VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jižní Morava v roce 2065: přestárlá a vymírající

Jižní Morava /ANKETA/ - Stárnutí populace je dlouhodobý problém. Poslední předpověď Českého statistického úřadu však lidi z jižní Moravy děsí. Loni bylo v regionu přes tři tisíce lidí starších devadesáti let. V roce 2065 jich má být skoro osmačtyřicet tisíc.

19.1.2010 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Tomáš Kubelka

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí ve středu ve 20:00, najdete ve čtvrtečním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Český statistický úřad vytvořil předpověď vývoje počtu obyvatel krajů. „Při zpracování čísel jsme však nebrali v úvahu stěhování, protože jeho vývoj se nedá předpokládat,“ uvedla Michaela Němečková z Českého statistického úřadu.

Z předpovědi vyplývá, že zatímco loni se v kraji narodilo více než třináct tisíc dětí, v roce 2065 už to bude jen přes sedm a půl tisíce. Zemřelých bude naopak přibývat. „Průměrný věk se tak v kraji zvýší z jedenačtyřiceti let na padesát,“ upozornila Němečková.

Dopady stárnutí na ekonomiku i běžný život jsou podle odborníků nepředstavitelné. „Sníží se poměr mezi pracujícími lidmi a důchodci. Jenže právě z daní pracujících může stát vyplácet důchody,“ upozornil brněnský ekonom Ondřej Moravanský.

Spolu se stárnutím prý se změní i názory a hodnoty lidí. „Už nebude převládat výkon, rychlost a dravost. Lidé si uvědomí, že peníze nejsou všechno, že stejně jednou umřou a peníze je nezachrání,“ vysvětlil profesor sociologie Ladislav Rabušic.

Demografové z Českého statistického úřadu odhadují, že v roce 2065 se ženy na jižní Moravě dožijí více než jedenadevadesáti let a muži skoro sedmaosmdesáti. Oproti letošním údajům se tak naděje dožití zvýší o více než deset let. I kvůli tomu Jihomoravané stárnou a postupně vymírají.

V loňském roce bylo skoro 550 tisíc Jihomoravanů ve věku, kdy jsou schopní práce. „To znamená, že jim je patnáct až čtyřiašedesát let. V roce 2065 však jejich počet klesne na necelých 507 tisíc,“ upozornila Michaela Němečková z Českého statistického úřadu. Upřesnila, že současný průměrný věk lidí v kraji je bezmála jedenačtyřicet let, ale do roku 2056 stoupne o deset let.

Jedno až dvě děti

Nízká porodnost a stále vyšší doba úmrtí. To jsou podle primáře Kliniky interní geriatrie při Fakultní nemocnici Brno příčiny stárnutí populace. „Máme zkrátka málo dětí. Trend posledních padesáti let je jedno až dvě děti na pár,“ informoval primář Pavel Weber.

Za poslední století se zvýšil průměrný věk lidí v České republice na dvojnásobek. „Dříve se dožívali čtyřiceti let, dnes je to kolem osmdesáti,“ uvedl Weber. V budoucnu proto podle něj čekají zdravotní a sociální zařízení těžké časy. „Bude to náročné. Spousta lidí v produktivním věku bude zaměstnaná péčí o staré lidi. Vyžaduje to změny ve struktuře řízení státu, dopravě, bydlení i obchodu,“ dodal.

Řešení ekonomických dopadů stárnutí populace je zatím v nedohlednu. „Neexistuje jednoduché a obecně přijatelné řešení. Není snadné prosadit například pozdější odchody do důchodu či vyšší zdanění pracujících,“ vysvětlil brněnský ekonom Ondřej Moravanský. Dodal, že v následujících letech také více starých lidí bude chtít zůstat ekonomicky aktivní. „K tomu jsou potřebné i nové možnosti trávení jejich volného času. Myslím, že se časem vyvine úplně nové ekonomické odvětví, které bude tyto problémy řešit,“ řekl Moravanský.

Mladé Brňany zatím prognózy o stárnutí populace neděsí. „Předpověď je jedna věc a realita druhá. Zatím z toho strach nemám, ale spořit na důchod určitě budu. Člověk musí myslet na zadní vrátka,“ řekla dvaadvacetiletá Brňanka Veronika Víšková.
Ani brněnský profesor sociologie Ladislav Rabušic nevidí budoucnost Jihomoravanů tak černě. „Stačí, aby vědci dokončili vývoj léků na některé druhy rakoviny a zmizí jedna z příčin úmrtí. Navíc ani trendy v plození dětí se nedají předvídat s velkou přesností,“ vysvětlil Rabušic.

-

Bezbariérově

Už nyní však mnoho mladých lidí přemýšlí, kde prožijí stáří. „Jihomoravané stále více dbají na bezbariérovost domů či bytů a důležitá je pro ně také dostupnost městské hromadné dopravy, obchodů i zdravotních zařízení,“ informoval brněnský realitní makléř Dušan Přikryl. Podle něj v posledních letech výrazně klesl zájem i o patrové mezonetové byty. „Zájemci o bydlení si moc dobře uvědomují, že až zestárnou, schody jim zkomplikují život,“ uvedl Přikryl.

Předpověď o stárnutí Jihomoravanů vychází z vývoje posledních let. „Cílem je nastínit, jak se bude populace vyvíjet, a upozornit na změny ve věkovém složení lidí, které jsou neodvratitelné,“ uvedla Němečková ze statistického úřadu. Upozornila však, že velkou roli sehraje ve vývoji i stěhování, které však statistikové nemohou předvídat.

Domovy důchodců beznadějně plné

Máme plno a žádostí pořád přibývá, hlásí většina domovů důchodců v Jihomoravském kraji. Nejvíce přitom tento problém trápí Brňany. Magistrát ve městě provozuje jedenáct domovů s kapacitou devatenácti stovek míst. „Ale žádostí o umístění evidujeme více než pět tisíc,“ upozornil Jan Polák z magistrátního odboru sociální péče.

To, že ve městě fungují i čtyři nestátní domovy, situaci nijak výrazně nezlepšuje. Odborníci si ale nejsou jisti, jestli stavba nových zařízení situaci pomůže. „Teď je trendem, aby se staří lidé dožili nejvyššího věku v rodinném prostředí, “ dodal Polák.

I když se lidé podle něj snaží o své stárnoucí příbuzné postarat, domovy důchodců jsou stále plné. Například i Domov svaté Ludmily v Brně. „Všech čtyřicet lůžek je obsazených a rozšířit prostory už nemůžeme,“ řekla pracovnice domova, která si přála zůstat v anonymitě.

V domově důchodců v Božicích na Znojemsku mají také plno, a teď dokonce musejí některá lůžka ještě ubrat. „Podle zákona mají lidé v domovech žít nejvýše ve dvoulůžkových pokojích, což my teď nesplňujeme. Musíme proto kapacitu snížit ze stovky na šedesát míst,“ prohlásila zástupkyně ředitele Jiřina Čurdová. Situace na Břeclavsku přitom není o moc lepší. Tamní domov důchodců má už jen pár volných lůžek z celkových dvou set čtyřiceti.

„Teď se nám navíc hlásili další zájemci. Přibývá zejména těch, kteří potřebují zvláštní dohled a zdravotní péči,“ zdůraznila sociální pracovnice Tamara Beranová, která doufá, že zájemců ubude.

Rodiny v Břeclavi se podle ní snaží o staré lidi starat spíše samy doma. „Motivací jsou jim mimo jiné i vysoké příspěvky na péči,“ uvedla Beranová. Ze zákona mohou totiž příbuzní dostat příspěvek od dvou do dvanácti tisíc korun.

Profesor sociologie Ladislav Rabušic o prognóze stárnutí na jižní Moravě říká: Předpovědi se jen málokdy splní

ROZHOVOR
– Vývoj populace zkoumá už několik let děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Ladislav Rabušic. „Se stárnutím populace se musíme smířit, nejde proti němu bojovat,“ upozorňuje profesor sociologie.

Co nejvíce ovlivňuje úmrtnost obyvatel a jejich naději dožití, tedy průměrný věk úmrtí?
Velkou roli hraje genetická výbava. Ale významný vliv má i prostředí a životní styl člověka. Protože i když má někdo třeba vrozenou cukrovku, délku svého života výrazně ovlivňuje tím, jak se stravuje, zda sportuje a podobně.
Proč má jižní Morava třetí nejvyšší průměrný věk v republice?
Je tady kvalitní zdravotní péče i spousta možností, jak aktivně trávit volný čas. Ve spojení s nižší porodností to zapříčinilo průměrný věk 40,8 let.

V regionu žije poměrně málo lidí ve věku do čtrnácti let. Zatímco ve Středočeském kraji jich je bezmála patnáct procent, u nás je to jen 13,8 procenta. Proč?
Lidé odcházejí z kraje pryč. Mnozí tady jen vystudují, ale rodinu už založí jinde. A čím dál častěji také odjíždějí za prací do zemí Evropské unie.

Je pravděpodobné, že se prognózy pro rok 2065 vyplní?

Odhady z minulých let se naplnily málokdy. To proto, že nezohledňují stěhování, které je pro moderní společnost typické. Lidé si zvykají na to, že se musejí stěhovat za prací nebo bydlením. A tam, kde toto najdou, vzroste i porodnost.

Jak se vyrovnat se stárnutím populace?

Tento problém řeší celá Evropa. Nejjednodušší by bylo přesvědčit mladé lidi, aby měli více dětí. Ale to je v dnešní době nemožné. Proto se musí společnost se stárnutím smířit a připravit na něj ekonomiku i sociální sféru.

Autor: Tereza Bartošíková

Bude mít jižní Morava za 50 let pod milion obyvatel?

ANO

19 %

NE

81 %

Hlasovalo: 27

Anketa byla ukončena

19.1.2010 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Při stavbě beranidla na brněnském Špilberku použili středověký jeřáb.
6

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Fotbalisté Zbrojovky podlehli na domácím trávníku Mladé Boleslavi 2:3.
12

Zbrojovku na domácím hřišti složil třígólový kat Mebrahtu z Mladé Boleslavi

Hrabalovu rozhlednu v Židenicích navrhnou studenti

Brno – Výhled na velkou část Brna nabízí židenický kopec nad ulicí Ve Vinohradech. Aby lidé dohlédli ještě dál, chce jim radnice v tamním parku Bohumila Hrabala postavit rozhlednu. Jak bude vypadat, ukáže studentský workshop ARTE!FAKT, chystaný na konec května.

AKTUALIZOVÁNO

Tragická nehoda u Černé Hory: zemřeli dva lidé, další muž je v kritickém stavu

Černá Hora – Dva mrtvé si vyžádala sobotní vážná dopravní nehoda na Blanensku. Na silnici I/43 u Černé Hory se kolem půl šesté večer srazilo osobní auto s dodávkou. „Šlo o čelní střet volkswagenu a octavie. Po srážce obě auta narazila do stromu," popsal policejní mluvčí Bohumil Malášek.

Trafikanti mizí z ulic. Kvůli účtenkám i maržím

Jižní Morava – Když za Josefa druhého vznikaly první trafiky, měly zisk jistý a šlo o snadný způsob, jak si na sebe mohli vydělávat zranění váleční veteráni. Nyní však je jich stále méně a méně. Dlouhodobý ústup malých stánků s tabákem a novinami nyní ještě posílil tlak elektronické evidence tržeb.

V Kometě zůstává 90 procent týmu. Erat se rozmýšlí, z Plzně se vrací Svoboda

Brno – Tahle zlatá parta se povedla. Vedení hokejové Komety s celkem šesti posilami z ruské KHL a třemi z extraligy namíchalo povedený koktejl, který vedl k zisku dvanáctého titulu v historii klubu. Pro příští sezonu tak chce vedení Komety do mužstva co nejméně sahat.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies