VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Klokánek je jejím čtvrtým dítětem

BRNO - Klokánka, zařízení, v němž nacházejí útočiště týrané, opuštěné a mnohdy zneužívané děti, má Brno díky úsilí jeho současné ředitelky Ditty Pokorné.

9.5.2007
SDÍLEJ:

Ředitelka zařízení Klokánek Ditta Pokorná s jedním ze svěřenců.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Fond ohrožených dětí, který Klokánky zřizuje, poznala sama Pokorná před pěti lety.

„Tenkrát jsem jako logopedka pracovala se sourozenci, u kterých jsem měla podezření na týrání. Oznámila jsem to, ale nic se nedělo. Večer jsem proto zvedla telefon a zavolala na fond. Jeho pracovníci reagovali rychle, hned zjistili situaci v rodině a řekli také mně, jak budou případ řešit,“ vzpomíná na první kontakt se svým současným zaměstnavatelem. Nabídla pak fondu pomocnou ruku při hledání místa, kde by v Brně mohl vyrůst Klokánek. Připravila projekt, začala obcházet regionální politiky a hledat u nich podporu. Loni v prosinci se tak do Klokánku v Brně-Líšni mohly stěhovat první děti.

„Přestože se rekonstrukce bývalé mateřské školy zvládla v poměrně krátkém čase, není vše zaplaceno. Schází nám ještě dva miliony,“ přiznává Pokorná. V jedenácti bytech brněnského Klokánku se žije jinak než v kojeneckém ústavu nebo dětském domově. Na prvním místě tu chtějí vytvořit rodinné prostředí. Děti bydlí po čtyřech společně s dvěma tetami, které se o ně po týdnu starají.

Ditta Pokorná má sama tři děti, z nichž jedno je zdravotně postižené. Právě budoucnost syna byla důvodem, proč se před šesti lety přestěhovala i s rodinou z Kroměříže do Brna. Hledala pro syna speciální školu. Těžko nese utrpení dětí, násilí na nich nebo jejich nouzi. Řešila to tak, že články v novinách o týrání dětí nečetla, v televizi podobné příběhy vypínala. Dnes je mezi prvními, kdo v Klokánku v náručí stiskne zbité, vystrašené a zavšivené dítě. Součástí její práce se tak stala i trestní oznámení.

V den rozhovoru pro Brněnský Deník Rovnost psala „jen“ jedno. Na lidi, kteří týrali své čtyři děti. „Jedno má popálené ruce, dalšímu způsobili opakovaně otřes mozku. Po pádu z pětimetrové výšky nebo když se mu údajně hlavička zachytila do eskalátoru,“ popisuje poslední případ Pokorná. Sama říká, že v posuzování jednotlivých případů, je přísnější. „Nesmíme snížit toleranci vůči násilí a vrátit dítě zpět do rodiny dřív. My je musíme chránit, ony samy to nedokážou,“ upozorňuje dvaačtyřicetiletá žena. Na své „pracovní děti“ myslí stále. Při nákupech, doma, na dovolené, v divadle.

„Z něčeho se už vypovídat nedokáži,“ říká, přesto přiznává, že z Klokánku se těžko odchází. „Ve všem, co dělám, mi pomáhají moji blízcí, mí přátelé,“ dodává Pokorná. Největší odměnou pro ni je změna, kterou děti v prostředí Klokánku projdou. Když strach zmizí z dětských očí.

9.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Cizinecká policie - ilustrační foto

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Koupaliště v Tišnově.
15

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Oběti holocaustu a odbojáře připomínají v ulicích Brna další kameny zmizelých

Brno /FOTOGALERIE/ – V domě číslo dvanáct v Radnické ulici kdysi žili Oskar a Marta Löfflerovi. Brněnští Židé. Jejich životy ukončili nacisté, když je v roce 1942 poslali jedním z transportů Židů z Brna do Terezína a později do polského tábora Izbica. Tam oba zemřeli. V ulici dvojici nově připomínají zlaté kameny zasazené v chodníku.

AKTUALIZOVÁNO

Opilý řidič naboural do rodinného domu. Vjel přímo do ložnice

Malešovice /FOTOGALERIE/ – Do ložnice rodinného domu se strefil mladý řidič, který v noci na neděli boural v Malešovicích na Pohořelicku. Byl opilý.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies