VYBERTE SI REGION

Jihomoravané odmítají nemocenskou. Bojí se

Jižní Morava /AKTUALIZOVÁNO, INFOGRAFIKA, ROZHOVOR/ – O třetinu méně nemocných Jihomoravanů. To je výsledek ekonomické krize a zejména loňské reformy ve vyplácení nemocenských dávek.

18.2.2010 6
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Ota Bartovský

Lidem se stonat nevyplatí, a protože se bojí o práci, raději nemoc přecházejí. Potvrzují to zkušenosti praktických lékařů i výpovědi pacientů.

Loni bylo na jižní Moravě zhruba sto tisíc ukončených nemocenských, zatímco v roce 2008 jich lidé nahlásili o šedesát tisíc víc. „Zároveň se prodloužila průměrná délka pracovní neschopnosti z dvaačtyřiceti na čtyřiapadesát dnů,“ přiblížil mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka.

Podle úřadů lidé loni nemocenské také méně zneužívali. Začaly totiž platit přísnější pokuty a sankce za nedodržení léčby. „Na jižní Moravě dohlíží na dodržování léčby třináct kontrolorů. Letos odhalili přes sto šedesát provinilců. Za podobné přestupky hrozí pokuta až dvacet tisíc korun,“ upozornil Vařeka.

Moc nemocných

Ke změnám loni vláda sáhla, aby ušetřila. V Česku navíc bylo ve srovnání s okolními zeměmi výrazně více neschopenek. „Stát na těchto opatřeních ušetřil víc než šest a půl miliardy korun. Je to způsobené hlavně tím, že stát vyplácí nemocenskou až od patnáctého dne nemoci. Za první tři dny pracovník nic nedostane, dalších jedenáct dnů proplácí zaměstnavatel,“ vysvětlila mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová.

Novela zákona o nemocenském pojištění se ale nelíbí zaměstnancům. „Už jsem nebyl dlouho nemocný, ale je fakt, že pokud na mě něco přijde, tak si beru raději dovolenou, anebo se to snažím přechodit. Nemůžu si dovolit nebrat tři dny plat. Kolega to řeší stejně,“ podotkl Lukáš Chvíla z Tišnova na Brněnsku.

Shoduje se s ním i Pavlína Poláková z Brna. „V prosinci jsem byla nemocná necelé dva týdny. Když jsem pak viděla výplatní pásku, myslela jsem, že budu celý měsíc živořit. Člověku opravdu mnoho nezůstane. Asi si příště rozmyslím, jestli si nevzít třeba dovolenou,“ přitakala Poláková.

Znepokojení lékaři

Postoj zaměstnanců, kteří raději nemoc přecházejí, znepokojuje lékaře. „Způsobují si tím ještě větší komplikace. Když jsem začínala ordinovat, učila jsem se o hnisavých zánětech a angínách jen z teorie. V poslední době jich ale přibývá kvůli přecházení různých onemocnění,“ upozornila lékařka Jana Švaříčková z Brna. Navíc se podle ní snáze šíří infekce. „Teď zrovna ke mně chodí zaměstnanci jednoho podniku se stejnými střevními potížemi. Nikdo nechce zůstat doma,“ postěžovala si lékařka.

Na to, aby se lidé neléčili doma a chodili do práce, často tlačí zaměstnavatelé. V poslední době v tom ale polevují. Kvůli ekonomické krizi. „Máme systém bonusů, kdyby přibylo nemocných. Momentálně ale nic takového nehrozí, každý zaměstnanec si kvůli hospodářské recesi váží své práce, a spíš se snaží zůstat zdravý,“ uvedla personální manažerka Eva Vavrouchová z vyškovské strojírenské firmy Hestego.

Stejné zkušenosti má i slévárenská firma DSB Euro z Blanska. Dříve vyplácela odměny těm, kteří málo stonali. V současnosti ale na neschopence skoro nikdo není. „Míra nezaměstnanosti je vysoká, lidé si své práce váží a jsou rádi, že neskončili na pracovním úřadě. Vyplácet jim bonus v době krize by bylo zbytečné,“ uvedl generální ředitel firmy Milan Hlaváč.

Firmy se snaží s nemocností bojovat i jinak. Například zaměstnancům přispívají na prevenci. „Našim lidem, pokud o to stojí, zaplatíme očkování proti chřipce. V současné době jsou již zaměstnanci očkovaní,“ uvedl zástupce pohořelického výrobce skelných rohoží Kobe František Beno.

#nahled|http://g.denik.cz/50/83/vyvoj_pracovni_neschopnosti_jmk_inf_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/50/83/vyvoj_pracovni_neschopnosti_jmk_inf.jpg|Vývoj pracovní neschopnosti v Jihomoravském kraji.#
Neschopenka: jak si ji zařídit

Jižní Morava – Aby kašel, rýma či horečky nebolely i rodinný rozpočet a na výplatních páskách se objevila dávka nemocenské, musí každý pacient dodržet několik pravidel.

O pracovní neschopnosti rozhodne lékař a vystaví pacientovi dokument. Ten lidé donesou buď svému zaměstnavateli, nebo České správě sociálního zabezpečení, pokud si vydělávají sami.

Podle zákona je Rozhodnutí o pracovní neschopnosti nutné doručit zaměstnavateli co nejdříve, ale žádná přesně daná lhůta na to není. Je možné zaměstnavateli dodat nahlášení i odhlášení pobírání nemocenské zároveň. Poté ale hrozí, že nemocný dostane peníze později. „První tři dny nejsou od roku 2009 placené vůbec. Do čtrnácti dnů platí nemocenskou zaměstnavatel. Od patnáctého dne zajišťuje nemocného stát, a to šedesáti procenty z jeho platu,“ vysvětlil mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka. Čím déle zaměstnanec stoná, tím více procent ze mzdy pobírá.

Dávky vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení do jednoho měsíce od doby, kdy dostane dokumentaci. „Nemocný může výplatu dávky urychlit zejména tím, že vyplní správně všechny podklady. Na žádosti nesmí chybět především podpis a čitelně vyplněné číslo účtu, na který máme dávku poslat,“ upozornil na časté chyby Vařeka.

Pokud lidé nedodržují léčbu nebo se jejich zdravotní stav neshoduje s rozhodnutím praktického lékaře, dostává se případ do rukou posudkové služby. „Jejích pracovišť je na jižní Moravě sedm, to znamená v každém okresním městě,“ dodal Vařeka.
Lidé můžou dávky většinou pobírat tři sta osmdesát pracovních dnů. Všechny informace o nemocenské jsou k dispozici na bezplatné telefonní lince 840 406 040.

Přemlouvám lidi, aby byli doma

Brno /ROZHOVOR/ – Už přes rok fungují nová pravidla vyplácení nemocenské. Podle lékařů se potvrdily jejich obavy. „Pacienti se dlouhému marodění vyhýbají a raději nemoci přecházejí. Zkrátila se i doba léčení u lehčích onemocnění,“ říká brněnská praktická lékařka Alena Illová z polikliniky v Zahradníkově ulici.

Zaznamenala jste snížení počtu lidí, kteří pobírají nemocenskou?
Počet lidí, kterým vypisuji nemocenskou, se určitě loni snížil. Lidé nemají tolik peněz, chtějí radši do práce, a tak zůstávají doma jen krátce, anebo vůbec. Případně si berou dovolenou.

Nemocní lidé, kteří nechtějí hlásit neschopenku, k vám vůbec nechodí?
Někteří ano. Přijdou a radí se, co by mohli dělat jiného. Občas je možné zkusit nějakou víkendovou léčbu, ale je to na domluvu. Většinou se snažím lidi přemlouvat, aby zůstali doma, že ty peníze za to nestojí.

Co jim kvůli přecházení nemocí hrozí?
Komplikací a nemocí je mnoho. Například když někdo neléčí anginu, může se mu několikrát vrátit a dlouhou dobu se pak člověk necítí ve své kůži. Intenzivněji se také šíří infekční choroby. Proto je na každém lékaři, jak na pacienta zapůsobí, jak jej upozorní na možné následky přecházení a podobně.

Myslíte si tedy, že opatření, která mají pobírání nemocenské snížit, jsou špatná?
Nejsem politik. Určitě se nějaké peníze ušetřily, ale otázka je, za jakou cenu. Někdy lidé riskují své zdraví.

Zvyšuje se počet lidí, kteří chtějí marodit, když má jejich majitel ekonomické problémy a chce propouštět?
Nevím o tom. Devadesát devět procent lidí to podle mě řeší jinak.

18.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies