VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kasemata: Žalář, kde krysy zaživa požíraly vězně

Brno - Když si rakouská monarchie nevěděla rady se zvlášť nebezpečným zločincem nebo odpůrcem režimu, poslala ho do Brna. Do kasemat hradu Špilberk.

4.10.2009 1
SDÍLEJ:

Špilberk.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Letos uplynulo 225 let od doby, kdy si začaly budovat pověst temného a drsného žaláře.I když to historikové nepotvrzují, podle legendy se vězňům ve Špilberku dostávalo krutého mučení. „Traduje se, že žalářníci připoutávali zločince k odtokovému kanálu, kde je zaživa požíraly krysy,“ vypráví historička Dagmar Baumannová z Muzea města Brna, které se o Špilberk stará.

Kasematy, cihlové klenuté chodby o dvou podlažích, přistavěli Habsburkové k hradu Špilberk v roce 1742. Původně sloužily k jeho upevnění a obraně. Mohli se do nich schovat vojáci i s výzbrojí. „Do severních kasemat se vešlo celkem dvanáct set mužů, zatímco jižní přístavba s pecemi fungovala jako zásobárna a sklad,“ vysvětlila Baumannová.

V roce 1783 se císař Josef II. rozhodl, že ze Špilberku udělá žalář pro zvláště těžké a nebezpečné zločince. Jako vězení začaly kasematy sloužit nadcházející rok v září. „Po vzoru žaláře ve Štýrském Hradci postavili dělníci v brněnské věznici dřevěné komůrky sbité ze silných prken a trámů, ve kterých byli nejtěžší zločinci natrvalo přikováni,“ popsala Baumannová.

V devatenáctém století zavírala monarchie do Špilberku své odpůrce, například italské karbonáry nebo polské revolucionáře. Hrad si kvůli tomu vysloužil přezdívku žalář národů. Od počátku třicátých let ale začala jeho nechvalná pověst upadat. Postupné zlidšťování vězeňství znamenalo i konec kasematních žalářů. Definitivně špilberskou věznici zrušil v roce 1855 císař František Josef I. jedním z posledních vězňů byl známý loupežník Václav Babinský.

Z kasemat se ještě v devatenáctém století stala atrakce. Lidé si je chodí prohlédnout i dnes. „Přála bych dnešním zločincům, aby byly zavření také v takových podmínkách. Muselo to být hrozné,“ prohlásila návštěvnice kasemat Zdena Suchomelová poté.

Kromě původních prostor věznice včetně největší cely, ve které pobývalo dohromady i padesát vězňů, mohou lidé v kasematech vidět i mučidla. „Na Špilberku ale se nikdy nemučilo. Repliky děsivých nástrojů umístili do kobek jejich správci už v roce 1880, aby udělali prohlídku atraktivnější,“ prozradila průvodkyně Božena Molová.

Lidé si si mohli bývalý žalář poprvé prohlédnout zásluhou tehdejšího ředitele vojenských staveb v Brně Antona Costy-Rossettiho, který k němu napsal i průvodce.

KATERINA NENKOVÁ

4.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Cizinecká policie - ilustrační foto

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Koupaliště v Tišnově.
15

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Oběti holocaustu a odbojáře připomínají v ulicích Brna další kameny zmizelých

Brno /FOTOGALERIE/ – V domě číslo dvanáct v Radnické ulici kdysi žili Oskar a Marta Löfflerovi. Brněnští Židé. Jejich životy ukončili nacisté, když je v roce 1942 poslali jedním z transportů Židů z Brna do Terezína a později do polského tábora Izbica. Tam oba zemřeli. V ulici dvojici nově připomínají zlaté kameny zasazené v chodníku.

AKTUALIZOVÁNO

Opilý řidič naboural do rodinného domu. Vjel přímo do ložnice

Malešovice /FOTOGALERIE/ – Do ložnice rodinného domu se strefil mladý řidič, který v noci na neděli boural v Malešovicích na Pohořelicku. Byl opilý.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies