VYBERTE SI REGION

Jihomoravský kraj vede v těžbě listnáčů. Stromů přesto přibývá

Jižní Morava - Kvalitní dubové dřevo na parkety a dýhy nebo buková polena, která nejlépe roztopí krb. Tuto surovinu dávají jihomoravské lesy. Dřevorubci v nich vytěží nejvíc listnatých stromů v České republice. Loni to bylo podle statistik víc než čtyři sta tisíc metrů krychlových dřeva z listnáčů. To je téměř pětina celorepublikového součtu.

29.6.2014 0
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK

Podle ředitele odboru komunikace ministerstva zemědělství Hynka Jordána se to odvíjí od množství listnatých stromů v kraji. „Podíl listnáčů ve vytěženém dříví je výsledek druhové struktury lesů. Výskyt jednotlivých druhů stromů do značné míry ovlivňují přírodní podmínky a na jižní Moravě jsou pro pěstování listnatých dřevin velmi vhodné. Například Jihomoravské úvaly jsou typické výskytem lužních lesů, ve kterých zcela převažují," vysvětlil Jordán.

Jeho slova potvrzují další statistiky. Listnáče tvoří na jihu Moravy přes čtyřicet procent z celkových zásob dříví. Například na sousední Vysočině jde jen přibližně o necelých šest procent.

S těžbou lidem na některých místech pomáhají speciální stroje zvané harvestory. „Předpokládáme ale, že nejvíc se stále ještě těží motorovou pilou. Rozdílné technologie také závisí na ročním období a dalších okolnostech," řekla mluvčí jihomoravského krajského úřadu Denisa Kapitančiková.

Hlavně státní lesy

Nejvíc dřeva v okolí vytěží státní podnik Lesy České republiky. Značná rozloha lesů připadá na Vojenské lesy a statky, které těží hlavně ve vojenském újezdu Březina u Vyškova. Své porosty mají obce, jako například Brno, nebo školy, třeba Mendelova univerzita má Masarykův les u Křtin. Vesměs menší rozlohy lesů patří soukromníkům. „V Jihomoravském kraji spravujeme přes polovinu výměry lesů. Ročně vytěžíme přibližně 680 tisíc metrů krychlových dřeva. Nedá se ale říct, že se někde těží víc a někde méně. Podle zákona se obnovují porosty starší než osmdesát let a záleží na tom, kdy dorostou do tohoto věku," objasnil mluvčí Lesů České republiky Zbyněk Boublík.

Dodal, že podnik přistupuje ke správě lesů co nejšetrněji. „Těžbu následuje v co nejkratším termínu nové zalesnění," konstatoval Boublík.

Stromů v kraji opravdu neubývá. „Přirostlo tam loni přes jeden a půl milionu metrů krychlových dřeva. Vytěžit se přitom mohlo dle lesního hospodářského plánu o dvě stě tisíc míň. I kdyby se tedy všechny povolené těžby uskutečnily, nepřesáhne to přírůstek lesů," konstatovala Kapitančiková.

Těžba na soutoku

Dodala, že na jihu Moravy nejsou místa, kde se kvůli těžbě dřeva vedou spory. To částečně vyplývá i z vyjádření Greenpeace, kteří k lesům v Jihomoravském kraji neměli co říct, a Hnutí Duha. „Téměř všichni se teď soustředíme na Šumavu," uvedl Jaromír Bláha z hnutí. Doplnil ale, že za problematickou považuje například těžbu u soutoku řek Moravy a Dyje. „V uplynulých patnácti letech byla masivní. V posledních dvou se to trochu zmírnilo. Ale situace stále není vyřešená," řekl Bláha. Jemu a jeho kolegům vadí kácení lužního lesa, což je podmáčený porost s vysokou hladinou podzemní vody. Ten podle nich krom jiného třeba zastavuje záplavy lépe než přehrady.

Schválený lesní hospodářský plán, který určuje povolené množství těžby, je ale nastavený dobře. Tvrdí to zástupce ředitele Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Pavel Mauer. Jeho podnik má pozemky hlavně na Blanensku, které je jeden z nejzalesněnějších regionů v České republice.

VOJTĚCH KUČERÁK

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

Autor: Redakce

29.6.2014 VSTUP DO DISKUSE 0
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
AKTUALIZUJEME

Vlak zabil muže mezi Židenicemi a Královým Polem. Doprava na trati je přerušená

Slavnostní rozsvícení vánočního stromu na brněnském náměstí Svobody. Ilustrační foto.
4

Vánoční trhy: gurmánský lidé obcházeli, zaujala vánoční tramvaj, zjistil průzkum

Dřív podnikavý člověk se vyhýbá společnosti, popsala znalkyně následky týrání

Brno - Lupiči měli oběť bít, polévat alkoholem a chtěli ji následně zapálit. I takovéto výpovědi zazněly ve čtvrtek na Krajském soudu v Brně, kde pokračovalo jednání s obviněnými Simonem Baierem, Michalem Cvanem a Jozefem Minárem.

AKTUALIZOVÁNO

Návrat hokeje za Lužánky? Ve hvězdách. Původní zimní stadion vznikl před 70 lety

Brno /ANKETA/ – Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Ohromila porotu v Hollywoodu. Zpěvačka natočila klip na Brněnské přehradě

Brno /VIDEO/ - Hladinu Brněnské přehrady si jako kulisu ke svému zpěvu vybrala Kateřina Kolčavová. Na konci loňského roku zde natočila videoklip ke své první písničce Don't say no. „Natáčení bylo náročné, ale i tak si chci jednou zahrát ve filmu," říká sedmnáctiletá zpěvačka, která získala loni a předloni několik ocenění na Mistrovství světa v interpretačním umění v americkém Hollywoodu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies