VYBERTE SI REGION

Jaro je konečně tu. Letos nadprůměrně teplé

Jižní Morava /ANKETA/ - V sobotu přesně dvě minuty po půl sedmé večer astronomicky začalo jaro. A odpovídaly tomu i teploty, které na jižní Moravě překonaly průměr pro tyto dny. Podle meteorologů tak už letos zima definitivně skončila nejen podle kalendáře.

22.3.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí v pondělí ve 20:00, najdete v úterním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Nejtepleji bylo o prvním jarním víkendu ve Strážnici na Hodonínsku, kde se rtuť teploměru vyšplhala na 17,5 stupně Celsia. Výraznější ochlazení už nás podle meteorologů nečeká. „Ještě sice mohou přijít ranní mrazíky, ale zima už se nevrátí,“ uvedl Petr Münster z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

I přes občasné přeháňky přálo víkendové počasí oslavám vítání jara v jeho tradičních i nových podobách. Sezonu tak zahájili cyklisté i turisté. První výlet mají za sebou například cyklisté z hodonínského Klubu českých turistů i brněnského cykloklubu Favorit nebo boskovičtí turisté.

Prosba o úrodu

Původní lidové obřady a zvyky, které se slavily na počest přicházejícího jara, mívaly lidem zajistit prosperitu hospodářství v nadcházejícím roce. „Dnes se však dodržují spíše jen kvůli jejich poetice, která se nám v dnešní uspěchané době líbí. Původní význam se z nich už vytrácí,“ podotkla etnoložka Irena Ochrymčuková z Muzea Brněnska.

Zásadní vliv má tak první jarní den dnes už jen na stanovení termínu Velikonoc, které se řídí prvním jarním úplňkem. „První neděli po tomto úplňku, který letos připadá na 30. března, se slaví Boží hod velikonoční,“ upřesnila Ochrymčuková.

Jedna z tradic, která se dosud dodržuje, je slavení páté postní neděle. Říká se jí Smrtná. Ta letos shodou okolností vyšla právě na neděli, a téměř se tak kryla s prvním jarním dnem. „Nemusí tomu tak být každý rok, záleží totiž na termínu Velikonoc,“ doplnila etnoložka.

Podle tradic se na Smrtnou neděli vynášela ze vsi Smrka jako symbol odcházející zimy. „Krátce nato vnášela děvčata do vesnice smrček ozdobený kraslicemi a pentlemi, kterému se říkalo létečko,“ popsala tradice Ochrymčuková.

Smrtku v neděli vynášeli například v Josefově na Hodonínsku. „Za zpěvu písně Smrtná neděla, kdes klíče poděla? obešla děvčata se smrtkou celou obec ,“ popsal slavnost starosta Josefova Přemysl Růžička. Při tom vybíraly dívky od místních mouku, sůl, vejce, sádlo a peníze. Vysvlečenou Smrtku nakonec vhodily do strouhy.

Obnovené tradice

Vynášením Smrtky se v neděli slavil příchod jara i na Šmelcovně nedaleko Veverské Bítýšky na Brněnsku. Tam se však tato tradice zavedla teprve na začátku dvacátého století. „Šmelcovna je příkladem toho, že se lidé k líbivým tradicím vracejí,“ doplnila Ochrymčuková.

Naši předkové ale nezaháleli ani před astronomickým začátkem jara. Kolem 12. března začínala jarní orba a na svatého Josefa 19. března se obvykle selo obilí.

Letos by však patrně setba ještě nedopadla dobře. „Zima byla mimořádně dlouhá a na probouzení přírody je to vidět. Ve srovnání s loňskem je tu rozdíl několika týdnů,“ uvedl David Horal z brněnského střediska Agentury ochrany přírody a krajiny.

Na jižní Moravě se sice podle Horala už objevili špačci, čejky či skřivani, ale na hlavní přílet čápů ornitologové teprve čekají. „Už 6. března se u Břeclavi objevila vlaštovka, ale ta kvůli mrazům asi nepřežila,“ dodal Horal.

Jarní únava? Pohyb a zdravé jídlo

Brno - Nohy těžké jako kámen, nálada po psa, nechuť k jakékoliv činnosti, vyčerpání, otupělost. To jsou příznaky, kterým se na konci zimy vyhne málokdo. Souhrnně jsou označovány jako jarní únava, i když medicína tento pojem nezná.

Vyčerpání a s ním spojená rozmrzelost potká většinu lidí v době, kdy se prodlužují dny, více svítí slunce a otepluje se. „Jarní únava je odpovědí těla na zátěž, kterou mu přinesla uplynulá zima,“ řekl psycholog Jiří Brančík z brněnské Vojenské nemocnice.

Tělo přes zimu podle něj často strádá nedostatkem vitaminů. „I dnes, kdy není problém sehnat čerstvé ovoce a zeleninu celý rok, jejich podíl v potravě v zimě klesá,“ sdělil Brančík.

Předejít jarní únavě se dá především zdravým stravováním a dostatkem pohybu. „Pokud na člověka ale únava již dolehla, není dobré se přetěžovat. Na druhou stranu zanevřít na pohyb úplně je mnohem horší,“ upozornil Brančík.

Jarní vyčerpanost podle něj ovlivňuje i psychiku člověka. „Důležité je nepropadat obavám, protože vyčerpání je přirozené. Odezní většinou po několika dnech, maximálně dvou týdnech, řekl Brančík. Teprve pokud příznaky nezmizí ani po delší době, měl by člověk navštívit lékaře.

Brněnská praktická lékařka Zdeňka Drápalová potvrdila, že lidé k ní začátkem jara chodí kvůli únavě mnohem častěji než jindy. „Únavový syndrom je porucha imunity a může jím vyústit právě to, čemu říkáme jarní únava,“ řekla Drápalová. Dodala ale, že podezření na syndrom se u pacientů většinou nepotvrdí. „Těžko se to dokazuje, záleží na osobním pocitu. Lidé však k takovýmto těžko dohledatelným nemocem utíkají například kvůli obtížné sociální situaci,“ podotkla.
Ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek o jevu, kdy je stejně dlouhý den i noc, říká:

Rovnodennost je vesmírná nuda

Brno /ROZHOVOR/- Zatímco děti si ze základních škol obvykle odnášejí poznatek, že jaro začíná 21. března, kdy je stejně dlouhý den a noc, astronomové to vidí trochu jinak. A rovnodennost jako taková je ani moc nezajímá. „Z astronomického pohledu se totiž na obloze neděje nic zajímavého,“ tvrdí ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.


Kdy přesně nastává jarní rovnodennost?
Z astronomického hlediska jde o okamžik, kdy se střed slunečního kotouče ocitne na světovém rovníku. To je ale jen matematické vyjádření postavení Slunce. Na obloze se totiž nic pozorovat nedá, na rozdíl od jarního či letního Slunovratu.

Obloha vás tedy touto dobou nezajímá?
Jistěže zajímá, stále se na ní děje něco zajímavého. Ale nijak to nesouvisí s rovnodenností. Teď je na noční obloze například krásně vidět Venuše, Mars a Saturn. A začátkem dubna bude dokonce jedna z nejlepších letošních příležitostí k pozorování planety Merkur.

Čím to, že rovnodennost není vždy ve stejný den?
Dva okamžiky jarní rovnodennosti od sebe totiž dělí 365 dní, pět hodin hodin, osmačtyřicet minut a šestačtyřicet sekund. To znamená, že každý rok dojde k rovnodennosti o necelého čtvrt dne později. Jestliže je však rok přestupný, cukne s sebou tento termín naopak o více než osmnáct hodin zpět. Datum rovnodennosti se tedy postupně snižuje a za 128 let se z toho nastřádá jeden celý den.

Jak často tedy platí, že jaro začíná 21. března, jak se učí děti na školách?
V tomto století se to podaří už jen příští rok. Pak bude jaro přicházet stále 20. března a v roce 2048 se první jarní den přenese už na 19. března. Situace se spraví až po roce 2100, a to díky zákazu přestupnosti tohoto roku. Od té doby se jako první jarní den začne znovu objevovat 21. březen.

Letní čas: noc na neděli bude o hodinu kratší

Jižní Morava - Zatímco do tohoto týdne vstupovali jihomoravané s ručičkami hodinek nastavenými na zimní čas, příští pondělí už to bude jinak. V noci na neděli 28. března se čas posune o hodinu dopředu a až do předposledního říjnového týdne bude platit čas letní.

Někteří lidé zvládají hodinovou změnu v denním rytmu bez potíží, jiným to způsobí problémy. „Mám roční holčičku a té asi těžko vysvětlím, že se mění čas. Bude zkrátka vstávat dál tak, jak byl zvyklá, takže mě vzbudí o hodinu dříve,“ povzdechla si Brňanka Kateřina Coufalá.

Podle brněnského psychologa Jiřího Brančíka mohou mít problémy i dospělí lidé. „Ty citlivější to může na pár dní lidově řečeno rozhodit,“ upozorňuje psycholog.

Potíže s biorytmy jsou jedním z hlavních argumentů, které už dlouhá léta zmiňují odpůrci letního času. Ačkoliv ten nejznámější z nich, pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku, loni v září zemřel, v jeho boji pokračují i další lidé.

Zrušení letního času si vzalo za cíl například brněnské občanské sdružení Čas pro Evropu. „Posunem každoročně trpí většina lidí,“ zdůraznil předseda sdružení Ladislav Pisklák.

Matoucí je podle něj i označení letního času. „Posunem ručiček hodin dopředu nezajistíme, že Slunce začne vycházet dříve. To si jen my ze správného středoevropského času přenastavíme hodinky podle sousedního východoevropského pásma,“ upozornil Pisklák.

Jako důvod pro zavedení letního času se dříve uváděla úspora elektrické energie. „Podle měření z posledních let jsou však tyto úspory zcela zanedbatelné,“ uvedla mluvčí elektrárenské společnosti E.ON Božena Herodesová .

Se změnou času musejí počítat především lidé, kteří se v noci na neděli rozhodnou cestovat dálkovými vlaky. „Seznam spojů, kterých se změna dotkne, najdou cestující včas na nádražích. Musí pak počítat s tím, že vlaky budou mít zhruba hodinové zpoždění, ačkoliv se jejich jízdu budeme snažit urychlit,“ uvedla regionální mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.

Ostatních prostředků hromadné dopravy na jižní Moravě se posun času dotkne jen minimálně. „V noci totiž žádné regionální linky nejezdí,“ vysvětlil mluvčí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje Květoslav Havlík.

Výjimkou jsou jen autobusové noční linky v Brně. Ty však o víkendu jezdí vždy o půl a v celou hodinu. Cestující tak svůj spoj najdou v každém případě. „Vlastně si ani nevšimnou, že některé spoje nevyjely,“ doplnil Havlík.

ZUZANA TAUŠOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU ROVNOST

Autor: Zuzana Taušová

ANKETA

Je jaro vaše nejoblíbenější období?

ANO

63 %

NE

37 %

Hlasovalo: 30     Anketa byla ukončena

22.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Vdechování inzulinu? Díky modelu plic vědců z Brna

Brno - Namísto injekčního vpichování mohou v nejbližších letech pacienti s cukrovkou inzulin vdechovat. Taková je vize projektu vědců z Vysokého učení technického v Brně, kteří vyvinuli nejdokonalejší model plic na světě. „Jde o novinku ve výzkumu proudění aerosolů v plicích člověka," uvedla mluvčí vysoké školy Radana Kolčavová.

AKTUALIZOVÁNO

Kometa ztratila derby s Olomoucí ve druhé třetině, prohrála venku popáté v řadě

Olomouc, Brno – Mizerná venkovní série sráží hokejisty Komety níž extraligovou tabulkou. Brněnský celek na hřišti soupeře podlehl už popáté za sebou, když v pátek večer padl s Olomoucí 2:5.

Opilci na dětský tábor zaútočili s motorovými pilami, popsal oceněný psovod

Újezd u Rosic, Praha – Za rozraženou vstupní bránou dětského letního tábora stojí pětice opilých mužů máchajících zapnutými motorovými pilami. Proti nim se postavili instruktoři v čele s psovodem Vojtěchem Konečným a jeho vlčákem Hankem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies