VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jihomoravané loni vytřídili o 11 % odpadu více

Jižní Morava – Kam vyhodit plastovou láhev, staré časopisy nebo krabici od mléka? Před několika lety Jihomoravané neváhali s odpovědí: do koše. Dnes je ale situace jiná.

18.6.2011 5
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Pavel Sonnek

„Papír, to je modrý kontejner, sklo pak podle toho jestli je barevné, nebo čisté a PET lahve patří do žlutého kontejneru,“ odpověděl například František Sopouch z Brna.

Sběrných hnízd, tedy míst, kde vedle sebe stojí kontejnery na tříděný dopad, je však na jižní Moravě stále málo. „Na jedno hnízdo připadá na jižní Moravě dvě stě třináct obyvatel. To je nejvíce z celé republiky. Ve Zlínském kraji je to například necelých sto sedmdesát a na Vysočině jen něco přes stovku,“ zdůraznila mluvčí společnosti Eko-kom Šárka Nováková.

Podle ní záleží především na vedení obcí a měst, jestli si o kontejnery požádají. Společnost, která zpracovává tříděný odpad, je půjčuje zdarma.
Jihomoravanům však počet kontejnerů stačí. „Odpad aktivně třídím, protože kontejnerů je stále víc a víc. Dřív jsem nosil PET lahve daleko, až na parkoviště na Jírové. Nedávno ale přibyly kontejnery přímo v naší ulici,“ řekl například Jiří Franěk, který žije v Konrádově ulici v brněnské Líšni.

Dostatek sběrných hnízd je ve městě i podle mluvčího magistrátu Pavla Žáry. „V Brně rozmisťujeme kontejnery podle požadavků jednotlivých městských částí. Těch na papír máme v současnosti přes tisíc, na sklo pak téměř osmnáct stovek. Žlutých kontejnerů, kam lidé mohou vyhazovat kromě PET lahví také plechovky a papírové kartony od nápojů, je ve městě necelá tisícovka. Vzniklo také pět podzemních stanovišť, kam lidé mohou házet větší množství tříděného odpadu,“ uvedl Žára.

Železné soboty

S počtem kontejnerů je spokojený i místostarosta Miroslavi na Znojemsku Roman Wolf. „Máme sběrný dvůr i sběrná místa. A kontejnerů je u nás dostatek. Kromě toho vybíráme ošacení pro charitu a pořádáme železné soboty, kdy se lidé mohou zbavit odpadu větších rozměrů,“ uvedl starosta.

Sběrná místa lidem nechybí ani ve Vyškově. „Myslím, že místní jsou ve třídění hodně odpovědní. Rok od roku je to lepší. Důkazem je i první místo dva roky po sobě v soutěži Jihomoravského kraje o město, které má nejlepší odpadovou politiku,“ zdůraznil vyškovský místostarosta Karel Jurka.

Sběrný dvůr je ve městě jeden, třídících hnízd několik. A stále přibývají. „Příští rok chceme zavést nové kontejnery na biologicky rozložitelný odpad,“ podotkl místostarosta.

Právě kontejnery na bioodpad chybí například v Brně. „V současnosti o jejich pořízení neuvažujeme,“ řekl Žára.
Podle ekologa z institutu Veronica Petra Ledviny jsou však kontejnery na biologický odpad důležité. „Ten tvoří až polovinu veškerého odpadu z domácností. Lze jej dále zpracovávat, a to buď kompostovat, nebo použít v bioplynových stanicích. Tam z něj vzniká teplo a elektřina,“ vysvětlil Ledvina.

Bioodpad tak mohou lidé z Brna vozit pouze do některých sběrných dvorů. „Tam se zbaví ale pouze odpadu ze zahrad. Krom toho tam mohou odevzdat vytříděný elektroodpad, staré baterie, drobný hliník jako víčka od jogurtů i další kovy. Také polystyren, dřevo nebo zářivky,“ řekl ekolog.

Třídí se více

Lidé v kraji tato střediska využívají a odpad třídí stále více. „Každý člověk z jižní Moravy loni vytřídil o jedenáct procent odpadu více než rok předtím,“ uvedla Nováková z Eko–komu.

Například v Brně tak lidé vytřídili zhruba patnáct procent veškerých svých odpadů. „Běžného komunálního odpadu jsme loni spálili z Brna zhruba dvaašedesát tisíc tun. Navíc lidé do kontejnerů na tříděný odpad vyhodili přes šest a půl tisíce tun papíru, tři tisíce tři sta tun skla a přibližně tisíc tun PET lahví,“ uvedl Karel Peroutka, ředitel společnosti Sako, která v Brně likviduje odpady.

Podle něj ještě letos ve městě přibude zhruba stovka nových kontejnerů. „Polovina bude na papír a polovina na PET lahve,“ upřesnil Peroutka.

Ekolog Petr Ledvina upozorňuje, že z obchodu lidé nosí kromě zboží i obaly, a říká:

Lidé kupují více, než potřebují

Brno /ROZHOVOR/ - Kontejnerů na tříděný odpad sice v ulicích poslední měsíce výrazně přibylo, ale stále jich není dost. „Například zatím úplně chybí nádoby na jiný plast než PET lahve,“ říká Petr Ledvina z Ekologického institutu Veronica.


Jak můžeme přispět k ochraně životního prostředí svým nakládáním s odpady?
Hlavní zásadou je kupovat jen to, co skutečně potřebujeme. Nářadí, sportovní vybavení nebo oblečení si můžeme půjčit. Podobné je to s rozbitými věcmi, můžeme je nechat opravit, ne si hned pořizovat nové. Tím ušetříme suroviny k výrobě. Důležité je také uvědomit si, že kromě zboží si domů přinášíme i obaly, které záhy vyhodíme.

Proč je důležité odpad třídit?
Kvůli ochraně životního prostředí i našeho zdraví. Navíc se tak šetří peníze za provoz celého systému nakládání s odpady.

Je v Brně dost míst, kam mohou lidé vyhazovat roztříděné odpady?
Je jich pořád málo. Ale na druhou stranu situace se v minulých letech výrazně zlepšila, v ulicích přibyla spousta specializovaných kontejnerů.

Které odpady mohou lidé běžně třídit?
Papír, sklo. Na některých místech stojí i speciální kontejnery na textil. Potom existují kontejnery na PET lahve. Do těch lidé mohou vyhodit i obaly od nápojových kartonů nebo například hliníkové plechovky.

Které kontejnery naopak chybí?
Určitě by se mělo zavést třídění biologického odpadu z domácností. Ten tvoří až polovinu odpadu. Také chybí kontejnery na jiný plast než z PET lahví.

Myslíte si, že lidé mají dost informací o tom jak a kde třídit ?
Na obecné úrovni jsou informovaní velmi dobře. Mnoho informací najdou v tisku nebo v obecních zpravodajích. My také vydáváme různé brožury. Bohužel samotná snaha třídit příliš neroste. Podle mě dnes už nikdo nemůže říct, že nevěděl, že papír nebo sklo se nevyhazují do popelnice.

JAN SPĚŠNÝ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

18.6.2011 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Brněnská Zbrojovka ve 26. kole nejvyšší fotbalové ligy před domácími fanoušky porazila Příbram 2:0.

Z Norska se vrací nejlepší střelec. Útočník Škoda pomůže Zbrojovce

Lev Lolek je novou atrakcí brněnské zoo.
11

Brněnská zoo spustila online přenos ze lví ubikace

Císařský řez? Na jižní Moravě se tak narodí každé páté dítě. Ženy se bojí porodu

Brno – Bojí se obtížného porodu a bolesti. Proto ženy upřednostňují porody císařským řezem před přirozenými. Počet rodiček, které volí chirurgickou metodu, se podle národního registru novorozenců od počátku tisíciletí více než zdvojnásobil. Na jižní Moravě se tak narodí každé páté dítě.

AUTOMIX.CZ / AKTUALIZOVÁNO

10 dostupných aut, ve kterých budete vypadat bohatší, než ve skutečnosti jste

Ruku na srdce, každý z nás chce tu a tam vypadat před ostatními dobře – a dobře v tomto případě znamená „zámožně“. Samozřejmě jen málokterý movitý majetek poukazuje na stav konta tak, jako luxusní auto.

Rok registru: smlouvy pod drobnohledem, úřady jich odkryly tisíce

Brno /INFOGRAFIKA, ANKETA/ – Nejvíc peněz od kraje dostává charita, od Brna technické sítě. Registr smluv odkryl firmy, které získávají veřejné zakázky. 

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

Na D1 u Domašova hořelo auto. Dálnice byla ve směru na Prahu neprůjezdná

Domašov - Požár osobního auta zastavil ve čtvrtek před desátou dopoledne provoz na dálnici D1 na 169. kilometru ve směru na Prahu. K hořícímu autu u Domašova na Brněnsku vyrazily tři jednotky hasičů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení