VYBERTE SI REGION

Knihovny lákají čtenáře. Na besedy i kurzy

Jižní Morava – Celosvětové bestsellery švédského spisovatele Stiega Larssona následované klasikou české literatury – Povídkami malostranskými od Jana Nerudy. Tak vypadal žebříček knih, po kterých nejčastěji sáhli čtenáři v brněnské Knihovně Jiřího Mahena. Za knihami tam ročně míří čtyřicet tisíc lidí, dalších sto tisíc čtenářů navštěvuje ostatní jihomoravské knihovny.

3.11.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník

Ty se svým návštěvníkům v poslední době snaží nabízet kromě knih také zajímavé programy, přednášky či besedy. Ve Znojmě lákají čtenáře dokonce na nocleh mezi regály. „Na sedmého listopadu jsme připravili akci nazvanou Novodobý Halloween, při které si zájemci mohou protáhnout podvečerní a noční čtení až do ranních hodin,“ popsala novinku ředitelka knihovny Věra Mašková. Akce začne v sedm hodin večer v dětském oddělení hlavní budovy knihovny v Zámečnické ulici, předčítat se budou strašidelné knížky a dětské horory.

Cestopisné besedy

Výjimečnou akci chystá také knihovna v Blansku, která pořádá 10. listopadu cestovatelskou besedu o současném životě na Kubě. „Akce, která začíná v pět hodin odpoledne na zámku, se zúčastní i kubánská diplomatka Bárbara E. Montalvo,“ zve ředitel blanenské městské knihovny Pavel Přikryl.

Půjčování knih se snaží zpestřit i knihovníci v Břeclavi. „Osvědčil se nám třeba den otevřených dveří, díky kterému jsme získali desítky nových čtenářů,“ hodnotí ředitel břeclavské městské knihovny Marek Uhlíř.

Zájemce o čtení hledá knihovna také mezi malými dětmi, které se snaží přilákat odmalička. „Spolupracujeme i s mateřskými školami,“ podotkl Uhlíř. Na doprovodný program vsadila i městská knihovna v Hodoníně, která ho nabízí pod značkou Univerzita volného času. „V kurzech zakončených certifikátem se zájemci učí vázat kytice i vyrobit dekorace ze sušeného kvítí. Mohou také chodit cvičit pro zdraví či navštěvovat kurzy antické filozofie,“ uvedla ředitelka zařízení Hana Šimonová.

Starší čtenáře láká na pravidelné přednášky nazvané Čaj o třetí, dětem nabízí zase takzvané Pátky pro talenty. Čas od času přijdou na řadu i autorská čtení či výstavy místních umělců. Také díky tomu se Hodonínským daří udržet stabilní počet čtenářů, počet zapůjčených knih navíc roste. „Na jednu průkazku k nám totiž mnohdy chodí celá rodina, takže počet výpůjček nás zajímá daleko víc než počet registrovaných čtenářů,“ zhodnotila Šimonová.

Lepší vyhledávání

Čtenáře hýčkají také v brněnské Knihovně Jiřího Mahena, která kromě ústřední půjčovny spravuje i pětatřicet poboček po celém Brně. Kromě pořádání přednášek, kurzů i besed se snaží zlepšovat své služby po technické stránce. „Ještě letos pustíme nový online katalog, který lidem umožní lepší a přesnější vyhledávání a bude mít i příjemnější grafiku,“ uvedla mluvčí knihovny Lucie Anderová. Na únor příštího roku knihovna chystá pro čtenáře překvapení, kterým oslaví své devadesáté narozeniny.

Speciální postavení mezi jihomoravskými knihovnami má Moravská zemská knihovna, která má ve svých archivech čtyři miliony knižních svazků. Až donedávna se zaměřovala pouze na dospělé, od letošního září však otevřela své brány i čtenářům mezi patnácti a osmnácti lety. „Od té doby se jich registrovalo bezmála osm set,“ vyčíslila Radka Chlupová z Moravské zemské knihovny. Dospívajícím chce knihovna nabídnout především odborné materiály užitečné už pro středoškolské studium. Doufá také, že jí mladí čtenáři zůstanou věrní i po osmnáctinách.

Internet? Teď už samozřejmost

Internet, bez kterého se už nyní většina lidí neobejde, je samozřejmostí i pro knihovny. Jejich postupné připojování k síti začalo hlavně díky projektu Internet do knihoven v roce 2003. „K této síti se připojily i knihovny v nejmenších obcích,“ uvedla Radka Chlupová z Moravské zemské knihovny, která jako krajská knihovna koordinuje činnost dalších takových zařízení na jižní Moravě.

Přístup k internetu nyní podle Chlupové patří k základním službám, které knihovny poskytují. „Tam, kde není připojení přímo v knihovně, je internet dostupný obvykle na obecním úřadě,“ doplnila Chlupová.
V řadě knihoven přitom internet také zjednodušuje výběr a půjčování knih díky online katalogům. „Je výborné, že si můžu z domu předem vybrat knížky, které jsou nyní k dispozici. Jednoduše také zjistím, co je zrovna půjčené. Už si ani neumím představit, jak to mohlo fungovat bez internetu,“ hodnotí student Tomáš Sláma.

Ne všichni si však podle jeho zkušeností umí s počítačem poradit. „Byl jsem už mnohokrát svědkem toho, že se jedna starší paní pokoušela najít dostupné knihy v počítači přímo v knihovně. Ale vůbec tomu nerozuměla a neuměla zacházet ani s myší, takže se nakonec stejně musela jít zeptat knihovnice,“ vzpomíná Sláma. Jeho slova potvrzuje i Ludmila Bartoňová z brněnské Knihovny Jiřího Mahena. „Mnozí lidé si s počítačem neporadí. Ale nejsou to jen starší lidé, výjimečně se mezi nimi najdou i mladí,“ podotýká Bartoňová. Pro ty, kteří se s počítačem chtějí naučit pracovat, proto knihovna pořádá kurzy. A zájem o ně je vždy veliký.

Školení týkající se internetu se však netýká jen čtenářů. Vzdělávají se i knihovny a knihovníci. „Usilujeme o to, aby každá knihovna měla vlastní webové stránky se základními informacemi o své činnosti,“ řekla Chlupová.

Knihovnice Ludmila Bartoňová z Knihovny Jiřího Mahena v Brně říká: Nové tituly vybíráme velmi pečlivě

ROZHOVOR
– Víc než čtyřicet let se Ludmila Bartoňová věnuje čtenářům, kteří za knihami spíše než do knihkupectví míří do knihoven. „I když se změnily technologie i způsob fungování knihovny, pro nás je stále nejdůležitější spokojený čtenář,“ upozorňuje Bartoňová.
Jak vypadá práce knihovníka?
Záleží na tom, zda pracujete v dětském oddělení, nebo v oddělení pro dospělé. U dětí se každý knihovník snaží v první řadě podchytit jeho zájem o knihy. S dospělými to tak jednoduché není, protože mají různý rozhled a obrovskou šíři zájmů. Není snadné jim doporučit konkrétní knihu, můžeme jim spíše radit, kde a jak se dostanou ke knize podle svého výběru.

Jak vaši práci změnila technika?
Zásadní změnou byla automatizace knihovních fondů, která byla v Knihovně Jiřího Mahena součástí velké rekonstrukce hlavního sídla na přelomu tisíciletí. Do té doby měl každý čtenář svoji papírovou průkazku, do které se zapisovaly výpůjčky, a knihovna měla pro každého čtenáře papírový sáček. V každé knize byl lísteček se základními údaji, který se v případě půjčení knihy přemístil do papírové obálky příslušného čtenáře, a tak se evidovaly výpůjčky.

Jak je evidujete nyní?
Každá kniha i každý čtenář má svůj čárový kód, pomocí kterého zaznamenáváme všechny výpůjčky. Data se ukládají do počítače a jsou přístupná i na internetu, takže si čtenáři mohou velice snadno zjistit, které knihy jsou volné a které naopak půjčené.

Změnilo se fungování knihovny i v jiných směrech?
Po revoluci se změnila i nabídka knižních titulů, kterých nyní vychází šedesát až osmdesát tisíc ročně. Z této záplavy proto musíme velice pečlivě vybírat, aby nově nakoupené knihy odpovídaly charakteru knihovny.

ZUZANA TAUŠOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Autor: Zuzana Taušová

3.11.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Knihkupectví Ryšavý v centru města končí. Může za to vysoký nájem

Brno – Po čtvrt století mizí z brněnského náměstí Svobody poslední rodinné knihkupectví v centru města – knihkupectví Ryšavý. Podle majitele za to může vysoký nájem. Lidé v budově naposled nakoupí knihy o Štědrém dni.

Vyrůstá u homosexuálů. Šestiletá Agnes má místo nefunkční rodiny dva tatínky

Brno – Zatím co poslanci řeší, jak co nejlépe právně uchopit problém adopcí dětí homosexuálními páry, asi tisíc dětí v České republice už u partnerů stejného pohlaví vyrůstá. V jedné takové rodině žije i šestiletá Agnes se dvěma tatínky, Martinem a Filipem, kteří jsou registrovanými partnery necelé tři roky.

Nové kanceláře pro tisíc lidí otevřeli ve Slatině. Investor už plánuje další

Brno – Další kancelářský komplex se otevřel ve čtvrtek firmám i živnostníkům v Brně. Zájemci jej najdou v městské části Slatina kousek od brněnského letiště. Nové kanceláře ve městě rostou díky nízkým nájmům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies