VYBERTE SI REGION

Kociánka: odpůrci si pouze dopisují

Brno - Ředitel brněnské Kociánky Jiří Podlucký poslal klientce ústavu Haně Teichmannové otevřenou odpověď na její petici. A veřejně na něj reagovala i autorka protestu.

20.3.2010 5
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

„O možnostech stěžovat si vím. A také vím, že reakce na ně jsou mizivé až žádné. Nevěřím zkrátka tomu, že se jimi někdo bude doopravdy zabývat,“ zdůvodnila klientka brněnského ústavu péče pro mládež s tělesným postižením Kociánka Hana Teichmannová řediteli zařízení, proč na počátku března sepsala proti poměrům panujícím v Kociánce petici. Svou odpověď uveřejnila jako reakci na otevřený dopis ředitele ústavu Jiřího Podluckého. Ten signatářům navrhl, aby přišli o řízení ústavu besedovat.

Na petici Teichmannové odpověděl ve středu. Tedy až poté, co Brněnský deník Rovnost na případ jako první upozornil. A o dvanáct dní ode dne, kdy k němu protest doputoval. „Na dalším setkání se domluvíme v pondělí. Jedna beseda se signatáři se už ale uskutečnila, a to v pavilonu C,“ uvedl Podlucký.

Odnesl si z ní prý především zjištění, že klienti ústavu jsou nečekanou odezvou protestu traumatizovaní. „Někteří prý byli zmanipulovaní. Chtěli pomoci naší klientce, aby se mohla setkávat s propuštěnou vychovatelkou Andreou Pliskovou. A v dobré víře podepsali něco, o čem mnoho nevěděli. Někteří z celé petice údajně viděli jen podpisový arch,“ řekl Podlucký.

Budou mluvit víc

Vedení Kociánky se však podle něj k výhradám k petici bude vracet a pracovat na odstranění nedostatků. Posvítit si chce především na chyby v komunikaci s vedoucími vychovateli a klíčovými pracovníky. A zdůraznil, že nikoho za podpis protestu nebude postihovat. „Petici jako takovou nezavrhuji. Na to má každý právo,“ řekl.

Teichmannová se ale setkání signatářů nezúčastnila. „Týden, kdy jsem petici obdržel, byl hektický, takže jsme se nesetkali. V den besedy měla vážné zdravotní potíže, proto o ní ani nevěděla. Mluvit s ní ale chci,“ tvrdí Podlucký.

Petici klientů ÚSP Kociánka naleznete ve formátu PDF Zde

Teichmannová, která je zcela nepohyblivá, v pátek na jeho dopis také zareagovala. Propuštěné Pliskové se znovu zastala jako vychovatelky, která měla o klienty skutečný zájem. „Její odchod jsem obrečela a bylo nás takových na pavilonu C mnoho. Je mi smutno z toho, že lidé, kterým se věnovala, se k ní teď obrátili zády. Mnoho rozhořčených zaměstnanců na Kociánce petici ani nečetlo a řeší pouze skandální věci uvedené v novinách,“ píše Teichmannová v narážce na závažné nesrovnalosti, na něž Plisková upozornila. I ona v pátek k událostem na Kociánce vydala oficiální vyjádření.

Teichmannová se také pozastavila nad bouřlivou odezvou, která po protestu následovala. „Obávám se ale, že nebýt celé téhle aféry, naše petice by byla dost rychle vyřízená bez pozitivní změny,“ podotkla.

Podle brněnského psychologa Jiřího Brančíka emotivní reakce klientů a zaměstnanců tolik překvapivá není. „Lidé v Kociánce jsou komunitou zvláštního druhu. Setkávají se v ústavu léta, vytvořili si mezi sebou různé vazby a mají své favority i odpůrce. A na zásah lidí, kteří vnitřní poměry neznají, silně reagují,“ uvedl Brančík.

Odpověď na petici od ředitele ÚSP Kociánka


Mgr. Jiří Podlucký
Hana Teichmannová Pav.C, patro 1, 3. oddělení ÚSP pro TPM Kociánka

Brno, 16.3.2010

Věc: reakce na petici ze 4.3.2010


Vážená klientko Teichmannová,

Vaše podání z výše uvedeného data prokázalo "medvědí službu" ústavu a jeho klientům v podobě negativní reklamy v denním tisku. Nepodezřívám Vás, že jste právě o toto usilovala. Snažil jsem se ve Vašem podání najít racionální jádro, ale nekonkrétní obecné formulace v jednotlivých bodech podání mi to velmi ztěžují. Nechci při tom reagovat na poznámky v tisku, který formuloval někdo jiný. Pokusím se na jednotlivé body podání reagovat bez emocí a věcně, i když je to po skandalizaci ústavu pro mne jakkoliv obtížné.

Tak tedy : Body 2, 3 a 4 podání se v podstatě týkají nesouhlasu autorky petice Hany Teichmannové s rozvázáním pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti s Mgr.Andreou Pliskovou k 31.12.2009 a následným doporučením vedení ústavu, aby se její případný další kontakt s klienty ústavu realizoval pouze v návštěvní místnosti ústavu nebo mimo ústav.

Z organizačních důvodů ústav posiluje počty pracovníků v sociálních službách na úkor speciálních pedagogů a proto místo Mgr. Pliskové zrušil. Při posuzování jejích schopností zastávat funkci pracovníka v sociálních službách byla vzata v úvahu mimo jiné i její soustavně špatná komunikace v pracovním kolektivu a toto nové místo jí proto nebylo nabídnuto.

Odpovědnost za personální otázky je plně na vedoucích pracovnících ústavu a nepřísluší tedy o ní rozhodovat "hlasem lidu". Rozhodnutí vedení v této personální otázce je konečné.

Body 1, 5 a 6 si velmi nekonkrétně stěžují na systém řízení ústavu, aniž by byly konkrétně uváděny případy, kdy tento systém selhává, či není schopen plnit přísné nároky zákona č.108/2006 Sb. (Zákon o sociálních službách), prováděcí vyhlášky MPSV ČR č.505/2006 Sb. a v neposlední řadě Statutu Ústavu sociální péče a jeho vnitřních směrnic.

Není uveden žádný konkrétní příklad , že "oprávněný protest proti některým postupům není brán vážně" a že "klienti, co najdou odvahu k nesouhlasu, jsou znevažování a nepřímo trestáni". Také konstatování, že "celý systém je nastaven tak, aby byl výhodnější pro personál" je velmi vágní a úsměvné. Řízení jakékoliv organizace a tedy i ústavu totiž vychází ze zásady odpovědného vedoucího a vztahů podřízenosti a nadřízenosti mezi zaměstnanci a jejich vedoucími při plnění úkolů péče o klienty.

Řízení ústavu klienty tedy na žádné úrovni nepřipadá v úvahu. Naproti tomu klient je pro vedení ústavu "náš zákazník, náš pán", ovšem v rámci jasného a průhledného systému. Jeho "podíl na řízen" se realizuje prostřednictvím Domovní rady, osobních cílů klienta, individuálních výchovných plánů, cestou výchovných skupin, individuálních pohovorů a v neposlední řadě i využitím směrnice "Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociálních služeb" se kterou jsou seznámeni všichni klienti ústavu a stvrzují to svým podpisem. Dále je pro klienty k dispozici Schránka, kam mohou třeba anonymně vkládat své připomínky, nebo stížnosti.

Pro zjišťování spokojenosti klientů se způsobem poskytování sociální služby provádíme pravidelně anonymní ankety, které mají za cíl zjistit kvalitu nesmlouvané služby.

Musím konstatovat, že jsem se až do této doby nesetkal ze strany klientů s takovým protestem a s vágní stížností takového nekonkrétního rozsahu.

Angažováním bývalého klienta ústavu pana Vidury, který z doby před dvaceti lety zřejmě trpí nějako"bolístkou" a chce si ji přes denní tisk "nechat pofoukat&", není právě nejlepší způsob protestu proti "zaběhnutému systému řízení". Myslím, že se všichni poctiví zaměstnanci ústavu, včetně mne, cítí velmi poníženi nálepkou, že bijí klienty a nesmyslně porušují jejich základní lidská práva, jak se dočetli v sobotním Brněnském deníku Rovnost dne 13.3.2010.

Nedivil bych se, kdyby sepsali také protestní petici… Navrhuji Vám a všem signatářům (i těm, kteří svůj podpis odvolali), aby přišli na besedu o způsobu řízení ústavu sociální péče a systému péči o jeho klienty, kterou můžeme uskutečnit v nejbližším možném termínu.

Musím ještě polemizovat s bodem č.5 Vašeho podání, kdy vedení nabádáte aby "opustilo nevyhovující praktiky vedení sociálních zařízení založené na práci ve skupinách". Kromě toho, že v této formulaci jasně cítím "osten naší konkurence"- což by vysvětlovalo i docela masovou podporu tisku, musím Vás ujistit, že státní rozpočet České republiky a ani životní úroveň klientů ústavu a zejména jejich rodičů nedokáže ufinancovat tzv. norský systém, charakterizovaný mimo jiné tím, že každý klient má svého individuálního pečovatele. Proto i nadále bude ústav práci ve skupinách považovat za jediný možný. K norskému způsobu se můžeme jen upírat jako ke vzdálenému cíli… Přeji Vám, abyste napříště hledala vhodnější způsob komunikace s personálem ústavu a jeho vnějším okolím při prosazování svých oprávněných zájmů. Jsem připraven řešit jakékoliv oprávněné stížnosti.

Mohu Vás ujistit, že Vy ani signatáři nebudete "znevažováni a nepřímo trestáni" a že se budeme ještě opakovaně nad jednotlivými body Vašeho podání zamýšlet.


S pozdravem

Mgr. Jiří Podlucký

Ředitel ústavu

* Zdroj: http://kocianka.bloguje.cz

Odpověď Mgr. Jiřímu Podluckému, řediteli ÚSP Kociánka


Hana Teichmanová

Vážený pane Podlucký,

s velkým zájmem jsem si přečetla odpověď na petici, kterou jsem vytvořila. Možná jsem ji nesepsala příliš konkrétně, ale nikdy v životě jsem to nedělala a nemám s tím zkušenosti. Vím, že došlo i k různým zmatkům s dvěma verzemi, což je částečně způsobeno tím, že mám problémy se samostatným pohybem. Nechtěla jsem ublížit ani Vám, ani personálu, a už vůbec ne mým kamarádům, co na mi na Kociánce ještě zbyli. Tisk jsem k ničemu nevyzývala a samotnou mě to překvapilo. V petici nebylo ani slovo o bití klientů a moc se divím všem, kteří ji nyní v souvislosti s tím tak rychle odvolávají. Obávám se ale, že nebýt celé téhle aféry, naše petice by byla asi dost rychle vyřízená, bez nějaké pozitivní změny.

Andrea Plisková dělala svou nelehkou práci vychovatele nejlépe ze všech. Aktivně s námi komunikovala, mluvila o našich problémech a snažila se najít společně s námi řešení. Měla velký zájem skutečně uplatňovat cíle jednotlivých klientů. Její odchod jsem obrečela a bylo nás takových na pavilonu C mnoho. Své rozhořčení jsem vám dala znát 2 sms zprávami, z čehož jen na první, jste mi odpověděl. Je mi smutno z toho, že lidé, kterým se Andrea nejvíc věnovala, se k ní teď obrátili zády. Odvolávají petici i proto, že nechtějí mít nic společného se silnými emocemi a tlakem, který způsobil článek v novinách. Vím, že mnoho rozhořčených zaměstnanců na Kociánce petici ani nečetlo a emočně řeší pouze skandální věci uvedené v článcích.

Celý tento protest způsobila událost z 21.ledna tohoto roku, které jsem byla svědkem. Slavila jsem ten den své narozeniny a pozvala svou přítelkyni Andreu, že si půjdeme někam sednout mimo Kociánku. Když si pro mne došla, přiřítila se vrchní sestra a velmi emotivním způsobem vyzvala Andreu, jestli si s ní může promluvit bokem. Řekla jí, že pan ředitel jí vzkazuje, že musí okamžitě opustit areál a že i do budoucna je její vstup do areálu Kociánky zakázán. Nevím, proč jste jí tak osobní věc, nepřišel říct sám.

O možnostech stěžovat si, samozřejmě vím. Podle vlastních zkušenosti a zkušenosti svých přátel také vím, že reakce na ně jsou mizivé až žádné. Nevěříme zkrátka tomu, že se bude našim stížnostem někdo doopravdy zabývat. Všichni mají strach, vyjádřit svůj názor, kvůli negativním následkům. To, že si klienti nestěžují nemusí znamenat, že jsou spokojeni. Příčinu toho vidím v problému se sebevědomím, které se v nás příliš nepodporuje, spíše naopak.

Co se týče hovorny, děkuji alespoň za tuto možnost. Nevím ale o žádné takové místnosti. Doufám ale, že ona místnost je dostatečně velká, protože věřím, že až zvítězí zdravý rozum bude mnoho klientů, kteří budou chtít Andreu opět vidět. Marně si ale lámu hlavu, jak se do té hovorny Andrea dostane, když má zákaz vstupu do areálu. Nebo už se něco změnilo?

Nechci se míchat do řízení ústavu. Mám ale pro vás jedno doporučení. Až budete příště řešit nadbytečnost svých zaměstnanců, zkuste se poohlédnout po jiných, než těch, kteří svou práci dělají dobře a s láskou.

Srdečně zdraví klientka Teichmanová

* Zdroj: http://kocianka.bloguje.cz

Autor: Lucie Hrabcová

20.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

Ideální teplota pro výrobu čokolády? Patnáct až dvacet stupňů

Kuřim /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Žena v bílém oblečení s čepicí na hlavě obsluhuje stroj, ve kterém se čokoláda nahřívá, aby se z pevných kuliček stala tekutina pro nalévání do forem. K přístroji si musí vylézt na štafle, odkud kousky belgické čokolády sype dovnitř. Hmota se musí neustále míchat. Další zaměstnankyně obsluhuje stroj s mnoha tryskami, ze kterých neustále v intervalech asi třiceti sekund vytéká čokoláda. Umisťuje pod ně formy a poté dává na váhu. Ve formě je podle velikosti vždy několik stejných tvarů. Třeba stromky se vyrábí po dvou, zato malá autíčka po patnácti. Výrobě čokolád ve firmě Fikar se věnuje další díl seriálu Rovnosti nazvaného Za zavřenými dveřmi.

AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies