VYBERTE SI REGION

Kámen zmizelých připomíná starostu Brna

Brno /FOTOGALERIE/ - Že současní obyvatelé města nezapomínají na oběti holocaustu, připomíná od loňského roku monumentální pomník na náměstí 28. října. Mnohem déle však mohou Brňané v ulicích potkávat takzvané Stolpersteine neboli kameny zmizelých, které slouží jako pocta těmto obětem. Těchto kostiček s mosaznou tabulkou ve městě neustále přibývá. Svůj kámen ve čtvrtek dostal také někdejší brněnský starosta Karel Tomeš.

12.9.2015
SDÍLEJ:

Svůj kámen ve čtvrtek dostal také někdejší brněnský starosta Karel Tomeš.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Kromě řízení města byl Tomeš také aktivním členem Sokola Brno I. Byli to právě jeho současní členové, kdo se postaral, aby dostal svůj kámen zmizelých. „Už třetí rok pokládáme vždy čtyři kameny za rok. Osobnosti se snažíme vždy nějak tematicky propojit. Tito čtyři muži byli představitelé nebo zaměstnanci města," vysvětlil místopředseda Sokola Michal Doležel.

Úspěšný starosta

Tomeš nastoupil na post starosty v roce 1925 a městu vládl přesně deset let. Za jeho působení vzniklo mnoho budov využívaných dodnes. Mezi nimi městské krematorium na ústředním hřbitově nebo sokolský stadion v Kounicově ulici. „Pro Brno byl velkým přínosem s opravdu významným vlivem. Pro mne je jeho osobnost výzva," řekl brněnský primátor Petr Vokřál, který ve čtvrtek Tomešův kámen pokládal.

Své kameny získali také zaměstnanci městských vodáren Vojtěch Beneš a Ludvík Mackerle a soudce Zdeněk Krejčí.

Dlažebních kostek s mosaznou tabulkou na povrchu je v Brně devětadevadesát. Vůbec poprvé se objevily v roce 2011 a každoročně jich přibude několik desítek. „Téměř neustále se nám ozývají potomci lidí zmizelých za války, že by jejich památku rádi uctili právě kamenem. Mnohdy však nemají mnoho informací. Naše povinnost pak je pokusit se tyto údaje najít v brněnských archivech. Ale pátráme třeba také v terezínském památníku," popsal Boris Barak Selinger, který má Stolpersteiny na jižní Moravě na starosti.

Do konce roku v Brně přibude dalších deset kamenů. Jeden z nich přijede položit muž, který válku přežil proto, že patřil k takzvaným Wintonovým dětem. „Zbylí členové jeho rodiny tady ale zůstali a zemřeli," řekl Selinger.

V dlažbě

Nepozorný chodec si nemusí mosazných kamenů vůbec všimnout. Stanou se totiž součástí dlažby. To ale znamená, že se nevyhnou opotřebení. Většinou se nečistotami zanese nápis. „Každý, kdo se o položení kamene zasadí, o něj má pečovat. Židovská obec se o ně snaží starat pravidelně. Vždy při výročí Křišťálové noci čistíme s dobrovolníky co nejvíce kamenů," zdůraznil Selinger.

Stolpersteiny vymyslel německý umělec Gunter Demnig jako upomínku obětí holocaustu a obětí nacistického režimu. První kameny vsadil do dlažby v roce 1995. Později se rozšířily do dalších zemí. Jejich název lze přeložit jako kameny, o které se zakopává. Kameny tak vybízejí, aby se člověk zastavil a sklonil ke jménu oběti.

Kameny zmizelých v Brně.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE

Autor: Hana Florianová

12.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies