VYBERTE SI REGION

Secesní klenot mezi brněnskými vilami

BRNO - Lidé mají tento víkend jedinečnou šanci navštívit Jurkovičovu vilu v Brně-­Žabovřeskách. Pak bude zavřená kvůli opravě

13.7.2007
SDÍLEJ:

Jeden z klenotů brněnské architektury Jurkovičova vilaFoto: DENÍK/Drahomír Stulír

Slovenský architekt Dušan Jurkovič postavil před sto lety v Žabovřeskách svoji vilu. Do konce roku 2008 by měla být opravená a zpřístupněná veřejnosti. Už tento víkend však mají zájemci unikátní možnost stavbu ještě před její rekonstrukcí navštívit. Vila stojí v Brně-Žabovřeskách v ulici Jana Nečase číslo dvě.

Je jedinečnou ukázkou uměleckého díla spojujícího prvky architektury, užitého umění, malířství, sochařství a lidové tvorby. Postavil ho architekt Dušan Samo Jurkovič jako svoji vilu v roce 1906. Dům už pouhým zasazením do krajiny naplňuje hlavní téma secese, tedy spojení umění a přírody. Jurkovičova vila je pro secesní Brno stejným pokladem jako vila Tugendhat pro Brno funkcionalistické.

Anglie přes Vídeň

Jurkovič byl ovlivněný zejména glasgowskou školou a Macintoshovou tvorbou, hlásil se k anglickému hnutí Art & Crafts, k sepětí toho, co se dnes nazývá volné a užité umění. Anglický přístup vstřebával Jurkovič zejména přes Vídeň. Vyhovoval mu mnohem více než zdobné pařížské Art Nouveau. Klíčovým místem jeho žabovřeské vily je unikátní centrální hala. Dochovala se v téměř původní podobě.

Rovněž obývací pokoje a ložnice patří s původními prvky oken, výklenků a dveří s původním kováním k důležitým památkám na architekta Jurkoviče. Klub přátel umění ještě v roce dokončení vily uspořádal přímo v ní výstavu díla Dušana Jurkoviče. Do první světové války zbývalo celých sedm let, Vídeň degenerovala, zatímco Brno na okamžik zazářilo nezvyklou architekturou Jurkovičovy vily.

Architekt si domu považoval, o čemž svědčí i to, že později vyhradil jednu místnost pouze pro předvádění svých nových nábytkových vzorů. Na stavbu své vily použil kromě dřeva i korek, který byl na tu dobu velmi nezvyklý, ale stavebně i finančně výhodný.

Modrá, bílá, žlutá

Stavebnicový charakter umocnil Jurkovič ještě výrazně kontrastními barvami – konstrukční části byly modré, výplně bílé a žluté. Jasně secesní jsou bohatě vyřezávaná vrata s motivy pávů a skleněná mozaika na průčelním štítu zobrazující pohádku o drakovi. Novým prvkem použitým poprvé právě u této stavby je kamenný arkádový vstup s terasou.

Vila je důsledně rozdělena na vstupní reprezentační část přízemí, na pracovní část v patře a soukromé obytné prostory v obou podlažích. Jurkovičova vila není ale v této lokalitě architektovým jediným dílem. Hned o dvě čísla popisná vedle v ulici Jana Nečase se nachází další rodinný dům postavený podle jeho návrhu. Naproti vile na břehu řeky stojí také loděnice, kterou Jurkovič nechal postavit a kde trávil čas se svými přáteli.

Během téměř dvacetileté činnosti v Brně navrhl Jurkovič dvě desítky prací, nejvýznamnější v Králově Poli a na Kraví hoře. Dalších pět desítek prací pak vzniklo v okolí Brna – Skalice nad Svitavou, Uherské Hradiště, Kuřim, Boskovice. Jeho vlastní vila v Žabovřeskách je podstatná především proto, že při její stavbě nebyl odkázán na představu zadavatele či majitele, ale mohl vytvořit vilu tak, jak si ji sám skutečně představoval.

Špatný korek

Dům žil svým životem i po odchodu architekta na rodné Slovensko v roce 1918. Přímo od Jurkoviče objekt zakoupili Richard a Anna Kosakovi, kteří ho v roce 1938 prodali Františku Švancarovi. Jeho dcera a její rodina v něm žili až do konce loňského roku. Rodina si však stěžovala na špatné izolační vlastnosti korku, nesměla také bez svolení památkářů přestavět nic z původních Jurkovičových návrhů.

Na druhou stranu ale památkáři v padesátých letech podepsali vybudování betonového protiatomového krytu přímo pod domem. Po revoluci mělo o vilu zájem mnoho soukromníků, málokdo z nich ale tušil, kdo vlastně byl Jurkovič a jak cenná památka je. Rodina k prodeji přistupovala citlivě, proto objekt vloni prodala Moravské galerii v Brně. Ta jej chce do konce roku 2008 opravit a zpřístupnit návštěvníkům.

Rekonstrukce bude přenášena on-line, na internetu tak bude možné vidět postup prací. Galerie pořádá o prázdninách několik výjimečných prohlídek vily. Tento víkend je přístupná v sobotu i v neděli od desíti do pěti hodin, poslední komentovaná prohlídka se koná o půl páté. Další prohlídka je ve středu.

13.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Ples jako Brno 2017 v brněnské Fait Gallery.
81

Ples jako Brno: Gejzír nápadů, hodnotí celebrity

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Větší kontrola pohřebních služeb, důstojnější zacházení s mrtvými a ve výsledku větší komfort pozůstalých. Politici si od novely zákona o pohřebnictví slibují velké zlepšení. Podle majitele brněnské pohřební služby Pavla Cajzla jsou změny nadbytečné. „Většina věcí je jenom o domluvě, není třeba, aby je určoval zákon," vysvětlil majitel pohřební služby Cajzl.

Tankodrom? Opravy rozbitých silnic nižších tříd spolknou téměř dvě miliardy

Brněnsko /INFOGRAFIKA/ – Na lepší cestování bez nekonečného nadskakování auta se mohou těšit v okolí Brna. Silničáři se totiž v březnu pustí do oprav osmnácti kilometrů silnic druhých a třetích tříd. Za spravení sedmi úseků dají 765 milionů korun. Celkem v Jihomoravském kraji investují skoro dvě miliardy.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies