovou, obratle a třeba i části lebky mají budoucí lékaři z brněnské Masarykovy univerzity k dispozici dvakrát týdně. Získávají je v takzvané kosťárně, půjčovně kostí ve škole. Studenti využívají také muzeum, kde mohou pozorovat orgány nebo části končetin i s tkáněmi. Útrobám anatomického ústavu lékařské fakulty se věnuje další díl seriálu Deníku Rovnost nazvaného Za zavřenými dveřmi.

Krajská koalice představila programové prohlášení. Chce řešit majetek i sucho

Brno, jižní Morava – Zlepšíme komfort dopravy, budeme prosazovat větší otevřenost vzdělávacího systému, podpoříme sport především u dětí a mládeže. Takovéto cíle a mnoho dalších uvádí krajská koalice ve svém programovém prohlášení. Představila ho přibližně pět měsíců od loňských voleb.

AKTUALIZOVÁNO

Kontrolní výbor projednává levné volání. Je to pokus o veřejné lynčování, tvrdí Bartík

Brno – Chtěl levné volání pro obyvatele Brna-středu, místo toho předvolali jeho samého – radního Svatopluka Bartíka. Kontrolní výbor městské části se začal věnovat tomu, jak radnice dojednala zakázku na služby PR agentury.

Platy řidičů autobusů: 11 dopravců kývlo na nabídku kraje, čtyři se nevyjádřili

Brno – Krajští radní na svém středečním zasedání schvalovali dodatky smluv s autobusovými dopravci. Ti si už dříve stěžovali, že nemají dostatek peněz na navýšení platů svých řidičů, které jim přikazuje loňské nařízení vlády. „Nabídli jsme dopravcům navýšení plateb o 2,85 korun na kilometr. Jedenáct firem z patnácti na nabídku přistoupilo, čtyři se ještě nevyjádřily," uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Roman Hanák.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies