VYBERTE SI REGION

Václav Klaus: výklad soudu je laický a subjektivní

Brno - (AKTUALIZOVÁNO) Lisabonská smlouva je v souladu s Ústavou České republiky. Verdikt, na který se čekalo mnoho měsíců, ve středu dopoledne vyhlásil Ústavní soud v Brně. Na rozhodnutí se shodlo všech patnáct ústavních soudců. Podle prezidenta Václava Klause však bylo sepsáno už dávno předem. A označil některé jeho argumenty za laické a subjektivní.

26.11.2008 14
SDÍLEJ:

Prezident České republiky Václav Klaus.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

ON - LINE SI PŘEČTĚTE NA KONCI ČLÁNKU

„Ústavní soud neshledal v Lisabonské smlouvě nic, proč by měl proti ní zasáhnout. Smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky,“ uvedl soudce Ústavního soudu Vojen Güttler ve středu v deset hodin dopoledne, hned po začátku odročeného projednávání jednoho z nejdůležitějších případů v historii Ústavního soudu.

Projednávání souladu obou dokumentů, které navrhnul Senát, začalo už v úterý ráno. S projevem vystoupil vicepremiér Alexandr Vondra, který za českou vládu projekt podpořil. Proti Lisabonské smlouvě naopak promluvil prezident Václav Klaus. „Unie si touto smlouvou přivlastňuje víc pravomocí než explicitně a jasně říká. Pokud vstoupí v platnost, bude moct schválit i to, co by žádný národní orgán nikdy neschválil. Smlouva tak odporuje principu svrchovanosti, na kterém je založená Ústava České republiky,“ uvedl včera Klaus.

Na tuto kritiku ve středu reagoval soudce Ústavního soudu Güttler v odůvodnění rozhodnutí soudu. „V globalizovaném světě se přesouvají centra moci jinak než z vůle jednotlivých svrchovaným států. Integrační charakter může přinést ochranu a posílení suverenity členským státům i ve vztahu k nově nastupujícím světovým velmocím, u nichž lze dopředu těžko odhadovat hodnotové priority. Je zájmem evropské civilizace vystupovat v globální soutěži jako respektovaná síla. Přenesení určitých kompetencí států na Evropskou unii není omezením svrchovanosti, ale může v důsledku znamenat i jeho posílení,“ uvedl Güttler.

Dalším argumentem Ústavního soudu, proč neztratí Česká republika svou svrchovanost bylo, že každý členský stát může kdykoli z Evropské unie vystoupit. Výroky prezidenta Klause o tom, že se z Unie stává federativní stát, odmítl. „Evropská Unie může jednat jen na základě pravomocí výslovně svěřených členskými státy. Pokud není nějaká pravomoc vysloveně určena jako unijní, zůstává členskému státu,“ podotkl Güttler.

Ústavní soud chce navíc i nadále kontrolovat činnost Evropské unie při výkonu pravomocí, které Lisabonská smlouva přenese z orgánů České republiky na orgány unijní.

„A to hlavně v případech opuštění hodnotové orientace a překročení rozsahu kompetencí, které republika převedla na orgány Unie,“ uvedl Güttler.

To však nejhlasitějšího kritika Lisabonské smlouvy neuklidnilo. „Vykládat laickým, a subjektivním způsobem integraci a globalizaci je pro mě nepochopitelné. Jsem přesvědčen, že text rozhodnutí Ústavního soudu, byl napsaný dávno před dnešním dnem. Jen z jedné věty reagoval na včerejší zasedání a s mými právními argumenty, které jsem včera přednesl, se nevypořádal. Navíc přesunul do značné míry celý problém z roviny právní do roviny politické,“ míní Klaus, který však za pozitivní označil, že zasedání Ústavního soudu bylo veřejné. „Proto vyzývám vládu České republiky, aby dřív než bude smlouva projednávána v parlamentu, zahájila s veřejností seriózní diskuzi," dodal Klaus.

Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek si naopak myslí, že by ratifikační proces měl být co nejrychlejší. „Pakliže Ústavní soud rozhodl o tom, že Lisabonská smlouva není v rozporu s ústavou, mohlo by dojít k jejímu přijetí ještě letos. Je symbolické, že od prvního ledna bude Česká republika předsedat Evropské unii. Proto by bylo nelogické, aby se proces ratifikace smlouvy nesmyslně protahoval. Pokud bude smlouva přijata, otázkou zůstává, do jaké míry bude převedena suverenita našeho státu na orgány Unie a jestli výhody budou převyšovat nevýhody,“ uvedl Hašek, který je zastáncem referenda o Lisabonské smlouvě. Podle něj by prezident Klaus neměl své euroskeptické názory prezentovat ve jménu České republiky, protože Češi jsou evropské integraci na rozdíl od něj naklonění.

ON-LINE

13:30
- Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek si naopak myslí, že by ratifikační proces měl být co nejrychlejší. "Pakliže Ústavní soud rozhodl o tom, že Lisabonská smlouva není v rozporu s ústavou, mohlo by dojít k jejímu přijetí ještě letos. Vidím jistou symboliku v tom, že prvního ledna bude Česká republika předsedat Evropské unii. V tomto smyslu by bylo nelogické, aby se proces ratifikace smlouvy nesmyslně a uměle protahoval. Lidé jsou proevropsky naladěni – narozdíl od prezidenta, v zásadě by se tak dalo uvažovat i o referendu. Prezident je známý svým euroskepticismem, to však akceptuji jako jeho osobní názor. Ten by ale neměl prezentovat ve jménu České republiky. Pokud bude smlouva přijata, otázkou zůstává, do jaké míry bude převedena suverenita našeho státu na orgány EU a jestli výhody budou převyšovat nevýhody," uvedl Hašek.

13:26
- Rozhodnutí Ústavního soudu kritizoval prezident Václav Klaus. "Jsem přesvědčen, že text rozhodnutí Ústavního soudu, byl napsaný dávno před dnešním dnem. Jen z jedné věty reagoval na včerejší zasedání a s mými právními argumenty, které jsem včera přednesl, se nevypořádal. Navíc přesunul celý problém z roviny právní do ze značné míry roviny politické. Hovořit laicky a subjektivně o procesu integrace a globalizace nebo zmiňovat eurokonformní výklad právních norem je pro mě naprosto nepochopitelné. Jeho politický výklad otevírá cestu k vážné politické debatě v následujícím období. Velmi pozitivní bylo to, že jednání soudu probíhalo veřejně a zahájilo proto diskuzi na toto téma. Já proto vyzývám vládu České republiky, aby dřív než bude smlouva projednávána v parlamentu, zahájila s veřejností seriózní diskuzi," uvedl Klaus.

12:50 - K další námitce Senátu ČR - Zahrnutí Listiny lidských práv a základních svobod do primárního evropského práva neohrožují standart lidských práv a svobod stanovený zákony ČR, protože tyto práva jednotlivce nejsou darované státem a ten je proto nemůže ani odejmout. Lidská práva a svobody totiž podle ÚS nejsou závislé na standartu, ale jsou autonomní a nezcizitelné.
Na námitku prezidenta Václava Klause, že Listina má pro EU smysl jen pokud se sama cítí být federálním státem, Ústavní soud odpovídá, že jsou i jiné organizace než federální státy, které zakotvují základní lidská práva a svobody.

12:28 - Soudce zpravodaj dodal, že hlavní argumenty Senátu spočívají na ne zcela přesném pochopení právní subjektivity ES a EU a přenosu pravomocí z členských států na tyto instituce. Zdůraznil však, že citovaný článek (216 Lisabonské smlouvy) je pro svou vágnost na hranici normativnosti, která je základem právního státu. Text plný „nebo“ a „či“ je příliš kaučukový a vágní a požadavky na přesnost by měla splňovat i mezinárodní smlouva. I když tato je velmi sporná, Ústavní soud konstatuje, že ani tento článek není v rozporu s Ústavním pořádkem ČR.

12:14 - Soudce zpravodaj pokračuje ve čtení rozhodnutí. Postupně se vyjadřuje ke kritice navrhovatele přezkoumání – Senátu České republiky – a prezidenta Václava Klause. Senátu vadilo, že Lisabonská smlouva zavádí možnost zjednodušeného postupu při přijímání primárního práva Evropské Unie. To by měnilo jednomyslné rozhodnutí Rady EU v rozhodnutí kvalifikovanou většinou (s výjimkou s rozhodnutími v oblasti vojenství a obrany). I u této námitky Ústavní soud rozhodl, že takové opatření není v rozporu s ústavním pořádkem. Kontrolu nad těmito rozhodnutími totiž stále budou mít evropské soudy a vycházet budou z mezinárodních smluv mezi EU a členskými státy.

11:25 - Předseda soudu přerušuje jednání na dvacet minut.

11:15 - EU bude i po přijetí Lisabonské smlouvy specifickou organizací a nikoli federací. Ve federaci je totiž na federativních orgánech, zda provede ústavní změny. Jednotlivé státy nemusí souhlasit, ale změny přesto projdou. Na rozdíl od toho je změna ve fungování EU možná jen za souhlasu všech států Unie. Role unijních orgánů není rozhodující. Změny můžou proběhnout až po ratifikaci všemi členskými státy.

11:01 - Podle Lisabonské smlouvy zůstává kompetenční kompetence i nadále členským státům. (kompetenční kompetence je právo určovat kompetence tedy pravomoci státních respektive unijních orgánů) Když touto kompetencí Unie nedisponuje, nemůže být pokládána na druh federálního státu ani za entitu nadřazenou jednotlivým členským státům. Evropská Unie může jednat jen na základě pravomocí výslovně svěřených členskými státy. Unie jedná pouze v mezích pravomocí pro dosažení cílů stanovených v smlouvách. Pravomoci, které nejsou mezinárodní smlouvou Unii svěřeny, nejsou na ni ani převedeny. A pokud není nějaká pravomoc vysloveně určena jako unijní, zůstává členskému státu.

10:53 - Významné východisko je i zásadní judikatura Ústavního soudu. Takové zásadní rozhodnutí je nález ve věci cukerných kvót. Po přistoupení ČR k EU došlo k přenosu určitých pravomocí. ČR tyto pravomoci pouze propůjčuje a to propůjčení je podmíněné. Může trvat potud, pokud je EU vykonává způsobem, který neohrožuje podstatu právního státu.

10:51 - Významným východiskem pro rozhodnutí Ústavního soudu je i judikatura německého spolkového Ústavního soudu. Ten rozhodl, že akceptování přenesení pravomocí z členského státu na orgány společenství je charakteristické pro demokratický stát, který se chce jako člen podílet na práci Evropské Unie.

10:48 - Ústavní soud uznává funkčnost rámce EU pro zajištění kontroly rozsahu přenesených pravomocí z orgánů České republiky na Unii. Jeho stanovisko se může změnit, pokud by se ukázalo že je tento rámec nefunkční. Ústavní soud může posoudit, zda některý akt Evropské Unie nevybočil z pravomocí, které ČR na EU přenesla. ÚS předpokládá že se to stane zcela výjimečně a to hlavně v případech opuštění hodnotové identity a překročení rozsahu kompetencí, které ČR převedla na orgány EU.

10:33 - K problematice svrchovanosti státu, na jehož omezení upozorňoval navrhovatel (Senát) i prezident České republiky, soudce zpravodaj říká: "Poprvé v historii lze národní bezpečnost účinně zajišťovat společným postupem států. V globalizovaném světě se přesouvají centra moci kvůli jiným faktorům než z vůle jednotlivých svrchovaným států. Integrační charakter v případě EU může přinést ochranu a posílení suverenity členským státům vůči vnějším faktorům i ve vztahu k nově nastupujícím světovým velmocím, u nichž lze dopředu jen těžko odhadovat hodnotové priority. Nelze na svět hledět jako na soubor izolovaných jednotlivých států. Je zájmem evropské civilizace vystupovat v globální soutěži jako respektovaná síla. Možnost vystoupit z EU zaručuje trvající svrchovanost členských států. Přenesení určitých kompetencí států, která bude dál probíhat, není omezením svrchovanosti, ale může v důsledku znamenat i jeho posílení."

10:29 - Ústavní pořádek se musí posuzovat celkově, nikoli vytrhávat věci z kontextu. Vůdčím principem jsou nezadatelná a nezcizitelná práva jednotlivce. Tyto zásady nejsou dotknutelné ani změnou ústavy – stát není jejich poskytovatelem, ale zaručuje se za ně.

10:05
- Hovoří soudce zpravodaj Ústavního soudu. Čte všechna ustanovení české Ústavy a Lisabonské smlouvy, která museli soudci Ústavního soudu přezkoumat. Upozorňuje na to, že lze řešit nesoulad mezinárodních smluv i ex post, tedy po uzavření mezinárodní smlouvy. Jako referenční hledisko použil Ústavní soud Ústavu České republiky jako celek, nejen její materiální jádro, o které opřel svou argumentaci prezident Václav Klaus i vláda České republiky.
Tiskové prohlášení předsedy vlády k rozhodnutí Ústavního soudu ČR ve věci Lisabonské smlouvy
Výrok Ústavního soudu, že Lisabonská smlouva v šesti bodech dotazovaných Senátem není v rozporu s českou Ústavou, beru na vědomí. Oběma komorám parlamentu to umožňuje pokračovat v procesu ratifikace; nicméně i nadále očekávám, že odborná i veřejná debata bude pokračovat.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR

Autor: Barbora Fialová

26.11.2008 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:

Novoroční ohňostroj nad hradem Brňané neuvidí. Město akci zrušilo

Brno /ANKETA/ – Novoroční obloha nad Špilberkem rozzářená ohňostrojem Brňany na přelomu roku nečeká. Město ohňostroj zrušilo.

Nebezpečná ulice. Povolenou třicítku řidiči v Kuřimi překračují, stěžují si lidé

Kuřim – Při vjezdu do kuřimské ulice Pod Vinohrady upozorňuje dopravní značka, že povolená rychlost je nanejvýš třicet kilometrů v hodině. Jak ale ukázalo nedávné měření policistů, řidiči ji výrazně překračují. Rekordman tam jel víc než sedmdesátikilometrovou rychlostí.

Brněnský kouč Habanec věří své koncepci: Jsme dole, ale o záchranu hrát nebudeme

Brno – Po šestém utkání za sebou bez vítězství klesli na čtrnácté místo, pouze čtyři body nad předposlední Jihlavu. Ale fotbalisté Zbrojovky, ani jejich trenér si existenční starosti v první lize nepřipouštějí. „Jsme kousek od sestupového místa, ale Zbrojovka o záchranu hrát nebude," odvětil brněnský kouč Svatopluk Habanec.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies