VYBERTE SI REGION

Kampus? Krása. Ale s vadami

Brno /AKTUALIZOVÁNO/ - Stál pět miliard korun. Na pozemcích v brněnských Bohunicích postupně rostl šest let, Masarykova univerzita na něj ale čekala téměř století. Futuristický stánek moderní vědy Brnu kdekdo závidí. Přesto jsou z pavilonů univerzitního kampusu mnozí zaměstnanci i studenti rozpačití.

1.11.2010 14
SDÍLEJ:

Kampus Masarykovy univerzity - ilustrační foto.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Důvodem jsou desítky drobných i závažnějších nedostatků. „Například podhledy na stropě se při úniku vody lehce promáčí a spadnou. Kus stropu se mi takhle zřítil vedle dost drahého přístroje. Nejsem sám, komu se to stalo. A s výčtem problémů můžu pokračovat. Asi nejzávažnější komplikace byla v poslední době znečištěná voda, která teče z kohoutků nejnověji otevřených pavilonů,“ potvrdil Brněnskému deníku Rovnost jeden z vyučujících, který v novém pavilonu pracuje. Nepřál si však zveřejnit své jméno.

Jeho slova dokládají na první pohled viditelné nedostatky. Do sádrokartonových zdí nadělaly zavírače dveří už v prvních měsících provozu díry. V místnosti, kde nefunguje odvětrávání, si pomohli tím, že mezi dveře a zárubeň zastrčili plastový kanystr. Kliky zůstávají v rukou.

Podle jednoho ze zaměstnanců protékají prakticky všechny sprchy. Podlaha zůstává mokrá a podobný problém je i v dalších místnostech. Odtoky jsou totiž umístěné jinde než v nejnižším bodě podlahy. A voda se drží také na schodech před hlavním vchodem.

Časté poruchy narušují i výuku. „Třeba laboratoře, ve kterých často pracuji, jsou navržené pro výuku dost nevhodně,“ řekla studentka Eva Pláteníková. Podobný názor měla i dvojice doktorandů stojících na chodbě, která propojuje osm z celkem čtyřiadvaceti pavilonů univerzitního kampusu. „Krásný? Asi ano. Jenže úplně nepraktický. Vyvažují to skvělí odborníci, kteří tu pracují. Ale na to, kolik kampus stál peněz, se tu věda dělá trochu na koleně,“ kroutila dvojice hlavami.

O problémech ví

Některé výhrady uznává i vedoucí správy budov Pavel Richter. „Podhledy se skutečně snadno promáčí a spadnou. K menší havárii tohoto typu už došlo v každém pavilonu dvakrát, třikrát. Nejde ale o nic dramatického. Rozhodně to neohrožuje ničí zdraví,“ namítl Richter.

Reklamaci velké části potrubí si však možná vyžádají potíže s vodou. Některé místnosti kvůli tomu musela škola vybavit vodou balenou. Zatím však není zcela jasné, co problémy způsobilo. „V předchozích etapách stavby jsme nic podobného řešit nemuseli, zřejmě jde o závadu na potrubí v nových prostorách,“ poznamenal Richter.

Množství lidí, kteří si na závady stěžují, jej překvapuje. I přesto počet oprav, které musí správa budov zajistit, je podle něj zcela standardní. Richter také odmítl spekulace, že má univerzita s některými firmami problém kvůli reklamacím.

„Samozřejmě děláme všechno pro to, aby každý problém byl co nejdříve odstraněn. Je to věc dodavatelů a univerzita v tom nemůže udělat nic víc, než že věc řeší reklamačním řízením,“ vysvětlila mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Do univerzitního městečka o rozloze dvaačtyřiceti hektarů se přestěhovala lékařská fakulta, část fakulty přírodovědecké a také fakulta sportovních studií. Součástí areálu je informační centrum s knihovnou a studovnami, výukové středisko s aulou a posluchárnami i sportovní hala. „Množství problémů je prostě přiměřené velikosti areálu a složitosti jeho vybavení,“ podotkla Fojtová.

Autor: Lucie Hrabcová

1.11.2010 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Připomínka trhové tradice: Lidé se ptali po rybí polévce, říká prodejkyně

Brno – Současný název Dominikánského náměstí se poprvé objevil až ve druhé polovině devatenáctého století. V minulosti byli lidé zvyklí o něm mluvit spíše jako o Rybím trhu. Na dávnou tradici v letošním roce navázali organizátoři vánočních trhů. Ty se v letošním roce rozrostly i před budovu Nové radnice a lidé na nich podle dávné tradice opět dostanou ryby. Jen ne syrové, ale připravované na různé způsoby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies