Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí ve středu ve 20:00, najdete ve čtvrtečním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Spokojení jsou například na zámku ve Slavkově u Brna na Vyškovsku, kde na konci srpna napočítali více než padesát tisíc návštěvníků. „To je více než za celou loňskou sezónu,“ pochvaluje si ředitel slavkovského zámku Aleš Šilhánek.

Vysokou návštěvnost ve Slavkově připisují hlavně novým akcím, které pro návštěvníky vymýšlí. Letos turisty lákala například výstava hodin ze zámeckých depozitářů či výstava textilu vytvořeného technikou patchwork. V prosinci zámek ještě čekají vzpomínkové akce k 205. výročí Bitvy u Slavkova. „Kdybychom nebyli aktivní, návštěvnost by asi vypadala jinak,“ hodnotí Šilhánek.

V letních měsících se dařilo i na Bítově, i když ne tolik, jak tvrdí statistiky. Ty totiž ovlivnila změna v prodeji vstupenek, které se letos prodávaly už u první hradní brány.

Díky tomu se zjistilo, že hrad navštívilo letos o deset procent více lidí, než šlo loni na prohlídku. „Prohlídkový okruh však absolvovalo o deset procent turistů méně než před rokem. Například cyklisté totiž sice vjedou do areálu, ale pouze se občerství a na prohlídku nejdou,“ vysvětlil bítovský kastelán Jiří Binder. Loni byl přitom Bítov s téměř pětaosmdesáti tisíci prodaných vstupenek nejnavštěvovanější památkou na Znojemsku.

Poměrně spokojení se sezónou jsou na Pernštejně, který letos hostí největší jihomoravskou výstavu Národního památkového ústavu. Výstavu o životě šlechty v době jednoho z majitelů pernštejnského panství Kryštofa Pavla z Lichtenštejna-Kastelkornu si lidé mohou až do této neděle prohlédnout v areálu zrekonstruované hradní sýpky. „Ti, kteří si výstavu viděli, s ní byli spokojeni,“ zhodnotil pernštejnský kastelán Zdeněk Jakub Škrabal. Našli se však podle něj i lidé, kteří do sýpky nahlédli, a se slovy „To je jen výstava, tam nechoď,“ ze sálu zase vycouvali. „A to i přesto, že naše výstava byla velice atraktivní. Lidé jsou totiž asi zvyklí, že výstavy bývají často zpracovány dost nezajímavě,“ hodnotí kastelán.

Výstava pomohla zvýšit návštěvnost i v zámku v Lysicích na Blanensku, kde byly k vidění obrazy a socha Olbrama Zoubka. „Lidé totiž často zamířili z výstavy rovnou na prohlídku zámku či zahrad,“ vysvětlila kastelánka lysického zámku Martina Medková Rudolfová.

Návštěvnost vybraných jihomoravských památek.

Loňskou návštěvnost naopak zřejmě nedorovná zámek Valticích na Břeclavsku, který spolu se zámkem v Lednici každý rok přiláká stovky tisíc návštěvníků. „Jsem však rád, že nám návštěvníci zachovali přízeň i přesto, kolik dní v letošní sezóně propršelo a jak ji ovlivnily povodně,“ uvedl kastelán valtického zámku Michal Tlusták.

Spokojený vzhledem k okolnostem jsou v Mikulčicích na Hodonínsku ve Slovanském hradišti. „Vzhledem k smutnému deštivému jaru a hrozbě povodní jsme s návštěvností velice spokojeni. Je totiž podobná jako loni, kdy nás tyto komplikace nepotkaly,“ zhodnotil vedoucí Slovanského hradiště František Synek.

Pochopení pro nižší návštěvnost s ohledem na počasí má také kastelán zámku ve Vranově nad Dyjí na Znojemsku Karel Janíček, který kromě nižší návštěvnosti letos zaznamenal i menší tržby. „Lidi mají hluboko do kapsy, takže nekupují tolik propagačních materiálů a suvenýrů,“ tvrdí Janíček.

O tom, že na letošní návštěvnost památek mělo vliv i počasí, je přesvědčena i Zuzana Vojtová z jihomoravské Centrály cestovního ruchu. „Začátek sezóny opravdu nevypadal příliš slibně, později se naštěstí situace obrátila k lepšímu. O tom, jak nakonec letošní rok dopadne, ale rozhodnou i podzimní měsíce, na které památky samozřejmě také chystají program,“ upozornila Vojtová.

Památka se opravuje, slyší mnohde turisté

Jižní Morava - Dotace z Evropské unie či peníze soukromých vlastníků. To jsou hlavní zdroje, díky kterým se jihomoravské památky postupně proměňují v opravené skvosty. Kvůli opravám si však některé z nich nějakou dobu návštěvníci neprohlédnou.

Zavřená je od letošního ledna kvůli celkové rekonstrukci například brněnská funkcionalistická vila Tugendhat, jejíž opravy budou stát přes sto šedesát milionů korun. „I přesto, že o opravách informujeme na webových stránkách, stále nám volají či píší turisté i odborníci, kteří si vilu chtějí prohlédnout,“ směje se Iveta Černá z Muzea města Brna, které o vilu pečuje. Památka, kde nyní pracují restaurátoři i stavební dělníci, se přitom lidem otevře až v roce 2012.

Na omezení se od příštího roku musí připravit také návštěvníci brněnského hradu Špilberk, který čeká kompletní rekonstrukce jižního křídla. „Hrad však rozhodně nebude nepřístupný, například kasematy budou otevřené jako dosud,“ ujistila mluvčí Muzea města Brna Michaela Budíková. Lákadlem pro návštěvníky budou i nové výstavy, o jejich velikosti a termínu se však nyní vzhledem k plánování stavebních prací teprve rozhoduje. „Máme v úmyslu připravit například výstavu o brněnských hostincích a pivnicích,“ uvedla Budíková.

Průběžnými rozsáhlými opravami prochází například i Nové Zámky v Nesovicích na Vyškovsku. Zámek však vlastní soukromý majitel, který jeho brány otvírá jen výjimečně. Turisty tedy tyto opravy nijak neomezují.

Na opravy čeká také empírový zámeček Belveder na okraji Valtic na Břeclavsku, který zatím nikdy nebyl veřejně přístupný. „Na jeho rekonstrukci jsme dostávali peníze z programu záchrany památek, z něhož jsme však letos do Lednicko-valtického areálu nedostali téměř žádné prostředky. Práce na zámečku se proto pozastavily,“ povzdechla si kastelánka lednického zámku Ivana Holásková.

Ožít má i takzvaný Panský Dvůr v centru Hodonína. Tamní radnice na jeho opravy totiž získala dotaci a chce v něm vybudovat nejen výstavní prostory a místnost pro pořádání koncertů či přednášek, ale také turistické informační centrum, zázemí pro cyklisty či sídlo Baťova kanálu.

Naopak za sebou už má opravy muzeum perleťářství a knoflíkářství v Senetářově na Blanensku, které se v novém kabátě představí lidem příští rok.

ZUZANA TAUŠOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI