VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kácí stovky stromů ročně. Kvůli bezpečnosti

Jižní Morava – Každý rok podél jihomoravských silnic zmizí několik set stromů. Někdy silničáři pokácejí rovnou celé aleje. Za to je často kritizují někteří lidé i různá ekologická sdružení. Cestáři se však brání a tvrdí, že kácejí jen stromy, které jsou pro řidiče nebezpečné.

13.4.2010 10
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Tomáš Lánský

„Loni jsme vykáceli asi dva tisíce stromů ze zhruba devětadevadesáti tisíc. Převážně to byly stromy suché či polosuché nebo nemocné. Kácení jsme vždy projednali s příslušnými orgány a řídili se platnými zákony. Padlé stromy přitom nahradilo 2100 nových kusů,“ upozornil ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Jan Zouhar. Letos podle něj mají silničáři v plánu pokácet zhruba šestnáct set stromů a naopak jich 3600 vysázet.

Podle členky Ekologického institutu Veronica Hany Chalupské však silničáři tolik nemocných stromů kácet nemusejí. „Problém je v tom, že o stromy se u nás správci obecně špatně starají. Až tomu bude naopak, nebude třeba jich tolik kácet,“ myslí si Chalupská. Zároveň ale přiznala, že brněnští ekologové v poslední době žádné stížnosti na kácení stromů podél silnic neřešili.

Kácení i sázení

Silničáři argumentují také tím, že více stromů vysadí než pokácí. „Letos jsme vykáceli padesát stromů a dalších dvaapadesát chceme pokácet na podzim. Jednalo se většinou o jednotlivé stromy v různých částech Brněnska. Naopak vysázet se chystáme 230 stromů. Z toho sedmadevadesát ovocných,“ podotkl vedoucí provozu brněnské oblastní správy silničářů Milan Lapčík.

Obnovy se dočká například alej podél silnice z brněnské Slatiny do Šlapanic, kde dvě stovky ovocných stromů napadených bekyní pokáceli silničáři minulý rok. „Nahradí je 130 nových stromů,“ řekl Lapčík. Vykácení této aleje Šlapaničtí na podzim minulého roku spíše uvítali. „Lidé si nám stěžovali, že stromy jsou pomrzlé a uschlé,“ připomněla Magdalena Černá z městského úřadu ve Šlapanicích.

Kvůli špatnému stavu káceli stromy před začátkem letošního jara i silničáři na Vyškovsku. Uškodila jim především poslední zima. Silné mrazy a množství těžkého sněhu spolu s namrzajícím deštěm poškodily především křehké stromy jako jsou olše nebo topoly.

Podobný osud potkal i lípy na silnici z Vyškova do Bohdalic. „Váhou námrazy se pěkně vzrostlé mladé stromy rozlámaly. Zima poškodila také mnoho ořešáků mezi Kučerovem a Rostěnicemi, u Lulče, u Ivanovic na Hané a Švábenic,“ upřesnil pracovník vyškovské správy a údržby silnic Antonín Januška. I vyškovští silničáři přitom věří, že pokácené stromy nahradí minimálně stejným počtem nových stromů.

Berou životy

Silničáři se ke kácení odhodlávají také proto, že stromy rostoucí v některých úsecích jsou pro řidiče nebezpečné. Nejvíce vadí ty, které rostou těsně u cesty. „Když po silnicích jezdili jen koně, stromy v cestě nebránily. Ale to neplatí v současném provozu. Ty, které rostou v krajnici, dnes při sebemenší chybě řidiče způsobí tragédii,“ upozornil na nebezpečí šéf jihomoravských silničářů Zouhar.

Někteří lidé proto kácení stromů u silnic vítají. „Už jsem viděl hodně havárek, kdy auto i s pasažéry zůstalo zaseklé ve stromě u silnice. Nebýt této překážky, zůstalo by prakticky nepoškozené o kus dál v poli,“ myslí si třeba autobusák Milan Čech ze Znojma.

Podle Pavla Skládaného z brněnského Centra dopravního výzkumu působí stromy nebezpečně i na myšlení řidiče. „Ke stromu je člověk zvyklý vzhlížet jako k živé bytosti a ochránci. Má před ním podvědomě mnohem menší respekt než třeba před stejně pevným sloupem pouliční lampy či rohem domu a jede pak rychleji,“ upozornil Skládaný.

#nahled|http://g.denik.cz/50/bf/infografika_stromy_kaceni_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/50/bf/infografika_stromy_kaceni.jpg|Jak se lotos změní počet stromů u jihomoravských silnic.#

Pokáceli alej. Dostanou pokutu

Valtice – Na velké problémy si loni na podzim zadělala pokácením desítek stromů v Břeclavské aleji za Valticemi dřevorubecká firma. Nevědomky. Plnila jen státní zakázku. I přesto teď společnosti hrozí pokuta, protože v padlých stromech žil vzácný hmyz.

„Česká inspekce životního prostředí tento týden udělí společnosti pokutu. Částka přesáhne deset tisíc korun. Pokutu uložíme za kácení a likvidaci stromů v části Břeclavské aleje, ve které žili zvláště chráněné živočišné druhy,“ vysvětlila mluvčí inspekce Ivana Awwadová.

Ve vzrostlých stromech přebývali brouci z kategorie ohrožený druh – roháč obecný, zlatohlávek skvostný a zdobenec. Ze silně ohrožených druhů to byl kovařík rezavý a zdobenec měnlivý.

Podle vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiřího Matušky bylo potřeba ke kácení získat výjimku. O tu ale nikdo nepožádal. „Při úpravě takového území je potřeba všechny podrobnosti důkladně probrat,“ poznamenal Matuška.

Stromy v aleji musely zmizet kvůli její částečné obnově. Projekt na tuto obnovu dělala Biosférická rezervace Dolní Morava. Její ředitel Jan Vybíral považuje nynější problémy za příliš nafouknuté. „V Lednicko-valtickém areálu nejsou priority správně seřazené. Ani pravidla pro ty, kteří se tam pohybují, nejsou dostatečně jasná,“ upozornil.

Kámen úrazu podle něj spočívá ve špatné práci takzvané mezioborové skupiny pro Lednicko-valtický areál. „V jednom svém rozhodnutí uznala obnovu alejí a vyzvala její vlastníky, aby s ní co nejdříve začali. Když jsme pak chtěli jejich plán plnit, tak najednou někdo začal křičet a upřednostňovat jiné hodnoty,“ prohlásil Vybíral.

Uznává, že se v místě mohly vyskytovat vzácné druhy brouků. Zároveň však po poradě se zkušeným entomologem tvrdí, že hmyz měl podmínky ke svému rozvoji i po vykácení stromů. „A podstatná část aleje, myslím ta cennější, v oblasti zůstala,“ poznamenal Vybíral.

Odborník z brněnského Centra dopravního výzkumu Pavel Skládaný tvrdí:

Strom je agresivní překážka


ROZHOVOR
– Aleje podél cest? Podle dopravních odborníků špatný nápad. „Zejména mimo obce, kde je vysoká dovolená rychlost,“ tvrdí specialista z Centra dopravního výzkumu Pavel Skládaný.

Jaký mají stromy u silnic vliv na bezpečnost dopravy?

Velmi negativní. V případě nehody totiž působí jako agresivní pevná překážka. Každá třetí nehoda končí sjetím auta mimo silnici. Pak záleží na tom, kam se řidič trefí. Pokud skončí v poli, dopadne to pro připoutanou posádku většinou dobře. Pokud narazí do stromu, je to katastrofa.

Jaký mají stromy podíl na smrti motoristů?

Jedná se zhruba o každou pátou nehodu. Z pevných překážek stromy zabíjejí nejčastěji.

Lidé často namítají, že stromy za nic nemohou a pokud řidič pojede slušně, nevrazí do nich.

Ano, řidiči musí jezdit slušně. Ale člověk je chybující tvor a nehody se mu nevyhýbají. Okolí silnic musí lidské chyby odpouštět, ne je trestat tragédií. I proto ustupujeme od pevných podpěr velkých dopravních značek a nahrazujeme je poddajnějšími konstrukcemi.

Takže je nejlepší všechny stromy podél silnic vykácet?

To nelze paušálně shrnout. Nebezpečí lze odstupňovat. Některé úseky jsou v tomto ohledu nekonfliktní, jinde naopak zaznamenáváme zvýšený počet nehod. Ale i tam lze problémy řešit například snížením rychlosti, zákazem předjíždění či stavbou svodidel.

Existuje nějaká vzdálenost aleje od silnice, o níž lze říct, že je bezpečná?

Čím dále je strom od silnice, tím je riziko menší. Například za příkopem je už velmi nízké. V Německu považují za kritickou hranici sedm metrů od silnice, v Rakousku pět.

Mají stromy u silnic i pozitivní vliv na bezpečnost dopravy?

Určitě ano. Zdobí krajinu, vedou řidiče, zdůrazňují křižovatku a krajina je díky nim zajímavější pro cestující. Rizika stromu jako překážky to však zcela kompenzovat nedokáže.

JIŘÍ ŠEVČÍK
PETR JEŘÁBEK

13.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Místo události, při níž v úterý ráno zahynul jeden voják, je obehnané páskami.
AKTUALIZUJEME
1 6

Ve vyškovských kasárnách údajně vybuchly granáty. Jeden voják zemřel

Platební karty. Ilustrační foto.

Muži ukradl peněženku přímo z batohu, přišel si na skoro třicet tisíc

V kraji chybí máslo, lidé si vyrábí i vlastní

Jižní Morava /ANKETA/ – Kraj trápí nedostatek másla. V některých obchodech jej zákazníci neseženou vůbec, jinde za něj zaplatí i šedesát korun. Někteří lidé jeho konzumaci omezují, jiní se uchylují k výrobě vlastního.

Tabla prvňáčků: Představí se ZŠ náměstí Míru, Kotlářská a Bakalovo nábřeží

Jižní Morava – Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka – pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic. Seriál s fotkami prvňáčků najdete ve středečním tištěném vydání Deníku Rovnost.

Hasiči prosí: neparkujte v zatáčkách, nedostaneme se k požáru

    Brno /FOTOGALERIE/ - Jihomoravští hasiči v pondělí ukazovali průjezdnost záchranné techniky brněnskými ulicemi. Při Týdnu evropské mobility tak poukázali na dlouhotrvající problém. Nezřídka se stává, že se cestou vůz zasekne v místě, které blokuje špatně zaparkovaný osobní automobil. Problémovými místy jsou především sídliště. „Proměňuje se to v průběhu dne a jinak jsou stálé lokace jako například velká sídliště. Ráno se vylidní, odpoledne a v noci jsou zase neprůjezdná,“ uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška. Dodal, že pokud hasiči vyjíždí k požáru večer, velmi často narazí na problém s průjezdem.

Brno 2050: lidé chtějí ve městě více zeleně, čistější ovzduší a méně aut

Brno - Jaké bude Brno, až budeme velcí? Na to se ptají děti na plakátech Vize Brno 2050. Strategie slibuje do třiatřiceti let zlepšení dopravy, čistší ovzduší a dostupnější bydlení. V posledních týdnech se k plánu mohli vyjádřit Brňané na několika veřejných debatách po městě. Zajímalo je hlavně zlepšení dopravy a rozrůstání parků, relaxačních zón a městské zeleně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení