VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jeskynní záchranáři slaví čtvrt sloletí

JIŽNÍ MORAVA - Lidé ze Speleologické záchranné služby za svou pětadvacetiletou historii zachránili desítky lidí, nejčastěji v Moravském krasu.

20.10.2007
SDÍLEJ:

Lidé ze Speleologické záchranné služby za svou pětadvacetiletou historii zachránili desítky lidí, nejčastěji v Moravském krasuFoto: ARCHÍV

Údržbář, počítačový technik, úředník nebo projektant. Lidé s obyčejným zaměstnáním. Až do doby, kdy je potřeba jejich pomoc v jeskyních. Pak neváhají a okamžitě nasazují svůj život pro záchranu ostatních. Speleologická záchranná služba je na jižní Moravě nenahraditelná. Její členové jsou jediní, kdo dokáží zvládat těžké jeskynní záchranné akce. Tento víkend oslavili pětadvacet let od svého vzniku.

„V roce 1982, kdy tato služba vznikala, v České republice nic podobného neexistovalo. Tehdy nebyl nikdo, kdo by zvládal extrémní situace v jeskyních. Po několika podzemních neštěstí jsme se rozhodli, že si musíme jako jeskyňáři pomáhat sami,“ vzpomíná jeden ze zakládajících členů Svatopluk Cigánek.

V současnosti je na Moravě osmnáct těchto jeskynních záchranářů. Nejvíc práce mají v Moravském krasu, kde dochází ke většině nehod.
Za svou náročnou práci nedostávají záchranáři žádný plat a cvičení práce v jeskyních dělají ve volném čase. „Účast v týmu je dobrovolná. Jsme vlastně amatéři s profesionálním přístupem,“ uvedl náčelník Speleologické záchranné služby Roman Šebela.

Proč to tedy dělají? „Být záchranářem je čest. Také platí, že jeskyňáře dokáže zachránit jen jeskyňář,“ vysvětlil šéf jihomoravských záchranářů Karel Kučera.

Pokud dojde k nehodě v jeskyni, tak tito lidé všeho nechají a spěchají pomoci „Jsme schopní být do půl hodiny na místě. Většinou přijdou pomáhat všichni, tedy všech osmnáct členů,“ uvedl Šebela. Práce sice nemají mnoho, většinou vyjíždí ke dvěma zásahům do roka, ale v jejich oboru jsou nenahraditelní.

To potvrzují i hasiči, se kterými úzce spolupracují a předávají jim zkušenosti. „Jeskynní záchranáři znají perfektně podzemí a mají kvalitní techniku. V jeskyních prostě vládnou oni a bez nich bychom tyto akce jen stěží zvládali,“ vysvětluje například jihomoravský hasič Jiří Buček.

Za posledních třináct let zachránili asi dvacet lidí. Ne vždy však uspějí. „Pokud je jeskyňář, když přijedeme, naživu, tak se ještě nestalo, abychom ho nezachránili. Jsou ale i situace, kdy přijedeme na místo a už se nedá nic dělat,“ řekl Kučera.

Jejich práce je náročná nejen fyzicky, ale také psychicky. „Každý z nás musí znát dokonale prostředí. Jeskyně schovávají mnoho záludností, o kterých musíme vědět,“ říká Kučera.

Při záchranách používají to nejlepší vybavení. Výbava jednoho záchranáře stojí přes sto tisíc korun. Zdravotní a vyprošťovací technika ještě více.
„Mezi potřebnou výbavu patří lana, kladkostroje, dýchací přístroje, nosítka, vysílačky a mnoho dalších,“ říká Šebela. Výbavu si kupují sami nebo z peněz z dotací.

Související článek: Tam dole každý zjistí, jaký je

 

20.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME

Bez gólu i bodu. Kometa dostala na Spartě čtyři branky a odváží si porážku 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies