VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jaltu prodáme, vzkazují politici

Brno - /AKTUALIZOVÁNO/ Brněnské politické strany se dohodly, že se pokusí za co nejvyšší cenu prodat palác Jalta. Nesouhlasí jen občanští demokraté.

5.1.2009 3
SDÍLEJ:

Pasáž JaltaFoto: DENÍK/Drahomír Stulír

Po třech letech dohadování kolem kontroverzní směny paláce Jalta na Dominikánském náměstí se možná už letos celý problém vyřeší. Majetkový náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil totiž na konci minulého roku poslal dopis všem politickým stranám v brněnském zastupitelstvu s otázkou, zda souhlasí s prodejem Jalty. Většina z nich je pro.

„Všichni zástupci politických stran souhlasí, aby se letos Jalta za rozumných podmínek prodala. Samozřejmě kromě ODS, která dům v minulém volebním období získala,“ uvedl Pospíšil.

Kontroverzní směnu paláce Jalta prosadil náměstek primátora Radomír Jonáš z ODS v roce 2005. Město ji vyměnilo s Miroslavem Lekešem za několik městských domů v centru Brna a dva lukrativní pozemky. Na konci roku směnu v tajném hlasování schválili zastupitelé a v lednu 2006 potom smlouvu podepsal tehdejší primátor Richard Svoboda.

Ten se k plánovanému prodeji Jalty nechtěl vyjádřit. „Směnu tehdy schválilo celé zastupitelstvo a já jsem potom proto smlouvy podepsal. Dále se nechci k věci vyjadřovat,“ vzkázal nyní už brněnský senátor Svoboda.

Prodat Jaltu navrhli lidovci, kteří byli v minulém volebním období s občanskými demokraty v koalici. „ODS tehdy věděla, že směnu nepodpoříme, a proto navrhla tajné hlasování. Jen proto návrh prošel zastupitelstvem. Teď je jediným řešením Jaltu prodat,“ tvrdí šéf brněnské KDU–ČSL Jan Holík.

Směnu Jalty od začátku kritizoval jako nevýhodnou pro město například radní Jiří Zlatuška ze sdružení Brno 2006. „Celou věc stále vyšetřuje policie. Nejsem proti prodeji, ale prodat Jaltu teď by znamenalo zamést za celou kauzou stopy,“ uvedl Zlatuška. Dodal však, že budova je pro městské účely skutečně nevyužitelná.

Původním záměrem města totiž bylo Jaltu zrekonstruovat a udělat v ní kanceláře pro brněnské úředníky z úřadu v Kounicově ulici. Úředníci však podle vedení města mohou zůstat tam, kde nyní jsou. Oprava domu by navíc město stála stovky milionů.

„Město by potřebovalo minimálně tři sta milionů korun, aby mohlo celý objekt opravit a nastěhovat do něj úředníky. To se městu nevyplatí, a proto jej musíme prodat,“ podotkl Pospíšil.

Bývalý náměstek primátora Jonáš o prodeji Jalty už před časem tvrdil, že je to šílenství. „Tuto budovu jsme směnili právě pro její výbornou polohu nedaleko všech ostatních úřadů. Pokud město Jaltu prodá, tuto výhodu zničí,“ vzkázal tehdy Jonáš.

Souhlasí s ním i předseda městských zastupitelů za ODS Leo Venclík. „S prodejem rozhodně nesouhlasíme. Jaltu jsme kupovali proto, abychom sjednotili městský majetek na Dominikánském náměstí, protože jej považujeme za jeden z nejcennějších v Brně,“ řekl Venclík.

Podle primátora Brna Romana Onderky by mělo na Dominikánském náměstí být místo kanceláří něco, co jej oživí. Brzy tam totiž vyroste například parkovací dům v Panenské ulici, který z náměstí uklidí všechna auta. „Náměstí by pak mělo sloužit lidem a být živé. Představuji si v Jaltě kavárny, obchody a možná nějaké nadstandardní byty, aby i u brněnské radnice byl život,“ popsal svou představu Onderka.

Prioritou při prodeji pak podle něj bude cena. „Nedovedu si představit, že bychom budovu měli prodávat za nižší částku, než za jakou jsme ji tehdy směnili,“ dodal Onderka. Cena Jalty byla tehdy odhadnuta na téměř osmasedmdesát milionů korun. Minimálně takovou částku chce tedy město získat zpět.

Podle realitního makléře Tomáše Matrase může město získat i mnohem víc. „Určitě bude o dům na lukrativním místě zájem, je to ale specifický dům a nebude snadné pro něj najít vhodného nového majitele,“ myslí si Matras.

Podle ekonoma Ondřeje Moravanského by město ale kvůli ekonomické recesi nemělo prodávat Jaltu hned. „Nyní zaznamenáváme pokles cen na realitním trhu a ceny domů by měly ještě klesat. Ekonomika by se měla otočit směrem nahoru v druhé polovině roku 2009, do té doby by mělo město počkat,“ uvedl ekonom Ondřej Moravanský.

Špatně načasovaný je prodej i podle Venclíka. „Kdyby už chtělo město dům prodat, je nezodpovědné to dělat v době recese. Nejlepší by bylo počkat, když není nutné majetek prodávat. Navíc je podle mě škoda dům prodávat, neboť se k němu město už znovu nedostane,“ dodal Venclík.

Autor: Barbora Kurcová

5.1.2009 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Ilustrační fotografie.
8

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.
21

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Francouzské ulici v noci hořela tři auta. Včetně mercedesu za milion

Brno /FOTOGALERIE/ - Brněnští hasiči museli v noci po třetí hodině likvidovat požár tří osobních aut ve Francouzské ulici. „Zcela shořel mercedes a Renault Scénic, oheň navíc poškodil ještě hyundai," informoval mluvčí jihomoravských hasičů Jan Dvořák.

Vodojemy v Brně se podobají oblíbené istanbulské památce, říká znalec podzemí Svoboda

Brno /FOTOGALERIE/ – Již zanedlouho se Brňané i přespolní vyřádí na adrenalinových prohlídkách brněnského podzemí. Lidé při nich vstoupí na dosud nepřístupná, ale zato zajímavá místa, jen s helmami a čelovkami. Úzkými štolami a žebříky do podzemí, které návštěvníci zakusí, již nespočetněkrát prošel znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda. Právě on se velkou měrou na zpřístupnění nových tras podílí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies