VYBERTE SI REGION

Hodovský: Problém přehrady přitéká z povodí Svratky

Brno /ROZHOVOR/ - Čistá přehrada je sen mnoha Brňanů. Na tom, aby se lidé dočkali vody, ze které po koupání nevylezou pokrytí zelenou vrstvou, pracuje Povodí Moravy už od loňského podzimu. Odborníci však s jeho dosavadní prací spokojeni nejsou.

21.3.2010 2
SDÍLEJ:

Jednatel společnosti Well consulting Jan Hodovský.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Fotogalerie z čištění brněnské přehrady ZDE

„Vodě v povodí Svratky, a tím i brněnské přehradě, pomůžou jedině činy, ne jenom slova, která slýcháme,“ upozornil Jan Hodovský, jednatel společnosti Well consulting, která převzala nad projektem odborný dohled.

Tento týden se brněnská přehrada začala znovu napouštět. Zdá se vám to odpovídající situaci?
Ano, určitě. Přehrada se začala napouštět na základě našeho doporučení. Ponechat obnažené břehy i dál by znamenalo další komplikace pro účinnost projektu. Na odkrytých částech dna totiž může narůst zeleň. Odtají i zbytky sněhových zásob na Vysočině a pravděpodobně by nebylo z čeho přehradu napouštět. Žádné další práce za sucha už teď potřeba nejsou. Případná lokální těžba usazenin, se kterou původně projekt počítal, může bez problému pokračovat i při běžném zimním snížení hladiny v nádrži. Jestli se ovšem bude těžit, to rozhodnou výsledky laboratorních rozborů sedimentů.

Proč Povodí Moravy přizvalo ke spolupráci právě vás?
Nové vedení Povodí převzalo za projekt zodpovědnost na podzim loňského roku. Vzhledem ke specifičnosti akce a částečným pochybnostem o jeho kvalitě se rozhodlo celý projekt podrobit odborné analýze. Ta do té doby chyběla. Naše společnost nabídla správci nádrže, že tyto analýzy udělá ve spolupráci s odborníky z Akademie věd a dalších odborných institucí.

Co je přesně vaším úkolem?
Analýzy posoudily efektivitu projektu. Musely řešit jeho udržitelnost ještě pět let po skončení. Tu totiž vyžaduje Státní fond životního prostředí, který na projekt dává peníze. Dalším bodem analýz byly návrhy omezující rizika případných komplikací a dohled nad nimi. Současně na základě našich zjištění připravujeme změny v projektu tak, aby se významně posílila jeho efektivnost a udržitelnost.

Jaké chyby jste Povodí Moravy vytkli?
Informace o „chybách“ jsou podloženy analýzami a posouzeními, která jsme zpracovali. Nejedná se přitom o chyby v pravém slova smyslu, ale spíš o to, že chybí některé zcela zásadní informace a jednotlivá opatření mají jen velmi povrchní vymezení. Navíc mezi sebou nejsou funkčně provázané. Díky tomu, že si nové vedení Povodí Moravy uvědomilo potřebu naslouchat odborným argumentům, dosáhli jsme spolu významného pokroku v dopracovávání projektu i jeho částech. Spolupracujeme teď i s projekční společností Pöyry a firmou Imos, která má na starosti přímo práce na přehradě.

Teď se všichni snaží zachránit, co se dá. Proč se ale přehrada vůbec dostala do současného katastrofálního stavu?
Úvahy o tom, jak se dalo současnému stavu v minulých desetiletích zabránit, bych přirovnal k rozjetému rychlíku v polní trati a snaze jej ubrzdit na vzdálenost deset metrů. Na vině je bohužel zvyšování životní úrovně společnosti v posledních pětadvaceti letech. Automatické pračky a myčky nádobí živené přípravky, nad jejichž účinky každá hospodyňka žasne, společně s významným dlouhodobým zásobením zemědělské půdy dusíkem a fosforem vytvořily v silně ovlivněné krajině své. Postupně vzrůstající eutrofizace povrchových vod, tedy jejich obohacování o živiny, které sinice využívají, však není pouze problém naší země, potýká se s ním mírně nadneseně celý svět.

Hlavní problém brněnské přehrady je tedy nadměrné množství chemie ve vodě?
Hlavní problém nádrže není množství chemicky zatížených usazenin, ale to, co do ní přitéká z povodí Svratky. Koncentrace fosforu jsou přibližně pětkrát až desetkrát vyšší, než mají být. A to prospívá sinicím. Krajina v povodí je místy významně erozně ohrožená. Vesnice nedokonale a místy i nesystémově odbourávají splaškové vody. Na zlepšení v této oblasti musíme zapracovat nejvíce. Bez něj Brňanům a jejich přehradě pomoci nepůjde.

Má tedy vůbec smysl přehradu čistit teď, když do ní stále přitéká fosfor z povodí?
Tady je potřeba vyjasnit si pojmy. Mnoho lidí si na základě neúplných a povrchních informací myslí, že to, co se nyní děje na přehradě, je její čištění. Jenže tohle není čištění, po kterém zbude v přehradě křišťálová voda, jak většina lidí předpokládá. V projektu jde o omezení negativních projevů eutrofizace, která se projevuje mimo jiné právě velkým rozmnožením sinic.

Co tedy bude v nejbližší době náplní práce Povodí Moravy a ostatních spolupracovníků?
Musí objektivně informovat lidi, je potřeba vytvořit efektivní spolupráci s dotčenými krajskými úřady i magistrátem. To, co pomůže vodě v povodí Svratky, a tím i brněnské přehradě, nebudou slova, ale jen a jen činy. Izolované aktivity stav nevyřeší, je nezbytné, aby Povodí Moravy vytvořilo odborné podklady a poskytlo informace pro kraje. Ty pak pomohou vytvořit jak finanční a politickou podporu, tak i tlak na starosty a zastupitelstva jednotlivých obcí v povodí nad přehradou. Pokud se nám podaří zlepšit přitékající vodu, můžeme myslet i na dlouhodobé pozitivní změny.

Jak se v nejbližší době projeví hotové práce na čistotě vody?
Ani letos, ani příští rok voda zcela jistě významně čistší nebude. Nejsou totiž ještě plně funkční téměř žádná opatření v povodí nad přehradou, která mají omezit přínos zejména fosforu do povrchových vod. Určitou proměnou však voda přece jen projde. Ovlivníme její proudění, rozvrstvení mezi hladinou a dnem. Otestujeme srážedla na přítoku, která mohou krátkodobě přispívat ke snížení látkového zatížení přehrady. Sinic je celá řada druhů a mohou se dynamicky zastupovat. Tato opatření je mají konkurenčně znevýhodnit a zabránit jejich masovému rozmnožování. Nečekejme ale ani zázraky ani křišťálovou vodu. Nechceme přece nádrž chemicky vyhubit, což nám někteří lidé při diskuzi o změnách projektu neprávem podsouvají. Čekat můžeme postupné pozitivní změny projevující se v prodlužování koupací sezony a omezení zelených povlaků vodní hladiny nebo jejich úplné vyloučení.

Zmínil jste použití chemických látek. Znamená to, že je vůbec nechcete používat?
Jsem pragmatik. Myslím, že chemické úpravy povrchových vod mají přijít na řadu jen v opravdu nezbytných případech. Každý ekosystém je jinak citlivý na vnější vlivy, dlouhodobý zásah do něj však v každém případě bude výrazný. Problém vodních květů omezující rekreaci a na ni vázané služby je problémem rozsáhlým. Má široké negativní dopady. Proto je potřeba hledat vhodné a na míru šité řešení pro každé místo či přehradu jednotlivě. To, co funguje a není škodlivé v jedné nádrži, může ve druhé působit velmi zle.

Takže jste proti chemickým látkám.
Zastávám názor, že je ve všech případech potřeba upřednostnit ta řešení, která vedou k omezení znečištění. Teprve až odsouhlasíme postup v povodí nad nádrží, použijeme odzkoušené látky s důrazem na to, aby se rekreace a na ni vázané služby nedostávaly do totálního kolapsu. V případě Brněnské přehrady uvažujeme o použití srážedel až v nevyhnutelném případě. Mají být pomyslnou záchrannou brzdou. Nyní je vhodná doba vyvinout tlak a velké úsilí na zlepšení povrchové vody v celém povodí, nyní jsou k dispozici evropské dotace. Pokud se to povede, staneme se dobrým modelovým příkladem pro další přehrady v České republice.

Když tedy pomineme chemická srážedla, co všechno je potřeba udělat pro úspěšnost čištění? Kromě už zmiňovaných změn v povodí?
Některé návrhy jsme už zanesli do projektu. Chceme například změnit rybí obsádku a celkově i rybářské hospodaření v nádrži. Musíme ještě dopracovat například možnost ovlivnit vypouštění vody z přehrady. To proto, aby se nečerpala ze svrchních vrstev vodního sloupce, a nevznikala tak kapsa nepohyblivé vodní masy směrem od hráze nádrže. Další opatření jsou třeba úpravy v horní části přehrady, které umožní rozvoj vodních rostlin v příbřežních mělkých oblastech. A chceme řešit i podporu přirozené sedimentační a čistící funkce vodního ekosystému.

Kolik práce je ještě před vámi?
O tom, co je a není hotové, je složité hovořit. Chybějí nám podrobné informace o stavu a potenciálu jednotlivých opatření v povodí nad přehradou. Ty si Povodí Moravy vyžádalo z krajského úřadu. Od nich se odvine zpracování látkové bilance v povodí, určení rizikových či prioritních oblastí, kde je potřeba situaci řešit. Informace nám pomohou i k předvídání stavu celého projektu. Díky tomu můžeme vhodně načasovat jednotlivá opatření a jejich souslednosti přímo na vodní nádrži. Souhrnně však mohu říci, že většina práce je před námi a je jí lidově řečeno pořádný krajíc.

Můžete porovnat čištění Brněnské přehrady s jinými nádržemi v Česku nebo zahraničí?
Porovnat se to dá, ale bohužel velice špatně. Brněnská přehrada je totiž extrémní svou silnou průtočností. Znamená to, že na velké řece je malá nádrž a voda se v této nádrži rychle obměňuje. Proto cokoli s vodou uděláte v přehradě, projeví se to jen krátkodobě, než se voda stačí obměnit. Zdržení vody je tu průměrně dvacet dní. Informace, které jsou k dispozici a na které se původní projekt odvolával, jsou však z nádrží, které mají dobu zdržení mnohonásobně delší. Většinou více než jeden rok. Proto jsme také kritizovali přípravnou fázi projektu, kdy se netestovala jednotlivá opatření a chyběl i podrobnější monitoring přehrady. I nyní musím říci, že toho o jejím chování mnoho nevíme. Letošek bude proto ve znamení postupného testování jednotlivých opatření tak, abychom je v příštím roce mohli efektivně nasadit v potřebném rozsahu.


Nemohou komplikace, které se teď v projektu čištění přehrady vynořují, nějakým způsobem ohrozit čerpání dotací z Evropské unie?
Nemyslím si. Z vlastní zkušenosti musím říci, že vstřícnost lidí ze Státního fondu životního prostředí je velká, i když jsou k projektu jako takovému obezřetní. Nesmíme ale rozhodně změnit celkové zaměření projektu a z dotace nesmíme platit opatření mimo vlastní vodní nádrž, například opatření v povodí. Zde vnímáme i díl naší odpovědnosti, myslím tím naší role odborného dohledu, a snažíme se k němu přistupovat maximálně zodpovědně.

A když se vše podaří a přehrada opět bude lákat ke koupání, jak se dá zabránit tomu, aby se současná situace za pár let neopakovala?
Zabránit se tomu nedá, ale můžeme výrazně snížit riziko, že se to stane. Krajský úřad nerad slyší, že v tomto je jeho významná role. Jenže je to tak. Systém vodního práva dává krajským úřadům a jemu podřízeným obcím s rozšířenou působností velké kompetence nastavit limity pro vypouštění odpadních vod. Pokud se dohodnou kraje v jednom povodí, například v povodí Svratky, kde je Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina a Pardubický kraj, a dostanou odbornou informační podporu od správce povodí, může být postup efektivní. Brněnská přehrada má nyní velkou šanci na to, dostat se do pořádku. Nesmí to ale zhatit nějaké dohady nebo chybějící dílčí peníze či administrativní překážky. Pokud tu šanci promarníme, zbude nám pouze dvě stě hektarů nestravitelného letního špenátu.

Jednatel společnosti Well consulting Jan Hodovský.

Autor: Markéta Forró

21.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Tragická noční nehoda v Heršpické má dvě oběti a tři zraněné

Brno /FOTOGALERIE/ – Vážná dopravní nehoda se stala v Brně v noci na sobotu na křižovatce ulic Heršpická a Jihlavská. Zemřeli při ní dva muži, další tři lidé skončili se zraněními v nemocnici. Srazilo se osobní a nákladní auto.

Novoroční ohňostroj nad hradem Brňané neuvidí. Město akci zrušilo

Brno /ANKETA/ – Novoroční obloha nad Špilberkem rozzářená ohňostrojem Brňany na přelomu roku nečeká. Město ohňostroj zrušilo.

Nebezpečná ulice. Povolenou třicítku řidiči v Kuřimi překračují, stěžují si lidé

Kuřim – Při vjezdu do kuřimské ulice Pod Vinohrady upozorňuje dopravní značka, že povolená rychlost je nanejvýš třicet kilometrů v hodině. Jak ale ukázalo nedávné měření policistů, řidiči ji výrazně překračují. Rekordman tam jel víc než sedmdesátikilometrovou rychlostí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies