Devětadvacetiletý Jakub Kučera z Brna vystudoval pedagogiku se zaměřením na informatiku. Dva roky učil na základní škole, pak mu ale došla trpělivost. „Mám dvě děti, a jestli beru dvacet tisíc nebo třicet, to je rozdíl. Proto jsem odešel do soukromé počítačové firmy, kde je moje práce navíc daleko klidnější," zhodnotil.

A není jediný. Z loňského mimořádného vyšetřování ministerstva školství vyplynulo, že nejvíc chybí na jižní Moravě angličtináři, informatici a fyzikáři. „Podobně jako v celé České republice," potvrdila mluvčí ministerstva Klára Bílá.

Důsledky trendu ještě vyostřuje nárůst počtu dětí, který se v posledních dvou letech pomalu přelévá z mateřských škol do základních. Letos půjde do prvních tříd v Brně 4511 dětí, před šesti lety jich bylo o šest stovek méně.

platy učitelů
Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů v Jihomoravském kraji:

- 2010: 24 658 korun
- 2011: 25 668 korun
- 2012: 26 316 korun
- 2013: 26 584 korun
- 2014: 26 989 korun
- 2015: chybí údaje

Pozn.: Letos se platy učitelů zřejmě opět zvednou díky zavedení šestého tarifního stupně pro učitele s délkou praxe nad 32 let.

Zdroj: ministerstvo školství

Ředitelé tak sice rozšiřují třídy a hledají nové učitele, výběr však mají čím dál užší. Především v městských částech, kde v posledních letech vznikají nové byty, jako je třeba Bystrc. „Určitě letos přijmeme nové učitele angličtiny a češtiny, plánujeme totiž přístavbu. Je ale často problém najít aprobovaného učitele, který daný obor vystudoval," poukázal ředitel základní školy ve Vejrostově ulici v brněnské Bystrci Zdeněk Černošek.

Že mají učitelé informatiky či cizích jazyků v Jihomoravském kraji nižší kvalifikaci než jejich kolegové, potvrdil i náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Ti schopnější většinou odejdou do soukromé sféry.

Tento problém řeší i ředitel základní školy ve Vedlejší ulici v brněnských Bohunicích Jan Harmata. „Když jsem ještě studoval já, z jednoho ročníku vyšlo pětadvacet učitelů fyziky. Nyní dva až tři. A my už třeba několik měsíců sháníme vedoucí kroužku tvorby webových stránek. Nejspíš proto, že se humanitní obory studují snadněji než informatika a fyzika. Přidání peněz těmto učitelům by situaci určitě vyřešilo," myslí si ředitel.

Ministerstvo přitom učitelům znovu přidat chce. „Loni jsme zavedli šestý tarifní stupeň pro pedagogy s délkou praxe nad dvaatřicet let," uvedla Bílá.

Tento stupeň dosud v tabulkách chyběl. Učitelé, kteří do něj spadají, si polepší v rozmezí od osmi set do 1880 korun měsíčně. Platové třídy učitelů se celkem zvýší o 3,3 procenta. Letos dá navíc ministerstvo školství na platy učitelů o další 1,9 miliardy víc.

Podle Libora Zřídkaveselého ze základní školy v Kotlářské ulici v městské části Brno-střed kvalitní učitele nedostatkových oborů lze najít, ale dá to práci.

Zřídkaveselý doporučuje využít i známosti. „Když chcete někoho, kdo má praxi a je dobrý, musíte mít štěstí. Sehnat ho třeba přes kamarády. Dobrá taktika je vybrat si včas absolventa," nastínil. Připustil ale, že pokud má kvalitní informatik nástupní plat dvacet tisíc korun, stejně uteče.

Taktiku zaměřit se na mladé doporučuje i Zuzana Taušová z brněnského magistrátu. Brno má podle ní v tomto ohledu výhodu. „Díky tomu, že si na zdejších školách často hledají praxi studenti pedagogických oborů. Pro ředitele škol je snadnější navázat na tuto spolupráci," dodala Taušová.

Navzdory tomu zájem studentů o pedagogické obory klesá. Ještě v roce 2011 se na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity hlásilo 6871 lidí, před dvěma lety už jen 5804 studentů.