Petrov, který každý zná z desetikorunové mince. Špilberk, slavný žalář, kde vězně podle legend okusovaly krysy. Stará radnice s brněnským kolem a drakem, opředeným mnoha pověstmi. A vila Tugendhat zapsaná do seznamu UNESCO. Když někdo poprvé navštíví Brno, vedou jeho kroky většinou právě k těmto místům. Pro turistu, který je v největším městě na jihu Moravy poprvé, však nemusí být cesta k nim snadná. Obzvlášť k poslední zmiňované památce, funkcionalistické perle vile Tugendhat.

Pokud turista nepřijede vybavený potřebnými informacemi nebo mapou a spolehne se na typické červenobílé turistické směrovky, k vile se podle nich nedostane. Poslední směrovka je totiž na Kolišti. Odtud musí jít návštěvník bez pomoci.

Bez mapy ne

Iveta Černá z Muzea města Brna, které vilu spravuje, v tom však žádný zásadní problém nevidí. „Každý rozumný turista si napřed zjistí, jak se k nám dostane,“ řekla Černá. Podle ní se každý může doptat v informačním centru.

Když už se návštěvník k vile dostane, může ho čekat další nepříjemné překvapení. Většinou je nutné se na prohlídku telefonicky objednat. „Stává se, že se tu někdo objeví bez ohlášení. Pak záleží na tom, kolik máme volných míst. Někdy turisty provedeme, jindy ne,“ uvedla Černá.

Podle ní má vila Tugendhat specifické návštěvníky, kteří do města často jedou jen kvůli ní. „I tak se stává, že nám třeba v pondělí, kdy je zavírací den i všude ve světě, buší na dveře cizinci, že se chtějí podívat dovnitř,“ podotkla Černá.

Mluvčí Brněnského kulturního centra Jana Fantová o chybějících směrovkách ví. „K vile se podle směrovek trefit nedá. Turista se musí spolehnout na to, že se doptá. Bohužel my s tím nemůžeme nic dělat, dostali jsme totiž směrovky do správy teprve před půl rokem a zatím máme co dělat, abychom se postarali o ty, které už tu jsou,“ povzdechla si Fantová. Dřív se o směrovky staral magistrát.

Pavel Blažík z Kanceláře strategie města Brna situaci tak špatně nevidí. „Nevím o tom, že by někde směrovky chyběly, nebo si na to někdo stěžoval. Řešíme spíš problémy s vandaly,“ zdůraznil Blažík. Podle něj navíc dodání chybějících směrovek není krátkodobá a jednoduchá záležitost. Vše se musí řešit koncepčně a jednotně. Na doplnění chybějících značek se tak turisté v Brně nejspíš těšit nemohou.

Centrum je lepší

V centru města je situace se směrovkami lepší. Dá se podle nich dojít na Petrov, Špilberk i Starou radnici. Problémy sice mohou neznalým lidem způsobit některé křižovatky, většinou ho však směrovky navedou v nejbližší ulici. A pokud si turista není jistý, vždycky se může doptat.

Nejčastěji své dotazy směřují turisté na brněnské strážníky. „Je to úplně běžné, hlavně kolegové, kteří slouží v centru, odpovídají na podobné věci skoro každý den. Lidé se ptají samozřejmě hlavně na to, jak se dostat k památkám nebo k nejbližšímu informačnímu centru. Zajímají je také spoje po Brně,“ uvedla mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková.

Občas podle ní zažívají strážníci i kurióznější situace. „Jedna kolegyně třeba vyprávěla, že za ní doběhl pán a zeptal se jí, jestli ví, kdy byla založena Česká republika. Když mu odpověděla, tak se rozzářil a říkal, že je první, kdo mu odpověděl správně,“ popsala mluvčí s úsměvem neobvyklý případ.

Mluvčí Brněnského kulturního centra Jana Fantová říká o turistických směrnících: Jsou pro nás spíš danajský dar

ROZHOVOR - Turista bez mapy se v Brně musí spoléhat na směrovky. Červenobílé cedulky však dovedou potrápit nejen návštěvníky města, ale i své opatrovníky. „Jsou pro nás takový danajský dar,“ říká mluvčí Brněnského kulturního centra Jana Fantová.

Kdo má v Brně turistické směrovky na starost?
V současnosti Brněnské kulturní centrum, ovšem vznik celého informačního systému v naší kompetenci není. Směrovky zadalo město Brno a my jsme se stali správcem teprve letos. Neměli jsme tedy vliv na jejich umístění, grafické ztvárnění, a zejména technické provedení. S tím teď máme bohužel největší problémy.

Jaké problémy to jsou?
Směrovky sice vypadají na první pohled krásně a turisté to určitě ocení, jejich údržba je však velmi náročná. Aby elegantně vykukovaly přímo ze země, jsou jen mělce ukotvené, takže stačí nepatrný náraz a celý směrník spadne.

Stává se to často?
Různou míru poškození řešíme bohužel častěji, než bychom chtěli. Zčásti za to může vandalismus, z větší části nepozornost řidičů, kteří do nich často nacouvají. Řada z nich totiž stojí na parkovištích, u přechodů, a v místech s vysokým provozem. Pády poškozují smalt na tabulkách a opravy jsou velmi drahé. Jejich obnovu tak řeší kolegyně pravidelně kromě své jiné obvyklé práce.

A nejde to vyřešit hlubším zapuštěním tyčí do země?
O tom by muselo rozhodnout město po dohodě s architektonickým studiem, které směrovky i trasu navrhovalo. Je to takový začarovaný kruh a vzhledem k množství aktivit, které máme, jsou pro nás směrníky danajským darem.

Povedlo se vám letos aspoň jiným způsobem turistům zpříjemnit pobyt v Brně?
Ano, letos jsme spustili unikátní projekt Průvodci po brněnských kostelech, který zpřístupnil tři brněnské chrámy v komentovaných prohlídkách s průvodcem. Zájem turistů byl tak velký, že nás až překvapil. Věříme, že město projekt podpoří i v příštím roce a že nabídneme i rozšíření této služby.

Yu Li z Tchaj­wanu: Brno je hezké. Ale domluvím se těžko

Yu Li je student z Tchaj­wanu a do Brna přiletěl před měsícem. Největší město na jihu Moravy mu připomíná vesnici, je totiž zvyklý na několikamilionové hlavní město Taipei. V Brně se mu líbí, některé věci mu však vadí.

„Lidi tu neumí anglicky. Dokonce ani v informačních centrech. Kdybych se měl spolehnout na ně, nikdy bych se k památkám nedostal. Navíc se ve většině případů tváří, že je obtěžuji, místo aby se usmívali a snažili se nějak pomoct,“ postěžoval si čtyřiadvacetiletý student, který v Brně stráví dalších jedenáct měsíců.

A nedostat se na Petrov nebo na Starou radnici by ho mrzelo. Brněnské pamětihodnosti ho totiž okouzlily. „Byl jsem zatím jen na Špilberku, protože nechci všechno vidět hned, a tam se mi moc líbilo. Hlavně ten výhled na město byl krásný,“ popsal své pocity Yu Li. Stejně tak se mu líbí i historické centrum města a těší se, až uvidí i další zajímavosti. Cestu k slavnému brněnskému vězení mu, stejně jako ostatním zahraničním studentům, zařídili ti brněnští.

Brno přitom nebylo původním městem, které si pro zahraniční výjezd mladý Tchaj­wanec zvolil. „Chtěl jsem jet do Belgie, ale odmítli mě. A protože pořád byla volná nějaká místa na Masarykově univerzitě, tak jsem se podíval na jejich internetové stránky a rozhodl se, že pojedu sem. A nelituji toho,“ usmál se Yu Li.