VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hranice padly, v Brně na letišti zůstávají

Brno - Jedinou mezinárodní hranicí bude od čtvrteční půlnoci letiště v brněnských Tuřanech. Na ochranu hranic tam bude dohlížet pět desítek policistů

20.12.2007
SDÍLEJ:

Kontrola na letišti v TuřanechFoto: DENÍK/Ondřej Surý

Na státních hranicích padly úderem včerejší půlnoci veškeré zábrany, které omezovaly jejich průjezd. Česká republika tím vstoupila do schengenského prostoru. Hranice však úplně nezmizely. Přestěhovaly se na brněnské letiště v Tuřanech. To je totiž nyní jediné místo na jihu Moravy, které dělí Česko se zbytkem světa.

„Letiště je maximálně zabezpečené a na vstup do schengenského prostoru připravené. Odbavování cestujících se zatím změna nijak zvlášť nedotkne. Dělení letů na schengenské a neschengenské bude pro Česko platit až od konce března,“ řekl vedoucí Inspektorátu cizinecké policie Martin Karabela.

Policisté na sebe od pátečního dne berou velké břímě odpovědnosti. „Když do Brna přiletí letadlo například z Moskvy a vystoupí z něj turisté z Ruska, nepouštíme je jenom do České republiky. Otevíráme jim cestu do celé Evropy,“ upozornil zástupce šéfa cizinecké policie Jiří Ševčík.

Státní hranice na brněnském letišti je pouze virtuální. Ve skutečnosti jsou to například prostory oddělené skleněnými stěnami a sítěmi. Tam budou končit všichni, kteří přiletí ze zemí, které nejsou součástí schengenského prostoru. Pomyslná hranice je také mezi „štrúdlem“ cestujících, kteří přiletí například z Barcelony nebo z Moskvy. Jejich proud se musí oddělit, aby se lidé v Schengenu nepomíchali.

Hranice schengenského prostoru lze překračovat kdykoli a na jakémkoli místě a není přitom zapotřebí předkládat doklad totožnosti. „Je ale nutné respektovat případná omezení v chráněných krajinných oblastech nebo ta, která jsou daná dopravním značením. Při cestování je nezbytné mít s sebou občanský průkaz nebo cestovní pas pro případnou vnitrostátní kontrolu,“ přiblížil novinku mluvčí cizinecké policie Roman Pittner.

Těšení i skepse
Češi, Moravané a Slezané volné cestování po Evropě vítají. V rozpacích jsou ale některé obce v rakouském pohraničí. Lidé se tam bojí zvýšení kriminality. Na rozdíl od obyvatel v Německu se nezačali ozbrojovat a nekupovat nákladné zabezpečovací systémy do svých domovů.

Trochu trpkou příchuť může mít uvolnění hranic se Slovenskem pro současné i bývalé obyvatele osady U Sabotů. Ti před deseti lety plnili stránky všech českých i slovenských deníků, když se jejich osada stala předmětem česko-slovenské úpravy hranic. Obyvatelé České republiky se měli stát Slováky a ne všichni s tím souhlasili. Nakonec osada spadající pod Javorník přešla pod slovenské Vrbovce. Dnes už oficiálně ani žádná osada U Sabotů neexistuje.

„Přejmenovali jsme ji na městskou část Šance,“ informoval tamní starosta Samuel Redecha. Některé české rodiny z osady odešly a našly nový domov v Javorníku nebo ve Velké nad Veličkou. „Dnes už je to téma, o kterém se tamním lidem ani mě už nechce mluvit. Jsme rádi, že se nyní vše vrací k původnímu stavu,“ dodává starosta. Podle něj jsou tehdejší sousedské hádky už zapomenuté a otevření hranic je krokem, který celý problém definitivně ukončí.

Co je Schengen?
Označení „schengenský prostor“ vzniklo podle malé vesnice Schengen ležící v Lucembursku, kde trvale žije přibližně pět set obyvatel. Nachází se na trojmezí Lucemburska, Francie a Německa.

Schengenská smlouva byla podepsána v roce 1985 pěti evropskými zeměmi. K podpisu došlo na výletní lodi Princezna Marie-Astrid, kotvící na řece Mosele.

Schengen je v současné době tvořen patnácti státy, a to nejen z řad členů Evropské unie. V rámci EU jsou to Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko a Švédsko. Dvěma nečlenskými zeměmi EU začleněnými do Schengenského prostoru jsou Island a Norsko.

Schengen se od 21. prosince rozšíří o další státy – Českou republiku, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Autor: Pavel Mokrý

20.12.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Silně opilý řidič kamionu jel po dálnici D2. Před policisty se sám nemohl ani postavit na nohy. Naměřili mu téměř tři promile.

VIDEO: Opilý řidič kamionu kličkoval po dálnici. Měl 3 promile, nemohl ani stát

Trenér Martin Pešout.

Realizační tým A mužstva Komety pokračuje, jen bez Pešouta

Sedm klíšťat za necelou hodinu. Studenti vlajkovali v Pisárkách

Brno /FOTOGALERIE/ – Mezi stromy v brněnských Pisárkách se pomalu prochází studenti. Jejich pohled směřuje do země, jako by hledali hřiby. Místo nich však pomocí metody vlajkování pátrají po klíšťatech. Přestože byly v pátek dopoledne pouze tři stupně nad nulou, posbírali odborníci z Masarykovy univerzity za necelou hodinu sedm klíšťat. Ta následně otestují v laboratoři, zda nepřenáší klíšťovou encefalitidu.

Rezidentní parkování? Starostové chtějí bránit místní před náporem řidičů

Brno /INFOGRAFIKA/ – Obavy z nedostatku parkovacích míst, vysokých poplatků i zbytečného papírování. Hlavní důvody, proč se zástupcům brněnských městských částí moc nelíbí systém rezidentního parkování. Přesto se do něj pravděpodobně zapojí. Zvláště čtvrti sousedící s centrem města se totiž bojí velkého náporu řidičů hledajících místo mimo zóny už naplánované v Brně-středu.

AKTUALIZOVÁNO

Bezdomovci uctili památku mrtvého. V podchodu pak zaútočili na policisty

Brno /VIDEO/ – Místo klidné pietní akce se čtvrteční shromáždění bezdomovců v podchodu pod brněnským hlavním nádražím přeměnilo v bitevní vřavu. Přibližně dvacítka lidí bez střechy nad hlavou tam přišla vzpomenout na zemřelého známého, kterého kolemjdoucí znali především jako hráče na píšťalu, jemuž u jeho obvyklého místa nedaleko bočních vstupů z nádraží a popelnice dělal na zemi společnost černý pes.

Žloutenková epidemie opět sílí. Za týden v kraji přibylo devět nakažených

Jižní Morava – Téměř tři měsíce epidemie infekční žloutenky typu A v Jihomoravském kraji slábla. Teď však znovu nabrala na intenzitě. Za poslední týden se nově nemocí nakazilo devět lidí. Podle hygieniků se mezi nimi nenašel žádný společný faktor. Od začátku roku žloutenkou onemocnělo devětatřicet Jihomoravanů.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies