VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hráli tam V+W. Bývalé kino a divadlo u veletrhů čeká oprava

Brno /FOTOGALERIE/ - Ne všechny budovy brněnského výstaviště měly podle projektantů sloužit veletrhům. Do jedné z nich chodili lidé za kulturou. Zatímco velké pavilony dodnes pravidelně hostí přehlídky módy nebo moderních strojů a technologií, budova bývalého kina a divadla je od konce devadesátých let opuštěná. Vedení města to chce změnit.

6.3.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
13 fotografií

Zatímco velké pavilony dodnes pravidelně hostí přehlídky módy nebo moderních strojů a technologií, budova bývalého kina a divadla je od konce devadesátých let opuštěná. Vedení města to chce změnit.Foto: DENÍK/Attila Racek

Plánuje rekonstrukci památkově chráněné funkcionalistické stavby. „Aktuálně si necháváme zpracovat studii, která určí, jak lze budovu opravit. Pak budeme jednat o tom, jak ji využít. S tím nám pomůže studie proveditelnosti. Ukáže, co je možné uvnitř provozovat, abychom neutratili dvě stě milionů za rekonstrukci a nebyli pak provoz schopní udržet," vysvětlil brněnský primátor Petr Vokřál.

Jestli se i po rekonstrukci budova vrátí ke kulturním účelům, zatím není jisté. Na její opravy dohlédnou památkáři. Podle nich je návrat k původnímu účelu nejlepší řešení. „Vítáme ale jakékoli využití, které pomůže k revitalizaci stavby. Místo je už dlouho opuštěné a opravu potřebuje," připomněl ředitel brněnské pobočky Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha. Naposled uvnitř sídlila plodinová burza, která se odstěhovala v roce 1997.

Poté, co město na konci března převezme většinový podíl akcií veletrhů od firmy Messe Düsseldorf, plánuje areál dál rozvíjet. Rekonstrukce budovy bývalého kina podle Vokřála může být jedním z prvních kroků. „Je totiž ve stejné zástavbě jako třeba kongresové centrum nebo budova regionální hospodářské komory. Nabízí se tu tedy možnost nějak vyčlenit tento prostor tak, aby byl přístupný i z ulice Hlinky. To by mohlo zpřístupnit tuto část nejen lidem, ale i investorům," poznamenal primátor.

kino a divadlo na výstavišti- Funkcionalistická budova vznikla v letech 19271928 podle návrhu architekta Emila Králíka.
- Původně sloužila budova jako kino a kavárna. Hned po několika měsících se do provozu zapojilo i divadlo. Do sálu se vešlo až 800 lidí
- V předválečném období v něm vystupovalo například Osvobozené divadlo s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem.

Budovu navrhl v roce 1928 architekt Emil Králík pro Výstavu soudobé kultury v Brně uspořádanou k desátému výročí vzniku Československa. Zpočátku sloužila jako kino, hned po třech měsících provozu se uvnitř začala hrát i divadelní představení. „Architektův návrh počítal s celoročním využitím budovy pro provoz kina, divadla a velké kavárny. Při Výstavě soudobé kultury se tam promítaly i vědecké a propagační filmy a také týdeníky informující o dění ve výstavním areálu," uvádí na stránkách Brněnského architektonického manuálu Petra Hlaváčková.

Před druhou světovou válkou tam vystupovalo Osvobozené divadlo s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem. „V letech 19401941 se v kině kromě běžného programu konala uzavřená představení pro členy NSDAP, která organizoval krajský propagační úřad nacistické strany v Brně," píše historička Milena Flodrová na internetové Encyklopedii dějin Brna. S přestávkou fungovalo kino až do roku 1959.

Dát nový život zapomenutému prostoru se už před třemi lety snažil soukromý investor. „Plánoval ho upravit jako prostor pro setkávání umělců. Od projektu nakonec ustoupil," vzpomněl Vácha.

Rekonstrukci vítá i Zdeněk Müller, který až do roku 2000 působil na veletrzích jako hlavní architekt. „Je ostuda, že takto cenná památka chátrá. Přestože je v Brně divadel poměrně dost, věřím, že by tam lidé chodili," zdůraznil.

Autor: Hana Florianová, Alžběta Nečasová

6.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Medička pomáhala v uprchlickém táboře. Základem v práci je dobrý kolektiv, míní

Zbrojovka porazila v prvním domácím zápase jarní části ligy Slovan Liberec těsně 1:0.
AKTUALIZOVÁNO
1 20

Zbrojovka zvládla domácí premiéru, spasila ji vítězná hlavička Řezníčka

Ulicemi se proháněla pirátská loď. V Kníničkách slavili masopust

Brno – Bum! Rány se ozývaly každou chvíli brněnskými Kníničkami. Místní chasa totiž v sobotu odpoledne slavila masopust. Ulicemi procházel průvod v maskách. Lidé v ulicích potkali tradiční masky, které k fašanku patří, ale třeba i Čerta a Káču, nebo bandu pirátů i se střílející pirátskou lodí.

AKTUALIZOVÁNO

Legendární baron Trenck se projde Špilberkem. Vědci tvoří 3D model podle mumie

Brno – Přesnou podobu jednoho z nejznámějších vězňů držených v brněnské pevnosti Špilberk, legendami opředeného barona Trencka, uvidí lidé již za dva roky. Trojrozměrný model baronova těla i obličeje připravuje vědecký tým. V sobotu baronovu mumii, která se nachází v Kapucínské hrobce, poprvé skenovali a měřili. Výzkum zatím ukázal, že jedna z legend je lživá. Baron totiž nemá v těle žádnou uvízlou střelu.

AKTUALIZOVÁNO

Na dálnici u Popůvek se srazilo několik aut. Tvořily se kolony

Popůvky – Se zdržením museli počítat řidiči, kteří chtěli jet dálnicí D1 ve směru na Brno v sobotu odpoledne. Nedaleko Popůvek se totiž stala dopravní nehoda, kvůli které se tvořily kolony.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies