VYBERTE SI REGION

Kasemata: Žalář, kde krysy zaživa požíraly vězně

Brno - Když si rakouská monarchie nevěděla rady se zvlášť nebezpečným zločincem nebo odpůrcem režimu, poslala ho do Brna. Do kasemat hradu Špilberk.

4.10.2009 1
SDÍLEJ:

Špilberk.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Letos uplynulo 225 let od doby, kdy si začaly budovat pověst temného a drsného žaláře.I když to historikové nepotvrzují, podle legendy se vězňům ve Špilberku dostávalo krutého mučení. „Traduje se, že žalářníci připoutávali zločince k odtokovému kanálu, kde je zaživa požíraly krysy,“ vypráví historička Dagmar Baumannová z Muzea města Brna, které se o Špilberk stará.

Kasematy, cihlové klenuté chodby o dvou podlažích, přistavěli Habsburkové k hradu Špilberk v roce 1742. Původně sloužily k jeho upevnění a obraně. Mohli se do nich schovat vojáci i s výzbrojí. „Do severních kasemat se vešlo celkem dvanáct set mužů, zatímco jižní přístavba s pecemi fungovala jako zásobárna a sklad,“ vysvětlila Baumannová.

V roce 1783 se císař Josef II. rozhodl, že ze Špilberku udělá žalář pro zvláště těžké a nebezpečné zločince. Jako vězení začaly kasematy sloužit nadcházející rok v září. „Po vzoru žaláře ve Štýrském Hradci postavili dělníci v brněnské věznici dřevěné komůrky sbité ze silných prken a trámů, ve kterých byli nejtěžší zločinci natrvalo přikováni,“ popsala Baumannová.

V devatenáctém století zavírala monarchie do Špilberku své odpůrce, například italské karbonáry nebo polské revolucionáře. Hrad si kvůli tomu vysloužil přezdívku žalář národů. Od počátku třicátých let ale začala jeho nechvalná pověst upadat. Postupné zlidšťování vězeňství znamenalo i konec kasematních žalářů. Definitivně špilberskou věznici zrušil v roce 1855 císař František Josef I. jedním z posledních vězňů byl známý loupežník Václav Babinský.

Z kasemat se ještě v devatenáctém století stala atrakce. Lidé si je chodí prohlédnout i dnes. „Přála bych dnešním zločincům, aby byly zavření také v takových podmínkách. Muselo to být hrozné,“ prohlásila návštěvnice kasemat Zdena Suchomelová poté.

Kromě původních prostor věznice včetně největší cely, ve které pobývalo dohromady i padesát vězňů, mohou lidé v kasematech vidět i mučidla. „Na Špilberku ale se nikdy nemučilo. Repliky děsivých nástrojů umístili do kobek jejich správci už v roce 1880, aby udělali prohlídku atraktivnější,“ prozradila průvodkyně Božena Molová.

Lidé si si mohli bývalý žalář poprvé prohlédnout zásluhou tehdejšího ředitele vojenských staveb v Brně Antona Costy-Rossettiho, který k němu napsal i průvodce.

KATERINA NENKOVÁ

4.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bruslařskou dálnici na Brněnské přehradě využívají o víkendu davy lidí.
2 23

Bruslařská dálnice. Na přehradě si lidé užívali dvoukilometrového okruhu

Prostory zábrdovických lázní. Členové spolku Kulturou proti chátrání tam chtějí otevřít sociální centrum.
3 21

Chátrající lázně: průzkum je hotový, spor o nájem pokračuje

Pozor. Řidičák musí na jižní Moravě vyměnit 82 tisíc lidí

Jižní Morava /ANKETA/ – Nejvíc lidí za posledních deset let letos zamíří do front na obecních úřadech. Musí si totiž vyměnit brzo neplatné řidičské průkazy vydané v roce 2007. „Letos si musí průkaz v kraji vyměnit dvaaosmdesát tisíc lidí," vyčíslil mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Na ledě ve společném dresu. Hokejový tým tří univerzit sbírá podporu

Brno – HC Univerzita Brno. Tak by mohl znít název společného hokejového týmu hráčů z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity. Sportovci třech největších brněnských vysokých škol by pod jednotnou barvou dresu rádi bojovali v druhé lize.

Auto skončilo v řece. Nehoda uzavřela silnici mezi Bílovicemi a Adamovem

Bílovice nad Svitavou – Silnici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Adamovem zablokovala v sobotu odpoledne dopravní nehoda. Krátce před druhou hodinou osobní auto sjelo do příkopu a skončilo v řece. Záchranáři odvezli do nemocnice jednu ženu. Podle prvních informací nejde o vážné zranění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies