VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jihomoravané jsou po povodních ostražitější, ochrana zatím chybí

BRNO - Obyvatelé jižní Moravy jsou po povodních v roce 2002 ostražitější. Prudší deště a stoupající hladinu řek sledují od té doby s obavami už proto, že záplavy pak mnozí ve vlastních domech zažili ještě loni. Protipovodňovou ochranu si od povodní z roku 2002 z části vybudovalo jen Znojmo. U menších obcí ale podobná opatření spíše váznou.

5.8.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník

Povodně v roce 2002 způsobily v kraji škody za 500 milionů korun. Desetinu celkových ztrát utrpělo druhé největší město Znojmo. Živel tam zaplavil asi 130 domů, 5000 lidí muselo být evakuováno. Podle místostarosty Pavla Balíka jsou škody dávno opravené a hranici, kam až vystoupila voda, připomínají jen rysky.

Podle politika je ale nejdůležitější, že po povodni se město s vodohospodáři dohodlo na změně manipulačního řádu Vranovské přehrady. Při přívalových deštích tak správce nádrže má volnější ruce, může více upouštět, a přehrada tak zachytí více vody. "To se také ukázalo při loňských povodních," řekl Balík s tím, že nebýt změn, dopadla povodeň ve Znojmě hůř než před pěti lety.

O pár desítek kilometrů dál po proudu Dyje v Novosedlích na Břeclavsku protipovodňovou ochranu stále nemají. "Kdyby přišla stejná voda, musíme se spolehnout na primitivní hráz," řekl ČTK starosta František Trefilík. Novosedelší ji navršili v roce 2002 a po povodních zase rozebrali v naději, že se vybuduje skutečné protipovodňové opatření. Čekali ale marně, a tak ji loni, když se na ves znova valila rozvodněná Dyje, nasypali znova.

Podle Trefilíka ale obec potřebuje skutečnou bariéru, která by ochránila jižní část vsi, a také opatření proti zpětnému vzdouvání vody v potoce protékajícím zastavěnou částí. Loňské záplavy ukázaly, že provizorní ochrana nestačí; Novosedly loni utrpěly větší škody než před pěti lety.

Pověst povodňové vesnice také Novosedlům odvádí pryč nové obyvatele. Jednu z parcel pro stavbu domu prý takto vrátil stavebník, který se o záplavách dozvěděl. "Paradoxně měl pozemek na místě, kde obec nikdy v minulosti problémy s vodou neměla," řekl Trefilík.

Srpnovou povodeň z roku 2002 předznamenaly na jihu Moravy o měsíc dříve vydatné deště na Blanensku. Rozbouřená voda tehdy v kopcovitém terénu zabila dvě ženy. Čtyřiašedesátiletou ženu z Crhova našli policisté asi kilometr za obcí. O dva roky starší chatařku z Hodonína u Kunštátu odnesla rozvodněná říčka Hodonínka až k obci Štěpánov na Žďársku.

V Crhově voda zaplavila polovinu ze 64 domů a způsobila škodu 40 miliónů korun. Podle starosty Miloše Bočka až letos lidé dokončují opravy a na nové fasády jim tak bude moci umístit cedulky s ryskou, kam až voda vystoupala. Žádné vzpomínání ani oslavu ale místní nechystají. Prý není co připomínat. Muž tragicky zahynulé se dávno odstěhoval a ostatní o připomínky nestojí.

I přes tragické následky dešťů z roku 2002 zůstávají v Crhově protipovodňová opatření jen na papíře. I to ale považuje starosta za pokrok. Vodohospodáři zatím rozšířili koryta řek a v plánu mají stavbou dvou suchých poldrů.

Obyvatelé obce jsou prý po záplavách ostražití, ale nově příchozí už z vody strach nemají. Crhov je v kopcích, a nikomu z nich tak nepřipadne, že by se měli bát povodní. Záplavy v roce 2002 tu způsobil neobvykle silný déšť - dešťový mrak se zastavil nad obcí a spadlo 177 milimetrů srážek. "Mluvil jsem s meteorologem. Údajně je to český rekord," uzavřel Boček.

5.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Město Brno. Ilustrační foto.
4

Brno v roce 2050? Podobu určí obyvatelé i akademici

Ilustrační foto.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Pomohla mi odhodlanost, věří úspěšná žena

Brno - Ve svých osmatřiceti letech pracuje jako ředitelka největšího prodejce německé automobilky Mercedes Benz v Česku a na Slovensku Hošek Motor. Příběh Brňanky Andrey Ungerové si ve středu vyslechli hosté jedné z přednášek Ladies Business Week v Brně. Události, na které vystupují úspěšné ženy.

Parníky obsadily přehradu. Provázely je fanfáry, tleskot i troubení

Brno /FOTOGALERIE/ – Po Brněnské přehradě se rozléhá troubení parníků a stovky přihlížejících vykřikují nadšením. Dopravní podnik zahajuje jedenasedmdesátou plavební sezónu a vypouští svých šest lodí zpátky na přehradu. „Loni jsme přeplavili 240 tisíc cestujících, letos je náš cíl ještě o deset tisíc víc, i proto plavební sezónu prodloužíme až do konce října," slibuje přihlížejícím generální ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek.

Hnojte popelem

Topíte dřevem? Nebo máte doma krb jen tak pro příjemný pocit? Kam dáváte popel? Pokud ho vyhazujete, připravujete se o jedno z nejlepších hnojiv světa.

Oslavy prvního máje? Místo rvaček proti pochodu zatančí

Brno – Místo rvačkami a křikem se letos brněnští antifašisté rozhodli oslavit první máj divadlem, hudbou a nebo tancem. Každoroční protestní akci, při které většinou došlo i na potyčky, iniciativa Brno blokuje nazvala Kdo si hraje, nehajluje. „Důležitější než zablokovat pochod neonacistů, je každodenní boj proti plíživé fašizaci společnosti. Proto jsme se rozhodli dát možnost kreativnímu vyjádření těch, kteří s extremismem bojují," vysvětlil mluvčí iniciativy Václav Pecl.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies