VYBERTE SI REGION

Hrají fotbal často jen za párek a pivo. Přesto je okresní přebor baví

Jižní Morava, Vysočina - Je to fenomén. Zábava, při které se člověk odreaguje. A hlavně radost. Tak popisuje sekretář Jihomoravského krajského fotbalového svazu Josef Dvořáček důvod, proč fotbal neodmyslitelně patří nejen do velkých měst, ale i k těm nejmenším vesnicím. Malých klubů, které hrají okresní přebory a nižší soutěže, jsou v Jihomoravském kraji a na Vysočině stovky.

27.4.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

V příštích letech se některé z nich možná sloučí nebo je čeká úplné zrušení. Děti a mladí lidé už totiž nemilují fotbal tak jako jejich rodiče. „Zájem mladší generace klesá. Důvod je hlavně pohodlnost, kterou dnešní doba nabízí," domnívá se Dvořáček. Dodal, že rapidní snížení počtu klubů na jihu Moravy zatím nezaznamenal. Ubývá ale mládežnických družstev v jednotlivých klubech.

Problém potvrdil například prezident klubu ve Vavřinci na Blanensku Aleš Blézl. „Současní fanoušci mají o fotbal zájem. Na áčko, které hraje okresní přebor, chodí až sto diváků. Na béčko, které je ve čtvrté třídě, kolem čtyřiceti. Horší je to s výchovou mladších fotbalistů. Mládež i trenéři nám chybějí," postěžoval si Blézl.

Další důležité téma, které malé kluby řeší, jsou peníze. Například Bítovčice na Jihlavsku se dvěma týmy dospělých, přípravkou pro děti a týmem starších žáků mají rozpočet mezi 130 a dvěma sty tisíc korun. Přibližně třetinu tvoří různé dotace. Zbytek musejí sehnat hráči a činovníci. „Mezi nejdražší položky patří regenerace trávníku," sdělil předseda klubu Leoš Chvátal. O chod klubu se stará s dalšími čtyřmi zapálenými lidmi. „Je to velký zápřah, v sezoně jsme na hřišti sedm dní v týdnu od rána do večera. Fotbal je náš způsob života," prohlásil Chvátal.

systém soutěží
Na okresní úrovni se v Jihomoravském kraji hraje pětatřicet soutěží dospělých. Nejvyšší je okresní přebor. Pod ním III. a IV. třída.

Vrchol jihomoravské krajské úrovně je krajský přebor, další krajské soutěže jsou I. A třída a I. B třída. Další desítky soutěží tvoří přípravky, mladší žáci, starší žáci a dorost.

Na Vysočině se na okresní úrovni hraje dvacet soutěží. Systém je stejný jako na jihu Moravy.

V případě, že tým vyhraje krajský přebor, může postoupit do moravskoslezské divize a odtamtud do Moravskoslezské fotbalové ligy. Z ní už vede cesta do národních fotbalových soutěží.

Oddaní fotbalu jsou i lidé, kteří se starají o klub v Uhřicích na Hodonínsku. „Peníze se shánějí čím dál hůř. Máme dobré vztahy s obcí, která je náš hlavní sponzor. Taky pořádáme kulturní akce a každý rok sbíráme železný šrot," vyjmenoval zdroje příjmů předseda klubu Petr Meduna.

Za snahu, jakou má on a a jemu podobní, je vděčná většina hráčů. Mezi nimi například David Švancara z oddílu Sokol Pavlov. „Jsem rád, že mám možnost si jen pro zábavu jednou týdně zahrát fotbal. V nižších soutěžích je taková domácká pohodová atmosféra," řekl s úsměvem Švancara.

S fotbalem, kde sportovci hrají někdy doslova za párek a pivo, se ale nepojí jen radost a příjemné pocity. Mezi mnohými oddíly funguje rivalita a někdy i dlouhodobé nepřátelství.

Například klub v Bílovicích nad Svitavou kdysi spolupracoval s Řícmanicemi na Brněnsku. „V jednom z derby utkání s družstvem Řícmanic jsme ale kopali pokutový kop a náš hráč Jirka Halus dal až na třetí pokus gól. Při dvou neúspěšných pokusech totiž odpískal hlavní rozhodčí předčasný pohyb brankáře a nechal penaltu opakovat. Tuto situaci neunesli někteří řícmaničtí funkcionáři a přetrhali spolupráci mezi sousedními oddíly," vzpomněla si Jana Krejčířová z Bílovic. Obnovit spolupráci mezi kluby se podařilo až po patnácti letech.

Kromě vypjatých derby blízkých vesnic jsou v nižších soutěžích i jiné zajímavosti. Například věk některých hráčů. Tým Světlá C ze Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku se díky němu dostal v roce 2007 do České knihy rekordů. Proti Okrouhlici B v zápasu čtvrté třídy totiž nastoupila skupina veteránů s věkovým průměrem přes dvaapadesát a půl roku.

V základní sestavě tehdy nastoupilo deset padesátníků. Jen útočníkovi Jaroslavu Havlovi bylo devětačtyřicet. „Soutěže hrají i starší. Jenže k sobě mají mladíky, kteří to za ně oběhají. Tenhle tým byl celý z veteránů," zdůraznil nejstarší hráč týmu osmapadesátiletý Jiří Krupička. Dodal, že na duben 2007 nikdo z týmu nezapomene. Světlá C tehdy zvítězila tři jedna.

Pro zvětšení rozklikněte.

Sudí odchází. Nenechají na sebe řvát

Hodonín - Ve fotbale toho zažil opravdu spousty. Miroslav Chromek si za dlouhou kariéru prošel všemi okresními a krajskými soutěžemi. Dvaašedesátiletý arbitr se dostal až do divize, kterou však musel kvůli věku přestat pískat. Známý sudí z Hodonínska v současnosti řídí nejnižší fotbalové třídy. Navíc na jižní Moravě vykonává i funkci delegáta. „Každá soutěž od čtvrté třídy do první ligy je specifická, něčím výjimečná a má svoje zákonitosti," říká Chromek.

Je chování hráčů a diváků horší než před dvaceti lety?

Chování diváků je oproti minulému období opravdu hrozné. Dřív bylo ve fotbalu víc zábavy. Lidé se chodili na hřiště pobavit. V současnosti se dojdou pouze uvolnit a vyřvat, protože doma nebo v zaměstnání mají problémy. Mezi lidmi je zloba. To je vidět také v lize. Velký problém je, že hráčům nevadí, zda dostanou červenou kartu a budou další kola stát.

Šla podle vás úroveň rozhodčích nahoru?

V současnosti se rozhodčí vzdělávají už v kraji. Bohužel je velká škoda, že tam postupují i neostřílení sudí z okresu. Dřív musel každý arbitr odpískat tři roky nejnižší soutěže, teprve potom šel výš. Mladí rozhodčí jsou sice ctižádostiví, ale někdy přehnaně suverénní. Nenechají si od starších kolegů moc poradit. Pak když se objeví problém, tak ho mnohdy nedokážou vyřešit. Na druhé straně třeba sudí z Brna a okolí jdou do vyšších soutěží fyzicky i z hlediska znalosti pravidel připravení. Protože je každý talentovaný mladík za rok pryč, zůstávají v okrese pouze starší a méně kvalitní rozhodčí.

Proč je podle vás tak málo rozhodčích?

Hlavní důvod je neskutečný tlak hráčů a diváků. Mladý sudí nemá důvod za 250 korun nechat na sebe každý víkend řvát. Rozhodčí nebere takové odměny, aby toho kvůli fotbalu tolik obětoval. Spousta mladých a slušných kluků to brzy vzdalo. Hodně rozhodčích nevydrželo tlak a skončilo. Opravdu to překonaly jenom ty nejsilnější osobnosti.

Vy jste nechtěl po nějakém nepovedeném zápase skončit?

Ne, nikdy. Zápasů, které rozhodčí nezvládl nebo je vyloženě pokazil, je spousta. Každý se z toho musí dostat sám. Pokud ale sudí nedělá chyby úmyslně a nevede utkání tendenčně, neměl by si z toho dělat velkou hlavu. Naopak by se měl dívat před sebe. Každému se stane, že někdy nemá den. Kdo říká, že nikdy nepokazil utkání, tak lže. Hráči, funkcionáři nebo diváci by měli umět poznat, kdy rozhodčí dělají chyby úmyslně.

Dost lidí ale tvrdí, že by zápasy okresních soutěží zvládli odřídit i laici.

Lidé, kteří nejvíc řvou, by nešli zápasy nikdy pískat, protože by nemohli za zábradlím křičet. A zbytek si to klidně může zkusit.

LIBOR KOPL

Podnikatel: Fotbal nedělám pro peníze
Rousínov - Fotbalisté Rousínova na Vyškovsku ještě před pár roky hráli divizi s řadou posil převážně z brněnských klubů. V současnosti patří k předním týmům nižší soutěže krajského přeboru, a v mužstvu dostávají víc příležitostí vlastní odchovanci. „V tom vidíme budoucnost, tedy v hráčích, kteří mají citový vztah k městu a klubu. Chceme také víc spolupracovat s Vyškovem, kde jsou tréninková centra žáků a dorostu a jsou v nich i naši odchovanci," zdůraznil Petr Pupp. Jeho firma Ferobet patří k největším sponzorům klubu.

I pro podnikatele je fotbal především srdeční záležitost. Fotbal hrál v nedalekém Slavkově u Brna a na rousínovském trávníku nyní běhá jeho syn. Ujišťuje, že v pomyslné kartotéční knize figuruje fotbal výhradně na straně výdajů jeho firmy. „S ničím jiným jsem ani nikdy nepočítal. Není to fráze, že fotbal je studna, ve které peníze jenom mizejí. Ale fotbal nepodporuji pro zisk," upozorňuje šéf firmy, která klubu pomáhá i jinou formou než penězi. Podílela se například na dláždění areálu stadionu, stavbě záchytných sítí za brankami, rekonstrukci šaten, koupi dresů a také jiného vybavení.

Za tuto pomoc na rousínovském stadionu visí reklamní panel Ferobetu. Je na viditelných místech naproti hlavní tribuně i na ní. Pupp ale přesto nevidí nějakou vyšší účinnost této propagace. „Dodáváme stavební materiál do sítě stavebnin, menším i větším firmám. Nejsem si ale příliš jistý, zda nás někdo někdy kontaktoval díky tomuto panelu na fotbalovém stadionu. Spíš ne," myslí si Pupp, který je zároveň člen klubového výboru.

Podle rousínovského podnikatele, fotbalového funkcionáře i velkého fanouška se fotbal nedá provozovat bez podpory obcí, kde působí. „Rousínov fotbal podporuje a je jeho největší partner. Pak někde jsou podnikatelé a potom hodně menších a malých sponzorů a podporovatelů. I těch úplně nejmenších si kluby, jako je ten rousínovský, určitě musejí vážit," zdůraznil podnikatel Pupp. (ULA)

Autor: Vojtěch Kučerák

27.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kometa hledá jednodušší cestu, na ledě omezí i žabičky. Zábranský nazul brusle

Brno – Na trénincích hokejové Komety v posledních dnech přibyl jeden hlas navíc. Ne, nejedná se o novou posilu. Na své svěřence dohlížel přímo na ledě i majitel klubu a zároveň hlavní kouč Libor Zábranský, který dosud přípravu nechával na svých asistentech. „Je to persona a ví, kdy má vstoupit do kabiny a na led," oceňuje přínos hlavního muže Komety asistent Kamil Pokorný.

AKTUALIZOVÁNO

Potřetí za sebou. Lezec Ondra opět vládne brněnským sportovcům

Brno  /FOTOGALERIE/ – Každý rok překvapuje odborníky i své soupeře, co všechno dokáže. Sbírá medaile na světových šampionátech, udivuje výstupy ve skalách. A jeho úspěchu si všímají i doma, v Brně. Sportovní lezec Adam Ondra se letos tak už potřetí v řadě stal nejlepším sportovcem města Brna. Cenu převzal ve čtvrtek večer při slavnostním vyhlášení v Hotelu Voroněž.

Salon vín: titul šampiona získalo po roční pauze Zámecké vinařství Bzenec

Valtice, Bzenec – Prvenství v prestižní Národní soutěži vín České republiky slaví vinařství z Hodonínska. Šampionem expozice Salon vín pro příští rok se ve čtvrtek stal Ryzlink vlašský 2015 v pozdním sběru řady Collection 1508 Reservé ze Zámeckého vinařství Bzenec. Vítězné vinařství navázalo na úspěšnou sérii z předešlých let. „Jde o víno zlatavé barvy se zelenkavými odlesky, s vůní grepové pecky a mandlí ukazující na výbornou vyzrálost hroznů," přiblížil oceněné nejlepší víno ředitel bzeneckého vinařství Bořek Svoboda. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies