VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jihomoravané loni vytřídili o 11 % odpadu více

Jižní Morava – Kam vyhodit plastovou láhev, staré časopisy nebo krabici od mléka? Před několika lety Jihomoravané neváhali s odpovědí: do koše. Dnes je ale situace jiná.

18.6.2011 5
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Pavel Sonnek

„Papír, to je modrý kontejner, sklo pak podle toho jestli je barevné, nebo čisté a PET lahve patří do žlutého kontejneru,“ odpověděl například František Sopouch z Brna.

Sběrných hnízd, tedy míst, kde vedle sebe stojí kontejnery na tříděný dopad, je však na jižní Moravě stále málo. „Na jedno hnízdo připadá na jižní Moravě dvě stě třináct obyvatel. To je nejvíce z celé republiky. Ve Zlínském kraji je to například necelých sto sedmdesát a na Vysočině jen něco přes stovku,“ zdůraznila mluvčí společnosti Eko-kom Šárka Nováková.

Podle ní záleží především na vedení obcí a měst, jestli si o kontejnery požádají. Společnost, která zpracovává tříděný odpad, je půjčuje zdarma.
Jihomoravanům však počet kontejnerů stačí. „Odpad aktivně třídím, protože kontejnerů je stále víc a víc. Dřív jsem nosil PET lahve daleko, až na parkoviště na Jírové. Nedávno ale přibyly kontejnery přímo v naší ulici,“ řekl například Jiří Franěk, který žije v Konrádově ulici v brněnské Líšni.

Dostatek sběrných hnízd je ve městě i podle mluvčího magistrátu Pavla Žáry. „V Brně rozmisťujeme kontejnery podle požadavků jednotlivých městských částí. Těch na papír máme v současnosti přes tisíc, na sklo pak téměř osmnáct stovek. Žlutých kontejnerů, kam lidé mohou vyhazovat kromě PET lahví také plechovky a papírové kartony od nápojů, je ve městě necelá tisícovka. Vzniklo také pět podzemních stanovišť, kam lidé mohou házet větší množství tříděného odpadu,“ uvedl Žára.

Železné soboty

S počtem kontejnerů je spokojený i místostarosta Miroslavi na Znojemsku Roman Wolf. „Máme sběrný dvůr i sběrná místa. A kontejnerů je u nás dostatek. Kromě toho vybíráme ošacení pro charitu a pořádáme železné soboty, kdy se lidé mohou zbavit odpadu větších rozměrů,“ uvedl starosta.

Sběrná místa lidem nechybí ani ve Vyškově. „Myslím, že místní jsou ve třídění hodně odpovědní. Rok od roku je to lepší. Důkazem je i první místo dva roky po sobě v soutěži Jihomoravského kraje o město, které má nejlepší odpadovou politiku,“ zdůraznil vyškovský místostarosta Karel Jurka.

Sběrný dvůr je ve městě jeden, třídících hnízd několik. A stále přibývají. „Příští rok chceme zavést nové kontejnery na biologicky rozložitelný odpad,“ podotkl místostarosta.

Právě kontejnery na bioodpad chybí například v Brně. „V současnosti o jejich pořízení neuvažujeme,“ řekl Žára.
Podle ekologa z institutu Veronica Petra Ledviny jsou však kontejnery na biologický odpad důležité. „Ten tvoří až polovinu veškerého odpadu z domácností. Lze jej dále zpracovávat, a to buď kompostovat, nebo použít v bioplynových stanicích. Tam z něj vzniká teplo a elektřina,“ vysvětlil Ledvina.

Bioodpad tak mohou lidé z Brna vozit pouze do některých sběrných dvorů. „Tam se zbaví ale pouze odpadu ze zahrad. Krom toho tam mohou odevzdat vytříděný elektroodpad, staré baterie, drobný hliník jako víčka od jogurtů i další kovy. Také polystyren, dřevo nebo zářivky,“ řekl ekolog.

Třídí se více

Lidé v kraji tato střediska využívají a odpad třídí stále více. „Každý člověk z jižní Moravy loni vytřídil o jedenáct procent odpadu více než rok předtím,“ uvedla Nováková z Eko–komu.

Například v Brně tak lidé vytřídili zhruba patnáct procent veškerých svých odpadů. „Běžného komunálního odpadu jsme loni spálili z Brna zhruba dvaašedesát tisíc tun. Navíc lidé do kontejnerů na tříděný odpad vyhodili přes šest a půl tisíce tun papíru, tři tisíce tři sta tun skla a přibližně tisíc tun PET lahví,“ uvedl Karel Peroutka, ředitel společnosti Sako, která v Brně likviduje odpady.

Podle něj ještě letos ve městě přibude zhruba stovka nových kontejnerů. „Polovina bude na papír a polovina na PET lahve,“ upřesnil Peroutka.

Ekolog Petr Ledvina upozorňuje, že z obchodu lidé nosí kromě zboží i obaly, a říká:

Lidé kupují více, než potřebují

Brno /ROZHOVOR/ - Kontejnerů na tříděný odpad sice v ulicích poslední měsíce výrazně přibylo, ale stále jich není dost. „Například zatím úplně chybí nádoby na jiný plast než PET lahve,“ říká Petr Ledvina z Ekologického institutu Veronica.


Jak můžeme přispět k ochraně životního prostředí svým nakládáním s odpady?
Hlavní zásadou je kupovat jen to, co skutečně potřebujeme. Nářadí, sportovní vybavení nebo oblečení si můžeme půjčit. Podobné je to s rozbitými věcmi, můžeme je nechat opravit, ne si hned pořizovat nové. Tím ušetříme suroviny k výrobě. Důležité je také uvědomit si, že kromě zboží si domů přinášíme i obaly, které záhy vyhodíme.

Proč je důležité odpad třídit?
Kvůli ochraně životního prostředí i našeho zdraví. Navíc se tak šetří peníze za provoz celého systému nakládání s odpady.

Je v Brně dost míst, kam mohou lidé vyhazovat roztříděné odpady?
Je jich pořád málo. Ale na druhou stranu situace se v minulých letech výrazně zlepšila, v ulicích přibyla spousta specializovaných kontejnerů.

Které odpady mohou lidé běžně třídit?
Papír, sklo. Na některých místech stojí i speciální kontejnery na textil. Potom existují kontejnery na PET lahve. Do těch lidé mohou vyhodit i obaly od nápojových kartonů nebo například hliníkové plechovky.

Které kontejnery naopak chybí?
Určitě by se mělo zavést třídění biologického odpadu z domácností. Ten tvoří až polovinu odpadu. Také chybí kontejnery na jiný plast než z PET lahví.

Myslíte si, že lidé mají dost informací o tom jak a kde třídit ?
Na obecné úrovni jsou informovaní velmi dobře. Mnoho informací najdou v tisku nebo v obecních zpravodajích. My také vydáváme různé brožury. Bohužel samotná snaha třídit příliš neroste. Podle mě dnes už nikdo nemůže říct, že nevěděl, že papír nebo sklo se nevyhazují do popelnice.

JAN SPĚŠNÝ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

18.6.2011 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
1

V brněnském babyboxu našli holčičku. Pupečník měla zavázaný provázkem na buřty

Před třemi lety se Miroslav Donutil a jeho syn Martin na scéně Divadla Husy na provázku setkali poprvé – v inscenaci Amadeus. Letos jejich herecké partneření pokračuje. Provázek uvede v premiéře inscenaci skandální hry Král Ubu.
9

Ubu králem aneb Donutilové se opět setkávají. Na scéně Husy na provázku

OBRAZEM: Lidé si připomněli oběti totality. Na pozůstatcích popraviště

Brno /VIDEO/ – Památku obětí totalit uctili lidé při pietním aktu na nádvoří bývalé věznice. K popravišti položili květiny i svíčky.

Obávaný dům v Žabovřeskách? Po protestech lidí chce radnice pozemek zpět

Brno – Sedmi stovkám lidí, kteří podepsali petici proti stavbě bytového domu v brněnské Plovdivské ulici, svitla naděje na úspěch. Bývalou výměníkovou stanici, na jejímž místě developer plánoval stavět byty, od něj chtějí získat žabovřeští radní. Rozhodli se tak po protestech obyvatel místního sídliště, o nichž už Brněnský deník Rovnost informoval.

Brněnská vlčice jede na líbánky do Ruska. Město ji darovalo moskevské zoo

Brno – Na osmnáct set kilometrů dlouhou cestu se vypraví samice vlka hřivnatého z brněnské zoo.

Na jízdu v cizím autě se posilnil alkoholem a drogami. Neměl ani řidičský průkaz

Brno /VIDEO/ - Kličkující Škoda Felicia upoutala pozornost policistů z oddělení hlídkové služby v brněnské ulici Tuřanka. Poté, co auto zastavili, vystoupil jedenadvacetiletý řidič a předložil doklady. Chyběl ovšem řidičský průkaz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies