VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Secesní klenot mezi brněnskými vilami

BRNO - Lidé mají tento víkend jedinečnou šanci navštívit Jurkovičovu vilu v Brně-­Žabovřeskách. Pak bude zavřená kvůli opravě

13.7.2007
SDÍLEJ:

Jeden z klenotů brněnské architektury Jurkovičova vilaFoto: DENÍK/Drahomír Stulír

Slovenský architekt Dušan Jurkovič postavil před sto lety v Žabovřeskách svoji vilu. Do konce roku 2008 by měla být opravená a zpřístupněná veřejnosti. Už tento víkend však mají zájemci unikátní možnost stavbu ještě před její rekonstrukcí navštívit. Vila stojí v Brně-Žabovřeskách v ulici Jana Nečase číslo dvě.

Je jedinečnou ukázkou uměleckého díla spojujícího prvky architektury, užitého umění, malířství, sochařství a lidové tvorby. Postavil ho architekt Dušan Samo Jurkovič jako svoji vilu v roce 1906. Dům už pouhým zasazením do krajiny naplňuje hlavní téma secese, tedy spojení umění a přírody. Jurkovičova vila je pro secesní Brno stejným pokladem jako vila Tugendhat pro Brno funkcionalistické.

Anglie přes Vídeň

Jurkovič byl ovlivněný zejména glasgowskou školou a Macintoshovou tvorbou, hlásil se k anglickému hnutí Art & Crafts, k sepětí toho, co se dnes nazývá volné a užité umění. Anglický přístup vstřebával Jurkovič zejména přes Vídeň. Vyhovoval mu mnohem více než zdobné pařížské Art Nouveau. Klíčovým místem jeho žabovřeské vily je unikátní centrální hala. Dochovala se v téměř původní podobě.

Rovněž obývací pokoje a ložnice patří s původními prvky oken, výklenků a dveří s původním kováním k důležitým památkám na architekta Jurkoviče. Klub přátel umění ještě v roce dokončení vily uspořádal přímo v ní výstavu díla Dušana Jurkoviče. Do první světové války zbývalo celých sedm let, Vídeň degenerovala, zatímco Brno na okamžik zazářilo nezvyklou architekturou Jurkovičovy vily.

Architekt si domu považoval, o čemž svědčí i to, že později vyhradil jednu místnost pouze pro předvádění svých nových nábytkových vzorů. Na stavbu své vily použil kromě dřeva i korek, který byl na tu dobu velmi nezvyklý, ale stavebně i finančně výhodný.

Modrá, bílá, žlutá

Stavebnicový charakter umocnil Jurkovič ještě výrazně kontrastními barvami – konstrukční části byly modré, výplně bílé a žluté. Jasně secesní jsou bohatě vyřezávaná vrata s motivy pávů a skleněná mozaika na průčelním štítu zobrazující pohádku o drakovi. Novým prvkem použitým poprvé právě u této stavby je kamenný arkádový vstup s terasou.

Vila je důsledně rozdělena na vstupní reprezentační část přízemí, na pracovní část v patře a soukromé obytné prostory v obou podlažích. Jurkovičova vila není ale v této lokalitě architektovým jediným dílem. Hned o dvě čísla popisná vedle v ulici Jana Nečase se nachází další rodinný dům postavený podle jeho návrhu. Naproti vile na břehu řeky stojí také loděnice, kterou Jurkovič nechal postavit a kde trávil čas se svými přáteli.

Během téměř dvacetileté činnosti v Brně navrhl Jurkovič dvě desítky prací, nejvýznamnější v Králově Poli a na Kraví hoře. Dalších pět desítek prací pak vzniklo v okolí Brna – Skalice nad Svitavou, Uherské Hradiště, Kuřim, Boskovice. Jeho vlastní vila v Žabovřeskách je podstatná především proto, že při její stavbě nebyl odkázán na představu zadavatele či majitele, ale mohl vytvořit vilu tak, jak si ji sám skutečně představoval.

Špatný korek

Dům žil svým životem i po odchodu architekta na rodné Slovensko v roce 1918. Přímo od Jurkoviče objekt zakoupili Richard a Anna Kosakovi, kteří ho v roce 1938 prodali Františku Švancarovi. Jeho dcera a její rodina v něm žili až do konce loňského roku. Rodina si však stěžovala na špatné izolační vlastnosti korku, nesměla také bez svolení památkářů přestavět nic z původních Jurkovičových návrhů.

Na druhou stranu ale památkáři v padesátých letech podepsali vybudování betonového protiatomového krytu přímo pod domem. Po revoluci mělo o vilu zájem mnoho soukromníků, málokdo z nich ale tušil, kdo vlastně byl Jurkovič a jak cenná památka je. Rodina k prodeji přistupovala citlivě, proto objekt vloni prodala Moravské galerii v Brně. Ta jej chce do konce roku 2008 opravit a zpřístupnit návštěvníkům.

Rekonstrukce bude přenášena on-line, na internetu tak bude možné vidět postup prací. Galerie pořádá o prázdninách několik výjimečných prohlídek vily. Tento víkend je přístupná v sobotu i v neděli od desíti do pěti hodin, poslední komentovaná prohlídka se koná o půl páté. Další prohlídka je ve středu.

13.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zbrojovka porazila v prvním domácím zápase jarní části ligy Slovan Liberec těsně 1:0.
AKTUALIZOVÁNO
1 20

Zbrojovka zvládla domácí premiéru, spasila ji vítězná hlavička Řezníčka

Masopust v brněnských Kníničkách.
16

Ulicemi se proháněla pirátská loď. V Kníničkách slavili masopust

AKTUALIZOVÁNO

Legendární baron Trenck se projde Špilberkem. Vědci tvoří 3D model podle mumie

Brno – Přesnou podobu jednoho z nejznámějších vězňů držených v brněnské pevnosti Špilberk, legendami opředeného barona Trencka, uvidí lidé již za dva roky. Trojrozměrný model baronova těla i obličeje připravuje vědecký tým. V sobotu baronovu mumii, která se nachází v Kapucínské hrobce, poprvé skenovali a měřili. Výzkum zatím ukázal, že jedna z legend je lživá. Baron totiž nemá v těle žádnou uvízlou střelu.

AKTUALIZOVÁNO

Na dálnici u Popůvek se srazilo několik aut. Tvořily se kolony

Popůvky – Se zdržením museli počítat řidiči, kteří chtěli jet dálnicí D1 ve směru na Brno v sobotu odpoledne. Nedaleko Popůvek se totiž stala dopravní nehoda, kvůli které se tvořily kolony.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

V parku na bývalém hřbitově v Líšni rozkvetou magnólie

Brno – Dříve tam k odpočinku ukládali mrtvé, dnes tam nachází klid živí. Park v líšeňské Trnkově ulici se už na podzim možná dočká rekonstrukce. Růst v něm mají nové stromy a návštěvníkům posvítí lampy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies