Volání na tísňovou linku je mnohem víc než výjezdů. „Operátoři přijmou denně přes sedm set telefonátů. Lidé často volají i tehdy, když zásah není nutný. Volají také opilí a operátorům jen nadávají," řekla mluvčí záchranářů Barbora Zuchová.

Desítky týmů

Nejpočetnější kategorií zbytečných volání jsou smějící se děti. „Někdy telefonují několikrát za sebou, nejspíš když se o přestávkách ve škole nudí. Čísla, z nichž volají, pak zablokujeme," vysvětlila Zuchová. Policii hlásí případy, jen pokud je jasné, že jde o úmyslné zneužití linky.

Jihomoravští záchranáři za den vyjedou k více než dvěma stům padesáti případům. „Výjimkou nejsou ani dny, kdy je jich přes tři sta," upozornila Zuchová. Přes den se v kraji tyto výjezdy dělí mezi šestačtyřicet týmů. V noci jich zasahuje dvaačtyřicet.

K případům je posílají operátoři, kteří před příjezdem záchranářů lidem radí, co mají dělat. „Volající povzbuzujeme a dodáváme jim odvahu. Nejsme jen zdravotníci radící po telefonu, ale také psychická opora volajícího, na kterou se může stoprocentně spolehnout," poznamenala operátorka Dagmar Kellnerová, která na operačním středisku pracuje už šestnáct let.Pro zvětšení klikněte.

Podle ní je důležité pomáhající lidi vyvést z šoku. „Když jde o život dítěte nebo manželky, tak mohou být i v šoku i jinak silní chlapi. Někdy je musíme chlácholit a jindy naopak zvýšit hlas, abychom je z tohoto stavu dostali," řekla Kellnerová.

V budoucnu bude operační středisko přijímat také automatické hovory, takzvané e-call. „Tento systém má být od roku 2018 nainstalovaný ve všech nových autech," upozornila mluvčí Zuchová.

Přes polovinu výjezdů ročně zajišťují záchranáři z Brna a Brněnska. „Vyjíždějí z šesti základen, které jsou v brněnských Bohunicích, Černovicích, na Ponavě a pak také v Ivančicích, Tišnově a Pohořelicích," vyjmenovala Zuchová. Dodala, že záchranné týmy často doplňují také studenti brněnských zdravotnických škol.

Náročný kras

Jihomoravští záchranáři však nevyjíždějí jen k autonehodám. „Na Blanensku je velmi členitý terén, který ovlivňuje nároky na přednemocniční péči," vysvětlila Zuchová. Většinu regionu totiž tvoří Českomoravská a Drahanská vrchovina a v protikladu k nim Moravský kras plný jeskyní a údolí.

Právě tam záchranáři z Blanenska vyjíždějí k případům, kdy je zraněný speleolog. „K problémům dochází přímo v podzemí a při vyprošťování. Proto spolupracujeme i s hasiči, speleologickou záchrannou službou nebo s vodními záchranáři," upozornil lékař blanenské záchranné služby Petr Hlavinka.

Podle něho jsou v okolí jeskyní rizikovější letní měsíce, kdy se do oblasti sjíždějí desítky tisíc turistů. Mezi nimi také amatérští speleologové.

Od loňska záchranáři pracují na vytvoření mezinárodních smluv se slovenskými a rakouskými kolegy. „Do poloviny letošního roku bude uzavřená smlouva s Rakouskem o konkrétních podmínkách zásahů na území druhého státu," upozornila Zuchová.

EVA BÁRTOVÁ