VYBERTE SI REGION

Klíšťata: letos nezvykle těžké nemoci

Brno - S klíšťovou encefalitidou už skončilo v nemocnici devět lidí z Brna a okolí. Většina z nich jsou mladí lidé. Nemoc má u nich navíc podle lékařů výjimečně těžký průběh.

9.7.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Ota Bartovský

Už devět lidí z Brna a okolí kvůli klíšťatům vyměnilo koupaliště a výlety za pobyt na nemocničním lůžku. Lékaře zaráží, že nemoc letos špatně zvládají mladí pacienti. „Všichni pacienti mají těžký průběh nemoci. A to včetně těch mladých, u kterých to v předchozích letech nebylo zvykem,“ diví se lékařka z Kliniky infekčních chorob brněnské fakultní nemocnice v Bohunicích Marta Šnelerová.

Mladí lidé se totiž většinou z encefalitidy dostávají rychleji a bez trvalých následků. „Při lehčím průběhu dostane nakažený jen horečku. Při těžším však nemoc napadne i nervovou soustavu a člověk může skončit na vozíčku. U nynějších pacientů ještě nelze říct, jak je nemoc postihne, ale jejich stav je vážný,“ dodala Šnelerová.

Podle odborníků zatím nelze říct, proč je letos klíšťová encefalitida pro mladé lidi tak nebezpečná. „Nemůžeme dělat závěry z několika málo pacientů. Počkáme si na konec sezony, kdy všechno vyhodnotíme,“ řekla Renata Vaverková z krajské hygienické stanice.

Může to podle ní být i tím, že mladí lidé nedbají doporučení lékařů. „Pokud má někdo klíště, měl by být na sebe dalších minimálně čtrnáct dnů opatrný a neměl by se přepínat. Až po čtrnácti dnech se totiž příznaky encefalitidy projeví. Člověk dostane horečku a cítí se malátný. Pokud se nehlídá, virus může poškodit nervový systém. To vede až k zánětu mozkových blan nebo periferních nervů. Tyto případy končí velmi špatně,“ upozornila Vaverková.

Před encefalitidou se ale lidé mohou účinně chránit. „I teď se ještě mohou nechat proti encefalitidě očkovat u svého praktického lékaře. Vakcína stojí asi pět set korun a vydrží až tři roky,“ radí Vaverková. Brněnsko přitom dlouhodobě patří mezi nejrizikovější oblasti. V ohniscích nákazy ji v sobě má téměř každé druhé klíště. „Nejhorší je to v povodí Svratky a Svitavy. Nebezpečí hrozí i jinde na jižní Moravě, třeba v okolí Dyje a Jihlavy," řekla Vaverková.

Klíště pod psa

Encefalitidou se navíc člověk může nakazit, i když klíště neměl. „Letos už máme případ, kdy se pacient nakazil, když neopatrně vytahoval klíště svému psovi,“ řekla Vaverková.

S klíšťaty se v poslední době lidé obracejí i na své lékaře. „Chodí k nám spousta pacientů, kteří třeba nevědí, jak mají klíště vytáhnout. Často jim v kůži zůstane část klepítka, a pak je posíláme na vyříznutí,“ objasnila brněnská praktická lékařka Renata Novotná.

Když má někdo strach, že se klíštětem nakazil, může si nechat krev vyšetřit. „Když máme jakékoliv podezření, hned ho pošleme na infekční oddělení. V ostatních případech si lidé musejí zaplatit rozbor krve. Jeho cena se liší, je to v řádu stokorun,“ dodává Novotná.

Autor: Nela Maťašeje

9.7.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies