Hromadná doprava: Brno hledí do roku 2030

Odborníci budou vycházet z demografických dat, podle kterých zjistí, kolik bude v Brně za dvacet let žít či pracovat lidí. „Na základě dalších studií pak určí, kolik z nich bude tou dobou využívat městskou hromadnou dopravu. A podle těchto čísel naplánují, co všechno by město mělo stihnout do roku 2020 a jaká bude situace ještě o deset let později,“ nastínil náměstek brněnského primátora Martin Ander.

Podle něj je důležité především včas rozhodnout, kudy v příštích letech pojedou tramvaje. „S kolejemi je totiž potřeba počítat už při územním plánování či projektování a rekonstruování silnic a křižovatek,“ vysvětlil Ander.

Dosud město počítalo s tím, že v budoucnu pojede tramvaj k bohunickému Kampusu, do Bosonoh a na Lesnou, v plánu je také přeložení kolejí z Dornychu do Plotní ulice.

Jedním z nejtěžších úkolů odborníků na dopravu bude například zpracování plánu, podle kterého budou linky městské hromadné dopravy obsluhovat brněnské hlavní nádraží. Situaci jim navíc zkomplikují nejasnosti kolem jeho polohy.

Stále totiž jisté, zda železniční uzel zůstane na svém dnešním místě, nebo se podaří získat peníze i povolení potřebná k jeho přesunu. „Trvám proto na tom, aby firma navrhla řešení hromadné dopravy pro obě varianty. Nemůžeme přece riskovat, že se nakonec stane skutečností ta varianta, se kterou jsme nepočítali,“ zdůraznil Ander.

Podle odpůrců odsunu nádraží je tento přístup města zarážející. „Je zvláštní, že projekt odsunu nádraží dostal už podruhé územní povolení, a teprve teď se budeme zabývat tím, jak si u nového nádraží poradíme s městskou hromadnou dopravou,“ upozornil Miroslav Patrik z občanské koalice Nádraží v centru.

Zdůraznil také, že bude velice komplikované vypořádat se s dopravou tak, aby cesta z nádraží do centra města zůstala pro cestující tak pohodlná jako dnes. „Nové hlavní nádraží má lidem poskytnout větší komfort než nádraží dnešní. Pokud se však výrazně zhorší doprava od nádraží, považuji odsun nádraží za zcela zbytečnou investici,“ zdůraznil Patrik.

Kromě nádraží či plánování nových tratí či parkovišť na okrajích města budou odborníci také vyhodnocovat, jak naplánované linky zatíží ulice a křižovatky v centru města a jak je sladit s běžným provozem. Už nyní přitom tyto problémy pomáhá dopravnímu podniku řešit takzvaný Řídící a informační systém. Ten vyhodnocuje provoz na několika desítkách křižovatek a určuje, zda dostanou přednost auta či městská hromadná doprava. „Tento systém řídí například křižovatku ulic Provazníkova a Lesnická či přejezd tramvají na Kníničské ulici u hobbymarketu OBI,“ nastínila mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Pohanová.

Výběrové řízení na zpracování plánu městské hromadné dopravy pro příští dvě desetiletí chtějí brněnští radní vypsat ještě před volbami. Město je za generel připraveno zaplatit kolem šesti milionů korun a předpokládá, že jeho zpracování bude vybrané firmě trvat přibližně dva roky.