VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kasemata: Žalář, kde krysy zaživa požíraly vězně

Brno - Když si rakouská monarchie nevěděla rady se zvlášť nebezpečným zločincem nebo odpůrcem režimu, poslala ho do Brna. Do kasemat hradu Špilberk.

4.10.2009 1
SDÍLEJ:

Špilberk.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Letos uplynulo 225 let od doby, kdy si začaly budovat pověst temného a drsného žaláře.I když to historikové nepotvrzují, podle legendy se vězňům ve Špilberku dostávalo krutého mučení. „Traduje se, že žalářníci připoutávali zločince k odtokovému kanálu, kde je zaživa požíraly krysy,“ vypráví historička Dagmar Baumannová z Muzea města Brna, které se o Špilberk stará.

Kasematy, cihlové klenuté chodby o dvou podlažích, přistavěli Habsburkové k hradu Špilberk v roce 1742. Původně sloužily k jeho upevnění a obraně. Mohli se do nich schovat vojáci i s výzbrojí. „Do severních kasemat se vešlo celkem dvanáct set mužů, zatímco jižní přístavba s pecemi fungovala jako zásobárna a sklad,“ vysvětlila Baumannová.

V roce 1783 se císař Josef II. rozhodl, že ze Špilberku udělá žalář pro zvláště těžké a nebezpečné zločince. Jako vězení začaly kasematy sloužit nadcházející rok v září. „Po vzoru žaláře ve Štýrském Hradci postavili dělníci v brněnské věznici dřevěné komůrky sbité ze silných prken a trámů, ve kterých byli nejtěžší zločinci natrvalo přikováni,“ popsala Baumannová.

V devatenáctém století zavírala monarchie do Špilberku své odpůrce, například italské karbonáry nebo polské revolucionáře. Hrad si kvůli tomu vysloužil přezdívku žalář národů. Od počátku třicátých let ale začala jeho nechvalná pověst upadat. Postupné zlidšťování vězeňství znamenalo i konec kasematních žalářů. Definitivně špilberskou věznici zrušil v roce 1855 císař František Josef I. jedním z posledních vězňů byl známý loupežník Václav Babinský.

Z kasemat se ještě v devatenáctém století stala atrakce. Lidé si je chodí prohlédnout i dnes. „Přála bych dnešním zločincům, aby byly zavření také v takových podmínkách. Muselo to být hrozné,“ prohlásila návštěvnice kasemat Zdena Suchomelová poté.

Kromě původních prostor věznice včetně největší cely, ve které pobývalo dohromady i padesát vězňů, mohou lidé v kasematech vidět i mučidla. „Na Špilberku ale se nikdy nemučilo. Repliky děsivých nástrojů umístili do kobek jejich správci už v roce 1880, aby udělali prohlídku atraktivnější,“ prozradila průvodkyně Božena Molová.

Lidé si si mohli bývalý žalář poprvé prohlédnout zásluhou tehdejšího ředitele vojenských staveb v Brně Antona Costy-Rossettiho, který k němu napsal i průvodce.

KATERINA NENKOVÁ

4.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Výstava modelů v brněnském nákupním centru Avion přebližuje osmdesát známých staveb ze čtyř kontinentů.
19

OBRAZEM: V obchodním centru lidé postavili Eiffelovu věž i Koloseum. Z puzzle

Přední český klimatolog Pavel Prošek pomáhal přesně před deseti lety založit první českou polární stanici.

Život na Antarktidě: Alkohol na stanici podléhá schválení, říká klimatolog

Medička pomáhala v uprchlickém táboře. Základem v práci je dobrý kolektiv, míní

Brno – V létě pomáhala léčit nemocné v uprchlickém táboře v Aténách, nyní se poohlíží po budoucí kariéře. Martina Žižlavská studuje všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně šestým rokem. „Odchod do zahraničí neplánuju. Domov, rodinu a přátele mám tady. Neznamená to ale, že jsem se stávajícími podmínkami spokojená," podotýká.

Brno podpoří cyklisty. V práci se osprchují

Brno – Sedm až osm měsíců ročně jezdí za zaměstnáním na kole informatik Pavel Flajšman. I když je pro něj cesta na Nové sady kolem rušného nádraží náročná, v jednom má štěstí jeho firma zařídila sprchu na pracovišti. „Zaměstnavatel je vstřícný k cyklistům. Máme vyřešené také bezpečné stání kol v garážích," poznamenal Flajšman. Cyklistů, které po příjezdu do práce čeká sprcha, zřejmě přibude. Brněnský plán mobility je totiž navrhuje podpořit.

AKTUALIZOVÁNO

Zbrojovka zvládla domácí premiéru, spasila ji vítězná hlavička Řezníčka

Brno – Fotbalisté Zbrojovky přivítali v osmnáctém kole nejvyšší soutěže na svém stadionu Liberec a zvítězili 1:0.

Ulicemi se proháněla pirátská loď. V Kníničkách slavili masopust

Brno – Bum! Rány se ozývaly každou chvíli brněnskými Kníničkami. Místní chasa totiž v sobotu odpoledne slavila masopust. Ulicemi procházel průvod v maskách. Lidé v ulicích potkali tradiční masky, které k fašanku patří, ale třeba i Čerta a Káču, nebo bandu pirátů i se střílející pirátskou lodí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies