VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Klokánek je jejím čtvrtým dítětem

BRNO - Klokánka, zařízení, v němž nacházejí útočiště týrané, opuštěné a mnohdy zneužívané děti, má Brno díky úsilí jeho současné ředitelky Ditty Pokorné.

9.5.2007
SDÍLEJ:

Ředitelka zařízení Klokánek Ditta Pokorná s jedním ze svěřenců.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Fond ohrožených dětí, který Klokánky zřizuje, poznala sama Pokorná před pěti lety.

„Tenkrát jsem jako logopedka pracovala se sourozenci, u kterých jsem měla podezření na týrání. Oznámila jsem to, ale nic se nedělo. Večer jsem proto zvedla telefon a zavolala na fond. Jeho pracovníci reagovali rychle, hned zjistili situaci v rodině a řekli také mně, jak budou případ řešit,“ vzpomíná na první kontakt se svým současným zaměstnavatelem. Nabídla pak fondu pomocnou ruku při hledání místa, kde by v Brně mohl vyrůst Klokánek. Připravila projekt, začala obcházet regionální politiky a hledat u nich podporu. Loni v prosinci se tak do Klokánku v Brně-Líšni mohly stěhovat první děti.

„Přestože se rekonstrukce bývalé mateřské školy zvládla v poměrně krátkém čase, není vše zaplaceno. Schází nám ještě dva miliony,“ přiznává Pokorná. V jedenácti bytech brněnského Klokánku se žije jinak než v kojeneckém ústavu nebo dětském domově. Na prvním místě tu chtějí vytvořit rodinné prostředí. Děti bydlí po čtyřech společně s dvěma tetami, které se o ně po týdnu starají.

Ditta Pokorná má sama tři děti, z nichž jedno je zdravotně postižené. Právě budoucnost syna byla důvodem, proč se před šesti lety přestěhovala i s rodinou z Kroměříže do Brna. Hledala pro syna speciální školu. Těžko nese utrpení dětí, násilí na nich nebo jejich nouzi. Řešila to tak, že články v novinách o týrání dětí nečetla, v televizi podobné příběhy vypínala. Dnes je mezi prvními, kdo v Klokánku v náručí stiskne zbité, vystrašené a zavšivené dítě. Součástí její práce se tak stala i trestní oznámení.

V den rozhovoru pro Brněnský Deník Rovnost psala „jen“ jedno. Na lidi, kteří týrali své čtyři děti. „Jedno má popálené ruce, dalšímu způsobili opakovaně otřes mozku. Po pádu z pětimetrové výšky nebo když se mu údajně hlavička zachytila do eskalátoru,“ popisuje poslední případ Pokorná. Sama říká, že v posuzování jednotlivých případů, je přísnější. „Nesmíme snížit toleranci vůči násilí a vrátit dítě zpět do rodiny dřív. My je musíme chránit, ony samy to nedokážou,“ upozorňuje dvaačtyřicetiletá žena. Na své „pracovní děti“ myslí stále. Při nákupech, doma, na dovolené, v divadle.

„Z něčeho se už vypovídat nedokáži,“ říká, přesto přiznává, že z Klokánku se těžko odchází. „Ve všem, co dělám, mi pomáhají moji blízcí, mí přátelé,“ dodává Pokorná. Největší odměnou pro ni je změna, kterou děti v prostředí Klokánku projdou. Když strach zmizí z dětských očí.

9.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
1

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies