Inspekce Kociánky potvrdila chyby

Kraj tak reagoval na stížnosti na poměry v Kociánce, které k němu doputovaly. A také březnovou petici obyvatel ústavu, o níž jako první informoval Deník Rovnost.

„Inspekční zpráva obsahuje kladná i negativní hodnocení. Nedostatky byly zjištěné ve vytváření podmínek pro ochranu práv, zajištění individuálního průběhu poskytování služeb a uzavírání smluv o poskytování sociálních služeb,“ uvedla mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová.

Úkolem pro vedení Kociánky teď je chyby ve stanovené lhůtě napravit. Ministerstvo navíc stále uvažuje nad tím, že v Kociánce uspořádá hloubkový audit kvality péče.

Ředitel ústavu Jiří Podlucký se k závěrům inspekce vyjádřit odmítl. Na konci května chtěl s reakcí vyčkat na vypršení lhůty, v níž mohl ústav výsledek rozporovat. Minulý čtvrtek si vymínil komentář odložit na pátek.

V následujících třech dnech už ale telefon nezvedal a na textové zprávy ani vzkaz zanechaný na sekretariátu ústavu nereagoval. Bezprostředně po skončení inspekce pouze sdělil, že je s výsledky spokojený. „S inspekční zprávou se musíáme teprve detailně seznámit. Vytýká nám ale jen menší nedostatky,“ řekl tehdy Podlucký.

Podle odborníků, které Deník Rovnost oslovil, ale o žádné zanedbatelné maličkosti nejde. „Například individuální plánování zjednodušeně znamená, že se služba musí přizpůsobovat potřebám jednotlivých uživatelů. To se tedy zřejmě neděje. Výhrady jsou popsané natolik obecně, takže se z nich nedá určit, v čem konkrétně ústav chybil. Každopádně to znamená, že při akreditaci by služba neobstála,“ konstatovala například inspektorka kvality sociálních služeb Blanka Veškrnová.

Právě splnění požadavků v oblastech, s nimiž se potýká brněnská Kociánka, je podle odborníků problematické ve většině velkých ústavů sociální péče. Drtivá převaha z nich standardy vyplývající z novely zákona o sociálních službách z roku 2007 zvládá naplňovat jen s obtížemi. Zatímco v minulosti bylo pro velká zařízení typické, že s každým z klientů zacházely podle jediného vzorce, nový zákon je nutí změnit úhel pohledu. A přizpůsobit poskytované služby i život za zdí ústavu potřebám každého člověka podle jeho osobní situace a potřeb.

Navíc počítá s tím, že o svém osudu bude klient spolurozhodovat a služby ovlivňovat. „K závadám v tomto ohledu dochází skutečně často. Je to tím, že pracovníci ústavů se ještě nenaučili v nových požadavcích orientovat. Často kráčí cestou, na niž byli po léta zvyklí,“ podotkla inspektorka kvality sociálních služeb Iva Kuchyňková.

Práce s lidmi s těžkým postižením je podle ní navíc náročnější než většina jiných typů sociálních služeb. „Pokud například plánujete poradenství se skupinou maminek v tísni, je to jistě jednodušší než u klientů se závažným zdravotním handicapem,“ dodala Kuchyňková.

Kritika některých klientů a také bývalé vychovatelky na adresu Kociánky, o níž média na jaře informovala, brněnským ústavem otřásla. Mnozí zaměstnanci i obyvatelé s ní vyjádřili ostrý nesouhlas. Někteří problémy připouštěli, podle nich se ale týkaly pouze jediného pavilou. A řada signatářů petice svůj podpis později vzala zpět.

„Dobrá zpráva je, že ředitel se teď opravdu snaží chovat se jinak. A co se týče mezilidských vztahů, hodně se poznalo, kdo z klientů na Kociánce je srab, a petici proto odvolal,“ uvedla jedna z obyvatelek ústavu. Své jméno si uvést nepřála.

Podle Petra Parolka, který ústav opustil před nedávnem, je dopad kauzy na život v Kociánce sporný. „Někteří říkají, že to ústavu uškodilo. Někteří, že to bylo ku prospěchu. Člověk tak nějak neví, co si z toho vybrat. Já jsem žádné zvláštní problémy na svém oddělení nepociťoval nikdy,“ vysvětlil bývalý klient.