VYBERTE SI REGION

Jih chystá odtržení od Brna

Brno /DISKUTUJTE/ – Proti proudu času se rozhodli jít někteří lidé z Dolních Heršpic a Přízřenic. Zatímco až doposud se okolní obce k Brnu jen připojovaly, zmíněné dvě čtvrti se hodlají osamostatnit. O svém dalším osudu jejich obyvatelé pravděpodobně rozhodnou na podzim v referendu. Návrh na jeho uspořádání obdržel brněnský magistrát.

15.4.2010 69
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Ivan Babej

Souhlasíte s odtržením Dolních Heršpic a Přízřenic od Brna? Napište svůj názor do diskuze pod článkem

„Už nemáme jinou možnost, jak vyřešit dlouhodobé problémy v Dolních Heršpicích a Přízřenicích, než se odtrhnout. Chceme aby se tu žilo dobře nejen nám i našim dětem. To nám bohužel Brno neumožní,“ prohlásil mluvčí občanského sdružení Samostatný jih Pavel Reich. Právě členové jeho sdružení nasbírali takřka 450 podpisů pro návrh na uspořádání referenda. A splnili tak podmínku, kterou klade zákon. „Uspořádání hlasování teď nic nebrání,“ upozornil Reich.

O záměru obyvatel jihu Brna už ví i primátor Roman Onderka. A nelíbí se mu. „Žijeme v demokratické společnosti, takže lidé právo na referendum mají. Ale nemyslím si, že je odtržení od města zrovna dobrý způsob řešení jejich problémů. Referendum navíc přichází v době, kdy se spíše snažíme přesvědčovat okolní obce aby se k nám přidaly,“ uvedl Onderka.

Hlavním impulzem ke vzniku občanského sdružení Samostatný jih se staly plány na postavení sídliště na takzvané Slunné louce mezi Moravanskou a Břeclavskou ulicí. „Město i městská část Brno-jih pod níž spadáme odmítá cokoliv dělat proti výstavbě, která zhorší naše životní prostředí. Zabránit jí přitom Brno může změnou územního plánu. Pokud se osamostatníme, provedem ji sami,“ uvedl Reich.

Dodal přitom, že Brno-jih dlouhodobě svoji nejjižnější součást zanedbává. A jeho slova potvrdila i Jarmila Schlegelová z Dolních Heršpic. „Brno se o nás vůbec nestará. Nemáme tu chodníky, přechody pro chodce jsou tu nebezpečné a po Havránkově ulici jezdí kamiony sedmdesátkou a nikdo sem nedá ani značku. I živé ploty musíme sami zastřihávat. Co si sami neuděláme, to nemáme. Už je potřeba aby se vše zlepšilo a je jedno zda díky odtržení či jinak,“ myslí si Schlegelová.

Obvinění z nezájmu o zhruba patnáct set obyvatel dvou městských čtvrtí starosta Brna-jih Josef Haluza odmítá. „Vůbec první peníze, které městská část po svém vzniku před dvaceti roky dostala, šly na postavení kanalizace právě v Přízřenicích. Opravili jsme tam hasičskou zbrojnici a zřídili v ní knihovnu, vybudovali parky, cyklostezku i protipovodňové valy. V Dolních Heršpicích jsme zase zrekonstruovali kapličku i náměstí,“ vypočetl Haluza.

Podle něj lidé po případném odtržení více ztratí než získají. „Úplně všechno si najednou začnou platit sami. Budou doplácet na hromadnou dopravu, školy i všechny opravy. Myslím, že je lepší mít v zádech druhé největší město republiky než se s problémy potýkat na vlastní pěst,“ řekl starosta.

Dodal, že po odtržení zkomplikuje Dolnoheršpickým a Přízřenickým život i papírování na úřadech. „Všechny občanské průkazy, řidičáky a další doklady budou najednou vyměňovat,“ připomněl Haluza.

A souhlasí s ním i část místních. „Jsem proti odtržení. Nechci si na stará kolena vyřizovat zase všechny doklady. Vv samostatnosti žádné výhody nevidím,“ řekla třeba Emilie Koudelková. Podobně mluvila i Dana Gajdová. „S odtržením rozhodně nesouhlasím, nepřinese nic dobrého,“ prohlásila Gajdová.

Podle mluvčího Samostatného jihu Reicha nejsou případné problémy výrazné. „Rozpočet obce naplníme bez problémů. Na našem území je Vídeňská ulice s průmyslovou zónou, i obchodní centra Futurum a Avion. Ani s hromadnou dopravou problémy nebudou. Lístek na tři zóny je jen o dvě koruny dražší než na dvě. V porovnání se statisícovými škodami na ceně pozemků, které způsobí necitlivá výstavba to je hodně málo,“ řekl Reich.

Za pravdu dává snažení jeho sdružení i Jan Symon. Ten je starostou Ostopovic, které se Brno už několik let snaží nalákat do své náruče. „Dražší hromadná doprava je nevýhoda a několik lidí u nás k Brnu kvůli tomu chce. Tato nevýhoda však nevyváží klady samostatnosti. Sami si rozhodujeme o územním plánu. Můžeme tak třeba účinněji bojovat proti plánům na dostavbu Hitlerovy dálnice přes náš území,“ řekl Symon.

Před osamostatněním naopak varuje starosta nejmenší brněnské městské části Útěchov Zdeněk Drahoš. „To je podle mne krok proti proudu dějin. Samozřejmě jsme občas také uvažovali o samostatnosti, ale tak důležité rozhodnutí nelze řešit s horkou hlavou. Obec má sice oproti městské části dvojnásobný rozpočet, ale všechno si platí sama,“ upozornil Drahoš.

Autor: Petr Jeřábek

15.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 69
SDÍLEJ:

Vyhnou se kolonám při cestě do Bystrce. Na dvojité fazoli

Brno /INFOGRAFIKA/ – Klidnější jízda a méně dopravních nehod, to čeká v budoucnu řidiče na cestě z centra Brna do Bystrce. Nebezpečnou křižovatku Bystrcké a Kníničské u tamního hobymarketu chtějí starostové městských částí přestavět na mimoúrovňové křížení. Cesta na přehradu, do zoo, či na bystrcké sídliště díky tomu bude plynulejší.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: zranilo se pět mladých lidí, nezletilou dívku převezli na ARO

Lomnička – Pět zraněných mladých lidí, taková je bilance dopravní nehody ze čtvrtečního rána za obcí Lomnička na Brněnsku. Srazilo se tam nákladní auto s osobním. „Nejvážněji se zranila nezletilá dívka, která utrpěla vážný úraz hlavy. Záchranáři jí poskytli kompletní přednemocniční péči a na řízené ventilaci ji převezli na ARO do Dětské nemocnice v Brně," popsala mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Silnice v Jihomoravském kraji můžou kvůli mrholení místy namrzat

Brno - Silnice v Jihomoravském kraji mohou kvůli mrholení místy namrzat. Do terénu vyjeli silničáři, kteří už provedli chemické ošetření silnic. Ty jsou ve čtvrtek po ránu sjízdné s opatrností, upozorňují na svém webu krajští silničáři. Týká se to zejména silnic první a druhé třídy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies