VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Encefalitida: nemocných o polovinu méně

BRNO - Letos po kousnutí klíštěte zemřeli dva Jihomoravané. Letos klíšťatům nepřálo počasí, i když na podzim ještě zahrozí

31.8.2007
SDÍLEJ:

KlíštěFoto: NAF

Jsou velcí jen tři milimetry, dokáží ale způsobit problémy na celý život. Po loňském smutném rekordu, kdy klíšťata v kraji nakazila encefalitidou dvaačtyřicet Jihomoravanů, mají hygienici z dobrou zprávu: počet nakažených se zmenšil o více než polovinu. Jedním dechem však dodávají: sezona ještě zdaleka nekončí.

„Čísla ještě rozhodně neuzavíráme,“ uvedla Renata Vaverková z jihomoravské hygienické stanice. Na podzim totiž potenciálních nakažených přibývá: nová generace klíšťat bude útočit na tisíce houbařů.

Zatím však hygienici evidují o třiadvacet případů méně než ve stejném období loni. To, že rok 2006 byl výjimečný, potvrzuje také mluvčí brněnské fakultní nemocnice Anna Nesvadbová. „Letos opravdu evidujeme znatelně méně pacientů s encefalitidou. Dva případy už ale byly bohužel smrtelné,“ uvedla Nesvadbová.

Klíšťatům se loni dařilo hlavně kvůli teplému podzimu. Letošní letní sucha jim naopak příliš nepřejí.

Do přírody se však vydává stále více Jihomoravanů, kteří se po návratu neprohlížejí s velkými obavami: jsou totiž očkovaní proti klíštové cencefalitidě. Zájem o vakcínu letos překvapil. „Letos jsme zaznamenali enormní zájem, vakcín bylo nedostatek,“ uvedla hygienička Vaverková.

To potvrzuje i Eva Růžičková z Brna. „Dělám závodně orientační běh, takže v lese trávím opravdu hodně času. Z encefalitidy jsem měla strach, nechala jsem se naočkovat před čtyřmi lety. Při letošním přeočkování jsem ale měla velký problém vakcínu sehnat, “ říká Růžičková.

S mnohem menší radostí se hygienici dívají na jiné statistiky: ve srovnání s rokem 2006 totiž klíšťata nakazila větší počet Jihomoravanů boreliózou.

„Oproti loňskému roku mírný nárůst opravdu evidujeme. Čísla ale nemají velkou informační hodnotu. Borelióza má dlouhou inkubační dobu a může trvat dlouho, než se začnou projevovat první příznaky,“ vysvětlila Vaverková.

Aktivitu klíšťat pro tento víkend vyjadřuje stupeň číslo dva - hygienici nedoporučují chodit do přírody bez repelentu a vstupovat do křovin a trávy.
Žádná ochrana před klíšťaty však není podle odborníků stoprocentní. Pokud člověka klíště kousne, je důležité parazita odstranit co možná nejdříve.

„Čím déle člověk na sobě klíště má, tím větší je šance, že se nakazí. Klíště stačí pinzetou vyviklat a zasažené místo dezinfikovat. Je však důležité, aby se klíště nepřetrhnulo,“ radí lékař Vladimír Strakrle.

Klíště srazí k zemi i silného boxera

Nejdříve bojoval proti svalnatým soupeřům. Pak se jeho hlavním protivníkem stal drobný parazit. Úspěšnou kariéru thaiboxera Martina Karaivanova pozastavila na čtyři roky zákeřná borelióza.

„Ani nevím, kdy jsem se nakazil,“ říká Karaivanov. Příznaky se začaly objevovat postupně. „Začal jsem mít problémy s přípravami na zápas. Byl jsem hrozně unavený, i když trénink nebyl náročný. A začal jsem být častěji nemocný,“ vzpomíná Karaivanov.

Lékaři prý k návratu do ringu příliš nepřispěli. „Léky od doktorů vůbec nepomáhaly, bylo to jen přeskakování problémů,“ tvrdí.

Nejvíce mu prý pomohla léčitelka. „Dala mi kapky a díky nim se problémy časem srovnaly,“ říká.

Čtyř let, kdy nebyl jeho hlavním protivníkem soupeř ale nemoc, prý ale nelituje. „Asi to tak mělo být. Ztratil jsem sice čtyři roky v ringu, ale získal jsem díky nim jiný pohled na život. Měl jsem čas se zastavit a určit si priority. A vrátil jsem se v ještě lepší formě,“ říká thaiboxer.

Kousnutí drobného parazita zkomplikovalo život i Haně Hemzové. „Když mi bylo šest, začaly mě bolet kolena. Na ortopedii mi ale řekli, že je to tím, že rychle rostu,“ vzpomíná dnes jednadvacetiletá studentka.

Problémy ani časem neustaly a lékaři nevěděli, co si s malou pacientkou počít. „Dělali mi punkce kolene, dokonce mi dali nohu do sádry. Pak konečně poslali výpotek z kolene na rozbor,“ vzpomíná Hemzová. Až po měsících lékaři zjistili, že trpí boreliózou.

Hanu Hemzovou čekali měsíce v nemocnici i léčení doma v posteli. „Bolest jsem moc necítila. Mnohem horší pro mě bylo, že jsem nemohla chodit do školy a setkávat se s kamarády,“ říká. Relativně zdravá byla prý až ve třinácti. Musela však stále brát léky a vyhýbat se velké fyzické zátěži.

A nemoc doznívá občas i dnes. „Každého půl roku musím chodit na kontrolu krve. I když jsou už výsledky negativní, stále mám problémy se zády,“ říká.

Malých parazitů se prý ale nebojí. „Z hmyzu ani lesa strach nemám. Už jsem si toho užila tolik, že si to raději nepřipouštím,“ dodává.

Více informací se dočtete v sobotním vydání Brněnského Deníku Rovnost.

31.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME

Bez gólu i bodu. Kometa dostala na Spartě čtyři branky a odváží si porážku 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies