VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jubilant Mies van der Rohe. Architektura kostí a kůže

Brno – Strohé linie a bílé stěny jsou pro funkcionalismus vzkvétající ve dvacátých a třicátých letech typické. Jeden z jeho nejvýznamnějších představitelů Ludwig Mies van der Rohe, který navrhl jednu z nejvýznamnějších brněnských staveb, vilu Tugendhat, by slavil výročí. Narodil se přesně před sto třiceti lety v německých Cáchách.

27.3.2016
SDÍLEJ:

Ludwig Mies van der Rohe navrhl jednu z nejvýznamnějších brněnských staveb, vilu Tugendhat.Foto: archiv

Byl autorem desítek staveb po celém světě, ale architekturu nestudoval. „Stejně jako řada tehdejších architektů se také on vypracoval praxí u zkušenějších odborníků," vysvětlila ředitelka vily Tugendhat Iveta Černá. Proslavily ho sice futuristické návrhy, ale jeho první stavby byly konzervativnější. Později si však syn kameníka oblíbil zejména beton a sklo. Stavby proto nazýval architekturou kostí a kůže.

Autoritativní umělec nepatřil mezi ty, kteří se přizpůsobí přání klienta. „Když zadavatelé nějaký detail stavby odmítali, byl schopen spolupráci ukončit," řekl brněnský architekt Petr Šmídek. Právě tato tvrdohlavost dala vzniknout stavbě, kterou do Brna jezdí obdivovat lidé z celého světa.

Vila Tugendhat je přesným vyjádřením jeho představ. „Zakázka ho zlákala i proto, že nebyl omezený žádným finančním limitem. A taky toho naplno využil," uvedl Šmídek. Dodal, že jen onyxová stěna ve vile stála tehdy tolik, co několik rodinných domů.

Aby byl funkcionalistický architekt s výsledkem staveb spokojený, navrhoval i interiér. „Nejmasověji vyráběným kusem nábytku, který navrhl, je křeslo Brno, které původně vzniklo pro vilu Tugendhat," zmínila Černá.

Po nástupu nacistů k moci už stavět nemohl. Ti jeho styl prohlásili za zvrhlé umění. „Když ho v roce 1938 pozvali vést architektonickou fakultu IIT v Chicagu, emigroval do Spojených států amerických, kde dostal víc příležitostí," poznamenal profesor architektury Vladimír Šlapeta. Navrhl tam nejen řadu mrakodrapů, ale i univerzitní kampus.

V závěru života se dočkal satisfakce i v Berlíně, když mu západoberlínská akademie umění uspořádala výstavu životního díla. „Symbolický návrat mu umožnila i stavbou Národní galerie v nově vznikajícím Kulturforu," doplnil profesor Šlapeta.

Dokončení stavby se architekt nedočkal, krátce předtím ve věku třiaosmdesáti let zemřel.

LUCIA TUPÁ

Brněnská vila Tugendhat. Ilustrační foto.

Autor: Redakce

27.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Medička pomáhala v uprchlickém táboře. Základem v práci je dobrý kolektiv, míní

Zbrojovka porazila v prvním domácím zápase jarní části ligy Slovan Liberec těsně 1:0.
AKTUALIZOVÁNO
1 20

Zbrojovka zvládla domácí premiéru, spasila ji vítězná hlavička Řezníčka

Ulicemi se proháněla pirátská loď. V Kníničkách slavili masopust

Brno – Bum! Rány se ozývaly každou chvíli brněnskými Kníničkami. Místní chasa totiž v sobotu odpoledne slavila masopust. Ulicemi procházel průvod v maskách. Lidé v ulicích potkali tradiční masky, které k fašanku patří, ale třeba i Čerta a Káču, nebo bandu pirátů i se střílející pirátskou lodí.

AKTUALIZOVÁNO

Legendární baron Trenck se projde Špilberkem. Vědci tvoří 3D model podle mumie

Brno – Přesnou podobu jednoho z nejznámějších vězňů držených v brněnské pevnosti Špilberk, legendami opředeného barona Trencka, uvidí lidé již za dva roky. Trojrozměrný model baronova těla i obličeje připravuje vědecký tým. V sobotu baronovu mumii, která se nachází v Kapucínské hrobce, poprvé skenovali a měřili. Výzkum zatím ukázal, že jedna z legend je lživá. Baron totiž nemá v těle žádnou uvízlou střelu.

AKTUALIZOVÁNO

Na dálnici u Popůvek se srazilo několik aut. Tvořily se kolony

Popůvky – Se zdržením museli počítat řidiči, kteří chtěli jet dálnicí D1 ve směru na Brno v sobotu odpoledne. Nedaleko Popůvek se totiž stala dopravní nehoda, kvůli které se tvořily kolony.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies