Plánuje rekonstrukci památkově chráněné funkcionalistické stavby. „Aktuálně si necháváme zpracovat studii, která určí, jak lze budovu opravit. Pak budeme jednat o tom, jak ji využít. S tím nám pomůže studie proveditelnosti. Ukáže, co je možné uvnitř provozovat, abychom neutratili dvě stě milionů za rekonstrukci a nebyli pak provoz schopní udržet," vysvětlil brněnský primátor Petr Vokřál.

Jestli se i po rekonstrukci budova vrátí ke kulturním účelům, zatím není jisté. Na její opravy dohlédnou památkáři. Podle nich je návrat k původnímu účelu nejlepší řešení. „Vítáme ale jakékoli využití, které pomůže k revitalizaci stavby. Místo je už dlouho opuštěné a opravu potřebuje," připomněl ředitel brněnské pobočky Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha. Naposled uvnitř sídlila plodinová burza, která se odstěhovala v roce 1997.

Poté, co město na konci března převezme většinový podíl akcií veletrhů od firmy Messe Düsseldorf, plánuje areál dál rozvíjet. Rekonstrukce budovy bývalého kina podle Vokřála může být jedním z prvních kroků. „Je totiž ve stejné zástavbě jako třeba kongresové centrum nebo budova regionální hospodářské komory. Nabízí se tu tedy možnost nějak vyčlenit tento prostor tak, aby byl přístupný i z ulice Hlinky. To by mohlo zpřístupnit tuto část nejen lidem, ale i investorům," poznamenal primátor.

kino a divadlo na výstavišti- Funkcionalistická budova vznikla v letech 19271928 podle návrhu architekta Emila Králíka.
- Původně sloužila budova jako kino a kavárna. Hned po několika měsících se do provozu zapojilo i divadlo. Do sálu se vešlo až 800 lidí
- V předválečném období v něm vystupovalo například Osvobozené divadlo s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem.

Budovu navrhl v roce 1928 architekt Emil Králík pro Výstavu soudobé kultury v Brně uspořádanou k desátému výročí vzniku Československa. Zpočátku sloužila jako kino, hned po třech měsících provozu se uvnitř začala hrát i divadelní představení. „Architektův návrh počítal s celoročním využitím budovy pro provoz kina, divadla a velké kavárny. Při Výstavě soudobé kultury se tam promítaly i vědecké a propagační filmy a také týdeníky informující o dění ve výstavním areálu," uvádí na stránkách Brněnského architektonického manuálu Petra Hlaváčková.

Před druhou světovou válkou tam vystupovalo Osvobozené divadlo s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem. „V letech 19401941 se v kině kromě běžného programu konala uzavřená představení pro členy NSDAP, která organizoval krajský propagační úřad nacistické strany v Brně," píše historička Milena Flodrová na internetové Encyklopedii dějin Brna. S přestávkou fungovalo kino až do roku 1959.

Dát nový život zapomenutému prostoru se už před třemi lety snažil soukromý investor. „Plánoval ho upravit jako prostor pro setkávání umělců. Od projektu nakonec ustoupil," vzpomněl Vácha.

Rekonstrukci vítá i Zdeněk Müller, který až do roku 2000 působil na veletrzích jako hlavní architekt. „Je ostuda, že takto cenná památka chátrá. Přestože je v Brně divadel poměrně dost, věřím, že by tam lidé chodili," zdůraznil.