VYBERTE SI REGION

Kina ztrácejí návštěvníky. Divadla a galerie ne

Jižní Morava /INFOGRAFIKA, ANKETA/ – Nižší dotace a granty, méně výstav či představení a vyšší vstupné. Tento vzorec podmíněný hospodářskou krizí určuje chod většiny kulturních institucí v Jihomoravském kraji.

22.4.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jan Vraný

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí ve čtvrtek ve 20:00, najdete v pátečním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Galerie, divadla i kina bojují o své návštěvníky stále více. Lidé totiž v posledním roce a půl vybírají pečlivěji než dříve, kam půjdou za kulturou. A návštěvnost klesá téměř všem institucím. Zaručený úspěch mají ti, kteří sází na kvalitu.

Rekordních 26 tisíc lidí například přilákala výstava Moravské galerie v Brně Alfons Mucha: Český mistr Belle Epoque. „Tato výstava, představila Muchovy slavné plakáty i ilustrace a byla nejúspěšnější expozicí od roku 2000,“ uvedla mluvčí Moravské galerie Lenka Vodičková.

Galerie slaví úspěch

Moravská galerie, stejně jako brněnský Dům umění a Wannieck Gallery, se může pochlubit tím, že ji loni navštívilo více lidí než v roce 2008. „Velkou roli hraje přitažlivost a známost vystavovaného autora. Loni k nám přišlo více lidí, ale oproti tomu se zdražil provoz, více zaplatíme hlavně za energie,“ uvedla ředitelka brněnské Wannieck Gallery Petra Lekešová.

Méně zájemců naopak mělo Muzeum města Brna, které pořádá výstavy na Špilberku, v Měnínské bráně a spravuje vilu Tugendhat. „Lidí nám ubylo. Možná je to tím, že se dlouho opravovala Husova ulice a lidé se kvůli tomu hůř dostávali na Špilberk. Ale je docela možné, že za to může krize,“ řekla mluvčí Muzea města Brna Michaela Budíková.

O své příznivce usilují také všechna jihomoravská kina. Nejmenší ztrátu zaznamenalo v Brně kino Art, které promítá hlavně filmy pro náročnější diváky a hostí různé festivaly. Kino Scala, Lucerna i Velký Špalíček ztratily diváků mnohem více.

Do Lucerny přišlo na filmy o pětinu lidí méně než v předchozím roce. „Možná i proto, že se promítalo méně filmů vhodných pro jednosálová kina a starší diváky. Multikina v návštěvnosti koncem roku zachránil nástup filmů s 3D technologií. To se však promítne až do novějších statistik,“ uvedl provozovatel kina Lucerna Dušan Peprný.

Z brněnských divadel bylo loni nejúspěšnější Městské divadlo Brno s tržbami 54,5 milionu korun. Na dvou scénách uvedlo jak činoherní klasiku, tak i světové muzikály. „Loňským nejnavštěvovanějším činoherním titulem bylo představení Charleyova teta, které zažilo třicet vyprodaných repríz. Na hudební scéně se nejvíce líbil muzikál Bídníci, který jsme odehráli sedmašedesátkrát,“ uvedla mluvčí divadla Lucie Broučková.

Návštěvnost vybraných kulturních institucí na jižní Moravě.

Opravy v létě

Návštěvnost a tržby Národního divadla Brno, které jsou o devět a půl milionu korun nižší, ovlivnila rekonstrukce Janáčkovy opery. Ta na několik měsíců omezila chod baletního a operního souboru. „Budovu jsme rekonstruovali od začátku června do konce září. Letos opravu plánujeme ve stejném termínu, ale ještě nevíme, do kolika etap ji rozvrstvíme. Závisí to na rozpočtu města,“ uvedla mluvčí Národního divadla Brno Šárka Motalová.

S minimem peněz si musí vystačit malé divadelní soubory. „Peníze máme hlavně od diváků, proto hrajeme představení, která je přilákají. Druhým zdrojem jsou granty nebo dotace. Projekty proto musíme připravit tak, aby zaujaly,“ uvedl jednatel Divadelního spolku bratří Mrštíků z Boleradic na Břeclavsku Jiří Janda.

Ředitel Domu umění města Brna Rostislav Koryčánek o návštěvnosti galerií říká: Úspěch je v kvalitním programu

ROZHOVOR – Ve vedení Domu umění města Brna, který letos slaví sté narozeniny, stojí Rostislav Koryčánek od roku 2007. Historik architektury a bývalý šéfredaktor časopisu Era 21 má jasný názor na financování kultury městem. „Na to, kolik dává magistrát na kulturu, je Brno mimořádně kulturní město,“ říká.

Jak chod Domu umění ovlivnila hospodářská krize?
Ubylo peněz na provoz, stejně jako grantů a sponzorských darů. Je to ovšem pochopitelný stav. Na počtu návštěvníků se krize zatím nijak nepodepsala.

Je krize také jedním z důvodů, proč jste před pár dny zdražili vstupné?

Důvody máme dva. Tím hlavním je, že chceme navýšit podíl vstupného na celkovém objemu peněz, se kterými hospodaříme. Uspořádat středně velkou výstavu stojí kolem půl milionu korun, velká expozice přijde na půl druhého milionu. Tedy bez započítání mezd či energie. Pokud chceme připravovat expozice srovnatelné s evropskými institucemi našeho typu, nezbývá než do systému financování zapojit návštěvníky. Druhým důvodem je fakt, že naposledy se vstupné měnilo v roce 2006.

Lidé teď často šetří právě na kultuře, ale pomíjeli ji i před krizí. Čím to je?

Netvrdil bych, že je kultura jako celek nějak upozaďována. Některé její formy jsou mimořádně atraktivní. Další, například současné výtvarné umění, trpí menší sdílností a je úkolem galerií jejich obsah zpřístupnit.

Řada kulturních institucí si stěžuje na nedostatečné dotace. Je kultura opravdu tak podhodnocená?

Možnosti, které mají galerie v Německu nebo Rakousku, jsou stále nesrovnatelné s těmi u nás. Ale ani v těchto zemích není stát nebo město jediným dárcem peněz.

Jak se mají kulturní instituce snažit nalákat lidi?

Úspěch spočívá především v kvalitním programu, zázemí, doprovodných a lektorských programech, dobré propagaci a marketingu.

Menší města: převažuje folklor

Brno – Hudební festival Janáčkovo Brno, přehlídka Sochy v ulicích nebo Bienále Brno, které sleduje trendy grafického designu. Krajské město každoročně hostí stovky významných událostí, a je tak kulturním centrem jižní Moravy.

Menší města kraje vynikají především akcemi folklorního charakteru. „K nim patří například Znojemské nebo Pálavské vinobraní, festival 9 bran v Boskovicích, strážnické slavnosti a spousta jiných akcí,“ uvedl náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský, který má coby muzikant blízko především k vážné hudbě.

Podle Rychnovského je divadel, muzeí a galerií v Brně dostatek a systém rozdělování peněz spravedlivý. „Odpovídá velikosti a zaměření dané příspěvkové organizace,“ řekl Rychnovský.

Hospodářská krize se podle něj na návštěvnosti kulturních akcí v jihomoravském kraji zatím výrazně neprojevila. „Pokud lidé o danou akci velmi stojí, vždy peníze na vstupné najdou. Nemyslím, že by vstupenky byly příliš drahé, vždyť mnohá představení jsou vyprodaná. Navíc existují slevy pro studenty a seniory,“ dodal Rychnovský.

Že se Brno kromě hudby soustředí i na jiné druhy umění, potvrzuje například Týden výtvarné kultury. Jeho první ročník letos v březnu uspořádala Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity.

K novým akcím patří také Brno Art Fair, tedy umělecký a sběratelský veletrh, který se na brněnském výstavišti konal poprvé loni na podzim. „V České republice doposud umělecký veletrh s mezinárodní ambicí chyběl. Brno je pro něj ideální, nabízí mimo jiné silné organizační zázemí,“ prohlásil ředitel Moravské galerie Marek Pokorný.

Významnou událostí, kterou si Brňané nebývale oblíbili, byla také loňská tříměsíční akce Sochy v ulicích. Před dvěma lety ji poprvé uspořádal Dům umění města Brna. „Lidé ale letos o oblíbenou přehlídku přijdou. Dohodli jsme se, že ji budeme pořádat jednou za dva roky ,“ uvedla Jitka Vitásková z Domu umění.

MARKÉTA STULÍROVÁ
LENKA SUCHÁ
VERONIKA ZABADALOVÁ

ANKETA

Utrácíte méně peněz za kulturu?

Ano

52 %

Ne

48 %

Hlasovalo: 29     Anketa byla ukončena

22.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies