VYBERTE SI REGION

Z jámy se vyklubala vzácná studna

BRNO - Nejdřív si mysleli, že objevili obyčejnou jámu. V uplynulých dnech však zjistili, že jde o archeologický poklad.Při bližším zkoumání osady z mladší doby kamenné v brněnských Bohunicích se archeologové chytili za hlavu. Poznali, že jáma je ve skutečnosti studna.

18.9.2007 1
SDÍLEJ:

pohled na nový/plánovaný Kampus v Brně-BohunicíchFoto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

A ne ledasjaká, ale stará sedm tisíc let. Našli ji přímo tam, kde dnes roste zázemí kampusu Masarykovy univerzity.

Kdysi se tu rozkládala osada prvních zemědělců. Tito osadníci dokázali bez jakýkoliv kovových nástrojů vyhloubit studnu, která má obvod sedm metrů a hloubku přibližně šest metrů.

„Objev studny nás dost překvapil. Očekávali jsme, že vodu brali z nějakého pramene. Je docela těžko představitelné, že takovou jámu dokázali vyhloubit pouze pomocí kamenů, kostí či dřevěných nástrojů,“ uvažuje Michal Přichystal z Ústavu archeologické památkové péče Brno.

Studna stála přibližně uprostřed osady, která zaujímala plochu osmadvaceti hektarů.

Mohlo zde žít až několik tisíc lidí, kteří bydleli v dřevohlinitých domech. „Jedná se o jednu z prvních osad na Moravě. Než lidé začali pěstovat obilí, tak se neustále stěhovali za zvěří. Vznik osad je spjat až s počátky obdělávání půdy,“ objasňuje Přichystal.

Výjimečnost objevu dokazuje i to, že studnu z této doby našli archeologové už pouze v sedmdesátých letech minulého století v Mohelnici. Ani v Evropě neměli na takového objevy příliš štěstí.

Studna je přitom jedinečný pramen pro poznání života tehdejších lidí. Na jejím dně archeologové velmi často nacházejí ty nejzajímavější předměty z běžného života.

Brněnští vědci teď přemýšlejí, co bude se studnou dál. „Už jsme se dostali do hloubky tří a půl metru,“ upřesňuje brněnský archeolog.

Níž to prý půjde pouze s těžkou technikou. „Už jsme na úrovni hladiny podzemní vody. Není nám jasné, jak si s tím poradili lidé v mladší době kamenné. Také uvažujeme o tom, že studnu zakonzervujeme a prozkoumáme v budoucnu. Na jejím místě bude parkoviště, tak by to neměl být problém,“ myslí si Přichystal.

18.9.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Ideální teplota pro výrobu čokolády? Patnáct až dvacet stupňů

Kuřim /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Žena v bílém oblečení s čepicí na hlavě obsluhuje stroj, ve kterém se čokoláda nahřívá, aby se z pevných kuliček stala tekutina pro nalévání do forem. K přístroji si musí vylézt na štafle, odkud kousky belgické čokolády sype dovnitř. Hmota se musí neustále míchat. Další zaměstnankyně obsluhuje stroj s mnoha tryskami, ze kterých neustále v intervalech asi třiceti sekund vytéká čokoláda. Umisťuje pod ně formy a poté dává na váhu. Ve formě je podle velikosti vždy několik stejných tvarů. Třeba stromky se vyrábí po dvou, zato malá autíčka po patnácti. Výrobě čokolád ve firmě Fikar se věnuje další díl seriálu Rovnosti nazvaného Za zavřenými dveřmi.

AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies