VYBERTE SI REGION

Jižní Morava se roztančí. Začíná sezona plesů

Jižní Morava – Tanec na parketech hotelů, sokoloven, kulturních domů i orloven. Začínající taneční sezona nabízí tancechtivým na jižní Moravě pestrou paletu bálů, plesů i tancovaček, které je možné navštívit až do jarních měsíců.

14.1.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí v neděli ve 20:00, najdete v pondělním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Na nejhonosnější z těchto akcí zve Brno. Tam se už tuto sobotu koná druhý ročník reprezentačního plesu města nazvaný Ples před oponou. „Hlediště a jeviště pokryjeme speciální taneční podlahou, která v Mahenově divadle vytvoří nejkrásnější plesové prostory v Brně,“ popsala akci Šárka Motalová z Národního divadla Brno.

Star Dance za 2000

Ples bude moderovat Marek Eben a vystoupí na něm například účastníci taneční soutěže Star Dance Monika Absolonová a Saša Rašilov. Za vstupenku na velkolepou akci však lidé zaplatí nejméně dva tisíce korun.

Reprezentační plesy chystají i další jihomoravská města. Mikulov má na programu dokonce mezinárodní ples, který tradičně připravuje společně s rakouským Drasenhofenem a slovenskými Kúty. „Němčinu bude tlumočit jeden z mikulovských radních, který tento jazyk dobře ovládá,“ popsala za organizátory z Mikulova Markéta Sojková. O akci mají velký zájem lidé ze všech tří měst, organizátorům proto zbývá už jen několik vstupenek.

Velký úspěch měl i ples v Hodoníně, který se konal o uplynulém víkendu. „Zájem o tanec je obrovský, snažíme se proto každý rok zařadit plesů víc. Letos například poprvé uspořádáme divadelní maškarní bál,“ řekl ředitel hodonínského domu kultury Zdeněk Grombiřík.

Ukazuje se , že i v době krize lidé stále rádi tančí. „Plesů rozhodně neubývá. Organizátoři jen víc zvažují, kde ples uspořádají, protože pronájmy sálů jsou velice drahé,“ zhodnotila Evica Šedová z brněnské taneční školy Dynamic.
Spíše než na velké plesy však lidé často raději míří na menší tancovačky sportovních oddílů nebo třeba hasičů. „Nejsou snobské a jsou o dost veselejší, zvlášť když se účastníci plesu navzájem znají,“ myslí si například Roman Hřebecký. Malé plesy nezavrhuje ani Brňanka Kamila Dufková. „Mám však ráda, když má nějakou úroveň,“ zhodnotila Dufková.
S tombolou K patřičné úrovni plesů patří podle odborníků například živá hudba, předtančení či tombola, kterou zásobují sponzoři či organizátoři akce.

Například účastníci mysliveckého plesu v Olomučanech na Blanensku se každoročně těší na zvěřinu. „Letos budou hlavními cenami hlava z domácího prasete a dvě selata,“ prozradil předseda mysliveckého sdružení Michal Mahr.

Alternativou tomboly může být dražba, kterou organizátoři zařadili na program brněnského Plesu před oponou. Její výtěžek poputuje na charitativní účely, stejně jako třeba padesátikoruna z každé vstupenky na reprezentační ples Vyškova.

Vybraně plesy na jižní Moravě.

Masky? U dívek vedou princezny

Zatímco dospělí vyrážejí na plesy ve společenských róbách, děti raději řádí v kostýmech zvířat či pohádkových postav. K plesové sezoně proto patří i plesy maškarní, kde se děti změní v rytíře či třeba zajíce.

K nejoblíbenějším maskám dívek obyčejně patří princezny, kluci se zase rádi přestrojí za Spidermany či jiné podobné hrdiny. Alespoň podle zkušeností Martiny Švancarové, která se pravidelně podílí na přípravě maškarního plesu ve Zbýšově na Brněnsku. „Děti mají největší radost ze soutěží a her, které ke správnému karnevalu patří. Zajímá je hlavně napětí,“ zhodnotila Švancarová, která se letos na maškarní chystá i se svojí tříletou dcerou.

Ta se chce převléknout za zajíce nebo princeznu, úspěch měla i v loňské masce anděla. „Na přípravu však máme už jen pár dní, letošní maškarní se totiž koná ve zbýšovském hornickém domě už tuto neděli od tří hodin odpoledne,“ upřesnila Švancarová.

Téměř o měsíc déle mají na přípravu masek děti z brněnských Bosonoh, kde je maškarní bál naplánovaný až na 13. února. „Program pravidelně připravuje místní katolická mládež, díky které patří maškarní k bosonožským tradicím už skoro dvě desítky let,“ podotkl za organizátory Petr Juráček.

Každý ročník plesu v Bosonohách má přitom přesně dané téma odvozené od pohádky, kterou organizátoři pro daný ročník secvičí. „Loni jsme hráli pohádku o kocourovi v botách, nezbytné byly tedy masky kocourů. Letos zase počítáme s čerty a vílami inspirovanými pohádkou Černobílé štěstí,“ popsal Juráček.

Plesy v maskách však lákají nejen děti. Dospělí si převleků užijí například ve Svitávce na Blanensku, kde na 19. březen přichystali ples inspirovaný Krotiteli duchů. Honosné kostýmy z doby Wolfganga Amadea Mozarta zase lidé užijí na plese v brněnském divadle Reduta.

Zakladatelka a lektorka jedné z největších brněnských tanečních škol Evica Šedová o letošní plesové sezoně a kultuře tanečníků říká:

Reprezentační plesy zažívají svoji renesanci


ROZHOVOR
– Neodmyslitelnou součástí všech plesů by měla být slavnostní atmosféra. Tu lidé podpoří vhodným oblečením a chováním. „I když někteří často chodí v džínách i do divadla, na plesech by si to měli odpustit. Všednosti totiž kolem sebe máme dost, ples je příležitost dát se do gala,“ tvrdí tanečnice a lektorka taneční školy Dynamic Evica Šedová.

Mezi jakými plesy mají letos lidé na výběr?

Vyrazit mohou třeba na velké a honosné reprezentační plesy či na menší plesy různých spolků. Další kapitolou jsou plesy tanečních škol. Ty jsou určené především pro lidi, kteří se tanci věnují důkladněji, proto se tam tančí celý repertoár klasických i latinskoamerických tanců.

Je potřeba znát tolik tanců například i při návštěvě reprezentačního plesu Brna nebo nějaké velké firmy?

I na takových akcích zahrnuje repertoár téměř všechny tance. Jen jsou trochu nesmyslně děleny na klasické, kam podle organizátorů patří třeba walz a valčík, a moderní společenské tance, kterými se myslí latina.

A jak vypadá repertoár na nejrůznějších reprezentačních plesech hasičů, sportovců či zahrádkářů?

Tam se tančí hlavně polka a valčík, občas se objeví také tango či walz. A řada přijde vždy i na různé oldies série, kdy lidé tančí vlastně cokoliv, co sedí do rytmu. To ale nijak nesnižuje hodnotu takových plesů a je dobře, že v současné době zažívají svoji renesanci.

Co nesmí na správném plese chybět?

Nezbytné je určitě předtančení. Organizátoři si přitom mohou vybrat jak vystoupení klasických tanců, tak třeba moderních stylů. Pro diváka jsou zajímavé třeba i ukázky salsy, streetového tancování či dokonce break dance. Na plese by také neměla chybět živá hudba, která je dnes naštěstí standardem. S reprodukovanou hudbou se lidé setkají spíš jen o pauzách, kdy si chce orchestr odpočinout. A příjemné je také to, když se organizátorům podaří najít kvalitní ceny do tomboly. Tu sice mohou vyřešit třeba různými polštářky a podobně, ale hodnotnější ceny jsou rozhodně zajímavější.

Umí se lidé na plesech vhodně chovat?

Víceméně ano. A když už se to někomu třeba kvůli alkoholu nepovede, měla by to vyřešit ochranka.

Tanečníci nabízí i pánský kankán

Country tance, vášnivé flamenco, ladné irské tance i důrazný irský step či ukázky historických tanců. Takový výběr předtančení nabízí organizátorům plesů brněnská taneční skupina La Quadrilla, která letos slaví pětadvacet let své existence. „Plesová sezona pro nás každoročně znamená taneční maraton. Vystupujeme i několikrát za víkend,“ říká šéf skupiny Aleš Soukup.

S velkým zájmem o vystoupení musí počítat i lidé, kteří plesy organizují. „Nejjistější je domluvit se s námi i čtvrt nebo půl roku dopředu. Když si totiž někdo teď vzpomene, že nás chce pozvat na ples v únoru, s největší pravděpodobností už nenajdeme volný termín,“ upozorňuje Soukup.Jakmile se však tanečníci a organizátor plesu na termínu shodnou, mohou se lidé těšit na pestrou podívanou. A mnohdy se také něco přiučí. „Do vystoupení můžeme zařadit i krátkou taneční lekci, ve které zájemce naučíme třeba pár kroků jednoduchého country tance,“ popisuje tanečník.

Sváteční náladu umí La Quadrilla zase navodit třeba francouzskou čtverylkou nebo valčíkem v honosných historických šatech. A v repertoáru nechybí ani kankán, který patří k oblíbeným vyvrcholením plesů. „Kromě klasického dámského kankánu máme připravené i speciální číslo, ve kterém se místo ladných dívek představí pánská část souboru v patřičně upravených kostýmech. Ten však netančíme jen tak někde, je to taková naše kuriózní perlička,“ směje se tanečník.Kvůli vystoupením má většina členů skupiny plné diáře téměř po celou plesovou sezonu. A to i přesto, že se tancem neživí a musí si najít čas na své oficiální povolání.Po zbytek roku je sice volného času víc, často ho však opět zaplní tanec. „Stále je totiž potřeba připravovat nová vystoupení a pilovat ta stará, abychom měli v další sezoně zase co předvádět,“ konstatuje Soukup.

ZUZANA TAUŠOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

ANKETA

Chodíte na plesy?

Ano

43 %

Ne

57 %

Hlasovalo: 70     Anketa byla ukončena

14.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Připomínka trhové tradice: Lidé se ptali po rybí polévce, říká prodejkyně

Brno – Současný název Dominikánského náměstí se poprvé objevil až ve druhé polovině devatenáctého století. V minulosti byli lidé zvyklí o něm mluvit spíše jako o Rybím trhu. Na dávnou tradici v letošním roce navázali organizátoři vánočních trhů. Ty se v letošním roce rozrostly i před budovu Nové radnice a lidé na nich podle dávné tradice opět dostanou ryby. Jen ne syrové, ale připravované na různé způsoby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies