VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Staré kanóny dál chrání hrad Špilberk

Brno - Dělové hlavně čtyř kanónů chrání brněnský hrad Špilberk. Připomínají dobu, kdy hrad byl pevností ochraňující město. Jaká je historie těchto pamětníků válečných časů?

10.1.2008 1
SDÍLEJ:

Dělové hlavně byly pravděpodobně součástí výzbroje hradu.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

„Nevíme přesně, kdy se hlavně octly na pětiúhelníkovém bastionu. Předpokládáme, že to bylo za druhé světové války. Tehdy totiž bastion znovu vystavěli Němci,“ řekl Radim Dufek z Muzea města Brna, které na Špilberku sídlí.

Němci mezi lety 1939 až 1940 Špilberk rozsáhle přestavovali a opravovali. Chtěli z něj totiž udělat vzorová kasárna, a to v romanticko-historizujícím du〜chu tehdejší velkoněmecké ideologie. Investovali tak do hradu a do prodloužení Husovy třídy kolem Petrova na deset milionů tehdejších říšských marek.

„Nevíme, odkud hlavně pocházejí. Nedochovaly se o nich žádné písemné zprávy,“ dodal Dufek. Je pravděpodobné, že kanony byly součástí výzbroje Špilberku, který dlouho sloužil jako pevnost nebo kasárna. Můžou také pocházet z městské zbrojnice, jež kdysi stávala na nynějším náměstí Svobody.

Zato je známá doba odlití hlavní. Na dvou z nich je totiž letopočet 1795. Tomu odpovídá i materiál. Je jím litina, která nahradila mnohem dražší bronz. Litina však mívala časté slévárenské vady, a to až v devadesáti procentech.

„Významným centrem v okolí Brna, které tehdy vyrábělo dělové hlavně, bylo Blansko. Dále je odlévali v lichtenštejnské železárně v Adamově. Odtud zásobovali vojenské arzenály jak v Brně, tak ve Vídni,“ napsali v roce 1993 v časopise Forum brunense Vladimír Ustohal a Karel Stránský.

Bastion s hlavněmi už neslouží k obraně hradu a města. Válečný čas tam nahradil čas milostných schůzek. Špilberk s hlavněmi se totiž za letních večerů mění v oblíbené místo milenců.

10.1.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
1

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies