Škola chtěla prezidentovi udělit titul čestného doktora a vše připravila do nejmenších detailů. Kuloáry ale žily něčím jiným. Účastníci ceremoniálu totiž žertovali na téma prezident a pero z Chile.
Diskuzím o televizních záběrech, na kterých si prezident při projevu svého chilského protějšku nenápadně strká pero do kapsy, nahrává i kouzlo nechtěného. „Podepište se mi do prezenční listiny,“ žádá slečna u vchodu do univerzitního areálu v Božetěchově ulici. V zápětí se ale ulekne, u prezenční listiny totiž chybí propiska. „On už tady copak pan prezident byl?“ smějí se příchozí. I přítomní politikové na nádvoří před aulou vtipkují a ujišťují se, zda u sebe všichni mají dost propisek.
Vážné tváře naopak zachovávají představitelé vysokého učení technického i dalších brněnských vysokých škol, kteří v suterénu auly čekají ve slavnostních talárech na pokyn k zahájení ceremoniálu.
Ten přichází přesně v jedenáct hodin, kdy do auly za zvuku fanfár vchází všichni tito akademičtí hodnostáři. A jako poslední také prezident Klaus, který má přijmou titul čestného doktora.
Důvody udělení této pocty vysvětluje všem hostům rektor školy Karel Rais, který tento krok také loni navrhl akademickému senátu. „Osobně si cením jeho konzistentnosti v názorech, která ho často staví do role kontroverzní osoby vystupující z šedi české společnosti. A obvykle až za čas se ukáže pravdivost jeho názorů,“ hodnotí Rais a Klaus se potěšeně usmívá.
Po slavnostním udělení hodnosti střídá nově jmenovaný čestný doktor Václav Klaus rektora u řečnického pultíku a sám se ujímá řeči. „Ačkoliv jsem čestných doktorátů na různých místech světa dostal už více než čtyři desítky, vím, že je snadnější získat toto ocenění třeba v Guatemale, Peru či Indii než doma. Doma člověk nebývá prorokem a u nás to platí dvojnásob, proto si tohoto titulu velice vážím,“ říká prezident.
V promyšleném projevu plném čísel se poté vrací k tomu, co na stejné škole říkal při své přednášce v roce 1995, a srovnává tehdejší ekonomické a politické dění s tím dnešním. „Z formálního hlediska je ohledně našeho politického systému vše v pořádku. To ale není vše,“ konstatuje Klaus a kritizuje nedostatky volebního systému, pravomoci Ústavního soudu i evropskou integraci.
Po skončení projevu i slavnostního ceremoniálu ho však opět dostihne příhoda s perem z Chile. Mezi dotazy novinářů na aktuální politické dění totiž nechybí ani otázka týkající se pera. „Zaprvé musím říct, že to není pero, ale normální propiska. A to, že si člověk nechává tužky a bloky, je přece normální. Já teď píšu do bloku lotyšského parlamentu propiskou z lisabonského setkání NATO,“ uzavírá debatu s úsměvem Klaus.