VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hranice padly, v Brně na letišti zůstávají

Brno - Jedinou mezinárodní hranicí bude od čtvrteční půlnoci letiště v brněnských Tuřanech. Na ochranu hranic tam bude dohlížet pět desítek policistů

20.12.2007
SDÍLEJ:

Kontrola na letišti v TuřanechFoto: DENÍK/Ondřej Surý

Na státních hranicích padly úderem včerejší půlnoci veškeré zábrany, které omezovaly jejich průjezd. Česká republika tím vstoupila do schengenského prostoru. Hranice však úplně nezmizely. Přestěhovaly se na brněnské letiště v Tuřanech. To je totiž nyní jediné místo na jihu Moravy, které dělí Česko se zbytkem světa.

„Letiště je maximálně zabezpečené a na vstup do schengenského prostoru připravené. Odbavování cestujících se zatím změna nijak zvlášť nedotkne. Dělení letů na schengenské a neschengenské bude pro Česko platit až od konce března,“ řekl vedoucí Inspektorátu cizinecké policie Martin Karabela.

Policisté na sebe od pátečního dne berou velké břímě odpovědnosti. „Když do Brna přiletí letadlo například z Moskvy a vystoupí z něj turisté z Ruska, nepouštíme je jenom do České republiky. Otevíráme jim cestu do celé Evropy,“ upozornil zástupce šéfa cizinecké policie Jiří Ševčík.

Státní hranice na brněnském letišti je pouze virtuální. Ve skutečnosti jsou to například prostory oddělené skleněnými stěnami a sítěmi. Tam budou končit všichni, kteří přiletí ze zemí, které nejsou součástí schengenského prostoru. Pomyslná hranice je také mezi „štrúdlem“ cestujících, kteří přiletí například z Barcelony nebo z Moskvy. Jejich proud se musí oddělit, aby se lidé v Schengenu nepomíchali.

Hranice schengenského prostoru lze překračovat kdykoli a na jakémkoli místě a není přitom zapotřebí předkládat doklad totožnosti. „Je ale nutné respektovat případná omezení v chráněných krajinných oblastech nebo ta, která jsou daná dopravním značením. Při cestování je nezbytné mít s sebou občanský průkaz nebo cestovní pas pro případnou vnitrostátní kontrolu,“ přiblížil novinku mluvčí cizinecké policie Roman Pittner.

Těšení i skepse
Češi, Moravané a Slezané volné cestování po Evropě vítají. V rozpacích jsou ale některé obce v rakouském pohraničí. Lidé se tam bojí zvýšení kriminality. Na rozdíl od obyvatel v Německu se nezačali ozbrojovat a nekupovat nákladné zabezpečovací systémy do svých domovů.

Trochu trpkou příchuť může mít uvolnění hranic se Slovenskem pro současné i bývalé obyvatele osady U Sabotů. Ti před deseti lety plnili stránky všech českých i slovenských deníků, když se jejich osada stala předmětem česko-slovenské úpravy hranic. Obyvatelé České republiky se měli stát Slováky a ne všichni s tím souhlasili. Nakonec osada spadající pod Javorník přešla pod slovenské Vrbovce. Dnes už oficiálně ani žádná osada U Sabotů neexistuje.

„Přejmenovali jsme ji na městskou část Šance,“ informoval tamní starosta Samuel Redecha. Některé české rodiny z osady odešly a našly nový domov v Javorníku nebo ve Velké nad Veličkou. „Dnes už je to téma, o kterém se tamním lidem ani mě už nechce mluvit. Jsme rádi, že se nyní vše vrací k původnímu stavu,“ dodává starosta. Podle něj jsou tehdejší sousedské hádky už zapomenuté a otevření hranic je krokem, který celý problém definitivně ukončí.

Co je Schengen?
Označení „schengenský prostor“ vzniklo podle malé vesnice Schengen ležící v Lucembursku, kde trvale žije přibližně pět set obyvatel. Nachází se na trojmezí Lucemburska, Francie a Německa.

Schengenská smlouva byla podepsána v roce 1985 pěti evropskými zeměmi. K podpisu došlo na výletní lodi Princezna Marie-Astrid, kotvící na řece Mosele.

Schengen je v současné době tvořen patnácti státy, a to nejen z řad členů Evropské unie. V rámci EU jsou to Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko a Švédsko. Dvěma nečlenskými zeměmi EU začleněnými do Schengenského prostoru jsou Island a Norsko.

Schengen se od 21. prosince rozšíří o další státy – Českou republiku, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Autor: Pavel Mokrý

20.12.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Autor nápadu platit za kávu dobrým skutkem Libor Hoření.
3

Za kávu mu platí místo penězi dobrým skutkem. Inspirovala ho dalajlámova kočka

Špilberk obsadili v sobotu v osm hodin ráno. A večer z něj ukázali, jak vypadá Nebe na zemi. Než ale ohňostrůjci ze společnosti Flash Barrandov SFX závěrečnou show festivalu Ignis Brunensis pod tímto názvem odpálili, čekaly je dlouhé hodiny práce.
1 24

Čtvrt hodiny nebeského divadla? Ohňostroj na Špilberku chystali patnáct hodin

Auto bez řidiče i se zataženou ruční brzdou vjelo do silnice. Blokovalo provoz

Brno – Řidič zřejmě nechyběl autu, které se v neděli ráno samovolně rozjelo směrem na silnici. Poblíž zastávky Kartouzská pak v jízdním pruhu zavazelo projíždějícím lidem. Zpátky na parkovací místo jej odtlačili strážníci.

Hokejista Voráček pálil i v kopačkách. Na charitativním turnaji nasázel hattrick

Mikulov /REPORTÁŽ/ - Sobotní charitativní fotbalový turnaj sportovních a hereckých osobností v Mikulově vyhrál tým pořádajícího hokejisty Jakuba Voráčka.

Abraham vyrovnal svůj nejlepší výsledek v MotoGP. V Assenu dojel sedmý

Assen, Brno – Své nejlepší umístění v nejprestižnější kategorii MotoGP mistrovství světa silničních motocyklů vyrovnal brněnský jezdec Karel Abraham. V nizozemském Assenu dojel sedmý, což je jeho nejlepší výsledek od návratu do MotoGP.

Letní kina zahajují sezonu. V Židlochovicích neotevřou kvůli staré promítačce

Brněnsko - Letos si lidé mohou užít sledování filmů pod hvězdami hned na několika místech na Brněnsku. V Židlochovicích však o oblíbenou letní zábavu přijdou.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies