VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kočičky přinášejí jaro. A vhání slzy do očí

Jižní Morava - Začátek pylové sezony na jižní Moravě letos pozdržela nebývale tuhá zima. I tak už na dveře ordinací alergologů klepou první pacienti.

1.3.2010
SDÍLEJ:

Pylová alergie. Ilustrační snímek. Foto: DENÍK/ Petr Holubář

I když větvím vrby jívy ještě chybí listy, na některých už brzy žlutě zasvítí pylem obtěžkané tyčinky prvních jehněd. Kvetoucí kočičky věští příchod jara. A také utrpení alergiků. Předznamenávají totiž začátek jarní sezony pylů.

Společně s vrbou jívou ale začínají rozkvétat i břízy, olše, jilmy nebo jasany. A mnozí alergici už o nich dobře vědí. „Několik pacientů už se skutečně ozvalo. I když zatím jde o jednotlivé případy, příchod pylové sezony je otázkou nejbližších dní,“ potvrdil alergolog Josef Tillich z Veselí nad Moravou.

Nejčastější problém, s nímž se lidé na alergology v tomto období obracejí, je proto alergická reakce na pylová zrníčka poletující ve vzduchu. Typickým příznakem sezonní alergie je vodnatá rýma, svědění nosu nebo pálení očí. „Pokud se tyto příznaky zmírní po antihistaminikách, která je možné v lékárně koupit i bez receptu, jde téměř jistě o alergii,“ podotkl Tillich.

Tři vrcholy

Alergikům se uleví obvykle až v dubnu, kdy sezona stromových pylů ustoupí. Už v polovině května ale začínají kvést jiné silně dráždivé alergeny – trávy. A na přelomu srpna a září je vystřídá období podzimních plevelů.

Alergiky z jihu Moravy přitom nástup každého ze tří vrcholů pylové sezony začne trápit dřív než obyvatele ostatních regionů Česka. „Panuje tu totiž o něco teplejší počasí a rostliny rozkvétají časněji než jinde. A nástup pylové sezony je ve srovnání s ostatními kraji urychlený o týden i dva,“ vysvětlil Petr Šmarda z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

V nevýhodě jsou ale Jihomoravané kvůli zeměpisné poloze regionu hned dvakrát. Na rozdíl od ostatních krajů alergiky z jihu Moravy totiž trápí pyl ambrózie, která na konci léta kvete v nížinách Maďarska. „Plevel přerůstá podél Dunaje až do jižního Slovenska. Rostliny ambrózie se u nás vyskytují zřídka, vítr ale její pylová zrna přenese stovky kilometrů daleko. Zastaví je až kopce Vysočiny, takže v Čechách mají s ambrózií problémy výjimečně,“ popsal brněnský alergolog Tomáš Rohovský.

Vůbec nejhůř jsou na tom podle odborníků obyvatelé velkých měst. Rozdíl mezi venkovem a městy nespočívá v druhu alergenů. Problém je v tom, že na městské pyly lidé reagují výrazně víc. Dokonce i přesto, že je mnohých alergenů ve městě méně než na vesnicích. „Zplodiny z naftových motorů, které se v městském ovzduší vyskytují ve větší koncentraci, mají schopnost porušit strukturu pylových zrn. Když pak dopadnou na sliznici, reaguje alergický člověk mnohem silněji,“ upřesnil Rohovský.

Přecitlivělost na pyl je jednoznačně nejčastějším důvodem, proč lidé do ordinace alergologa zamíří. Méně často se lékaři setkávají s alergiemi na potraviny a léky nebo včelí a vosí bodnutí. Po Praze a Moravskoslezském kraji žije na jižní Moravě nejvíc alergiků z Česka. Problémy má každý desátý obyvatel kraje.

Potíží přibývá

A počet alergiků stále stoupá. Předloni jich na jižní Moravě žilo asi sto tisíc. Ještě v předchozím roce jich však zdravotnické statistiky evidovaly o více než deset tisíc méně.
Podle Jaroslavy Pazourové z Ústavu zdravotnických informací a statistiky údaje kolísají. Většina alergiků k lékaři přichází na kontrolu až po delší době nebo při zhoršení potíží. „Proto se stává, že jeden rok je alergiků výrazně více a další méně,“ upozornila Pazourová.

Na tom, že pacientů v posledních dvou desetiletích výrazně přibylo, se ale alergologové shodnou i bez matematiky. Podle jedné z hypotéz za to může lepší lékařská péče a stále sterilnější prostředí, v němž lidé žijí. „Lidský imunitní systém zahálí a hledá si přirozeného nepřítele jinde. A občas i tam, kde vůbec není,“ vysvětlil Rohovský.

Navzdory tomu je ale alergologů nedostatek. Péče o alergiky je nákladná a pojišťovny se zdráhají rozšíření sítě ordinací podpořit. Podle doporučení České společnosti alergologie a klinické imunologie je vhodné mít tři specialisty na sto tisíc lidí. „Tolik jich ale bývá jen ve větších městech. Čekací doba je u nás až čtyři týdny. U některých kolegů i delší,“ povzdechl si Tillich.

Alergoložka a imunoložka Marie Duřpektová o pomoci alergikům říká: Čas mokrých prostěradel je pryč

Brno /ROZHOVOR/ – Brněnská lékařka Marie Duřpektová je odbornicí na poruchy obranného systému lidského těla. Alergikům ve své ordinaci pomáhá už téměř dvacet let. „Chcete opravdu pomoci? Bez odborné diagnózy a léčby se neobejdete,“ tvrdí.

Hlásil už některý z vašich pacientů, že na sobě pocítil začátek letošní pylové sezony?

Zatím ne, ale čekáme jej každou chvíli.

Kdy přichází pro alergiky skutečně kritická období roku?

Začínají kvést břízovité druhy stromů. Asi v polovině května začnou alergiky trápit pyly trav, vrcholí na konci června. A třetí vrchol je v srpnu, kdy přichází období podzimních plevelů. Nesmíme ale zapomenout ani na alergeny s celoročním výskytem.

Se kterými se v ordinaci nejčastěji setkáváte?

S roztoči. Stále častěji se objevuje i přecitlivělost na psy a kočky. A přibývá lidí alergických na koně, především dětí.

Je možné alergii zvládnout bez pomoci odborníka?

Neléčená alergie není jen nepříjemná, může znamenat i vážný zdravotní problém. Lidé mají navíc stále vyšší nároky na životní komfort. Chtějí co nejmenší omezení. Doby, kdy jsme alergikům radili, aby v kritických obdobích nevycházeli ven nebo větrali přes mokré prostěradlo v okně, jsou pryč. Dnešní léky jsou naštěstí velmi účinné.

Nestačí tedy alergikům při lehčích problémech sáhnout po léku, který je k dostání bez receptu?

Je to otázka přístupu. Pokud člověk chce kvalitní léčbu, bez dobré odborné diagnózy a léčby se neobejde.

S nonstop rýmou jsem se smířil

Když bylo Tomáši Venhudovi čtrnáct, ze všeho nejvíc ho bavilo rybaření. „Jednou jsem se brodil s prutem řekou a zničehonic cítím nepříjemné řezání. Jako by mi do oka vletěla muška. Hned nato mě začaly příšerně svědit obě oči,“ vzpomíná na jednu z nejpernějších chvil, které mu alergie připravila. Tehdy ještě ani netušil, že nějakou trpí.

Řeku, v níž stál, z obou stran obklopovaly rozkvetlé louky. „Je pravda, že jsem už předtím měl problémy s rýmou. Dokonce jsem kvůli tomu nemohl spát. Takže jsem s doporučenkou od lékaře brzy putoval na alergologii,“ vysvětluje dnes dvaadvacetiletý Venhuda.

Testy, které následovaly, podezření odborníků potvrdily. „Peří, roztoči, plísně, prach. Pyly různých druhů stromů a trav,“ vypočítává mladík. Všechny podněty, na které jeho imunitní systém reaguje nepřiměřeně mohutnou odezvou, zpaměti ani neumí.

Kvůli alergiím se musí vyhýbat prašnému prostředí. Nesmí sníst nic, co obsahuje med. „Nemůžu třeba pracovat na stavbě. Naštěstí v mém povolání mi alergie nijak zvlášť nepřekáží,“ tvrdí Venhuda, který se živí jako dopravní dispečer.

I tak se s alergeny potýká denně. Kritickým obdobím roku je pro něj především květen a červen. „Tehdy začnou kvést všechny ty kytky a trávy. Nejhorší chvíle nastávají před spaním. Mívám záchvaty suchého kašle. A to je hodně nepříjemné,“ připouští Venhuda.

Úlevu mu přinášejí především léky. „Když to řeknu krátce, můžu díky nim konečně dýchat. Samozřejmě to neznamená, že všechny problémy zmizely. S tím, že mám nonstop rýmu, jsem se musel smířit,“ podotýká.

LUCIE ŠIMŮNKOVÁ
LUCIE HRABCOVÁ

Autor: Lucie Hrabcová

Trápí vás alergie?

Ano

50 %

Ne

50 %

Hlasovalo: 2

Anketa byla ukončena

1.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Matěj Hollan.
7 31

Náměstek pro dopravu Hollan: Selžu, jen pokud rezidentní zóny nebudou

Kometa a Orli se bijí i v přípravě: Nenecháme si všechno líbit, říkají

Brno, Znojmo – Přátelské utkání v hokeji? Spíš používejme termín přípravné. O nevraživost a bitky totiž není nouze ani v letošním létě. I hokejisté jihomoravských celků Komety Brno a Orlů Znojmo už při prověrkách na novou sezonu shodili rukavice. „Párkrát jsem se porval i v přátelácích. Nerozlišuju, jestli je to příprava, nebo ostrý zápas, každý jde do utkání naplno,“ řekl znojemský bek Jan Lattner.

OBRAZEM: Ochutnávali 250 druhů vína. Ale jen ze zemí, kde bojoval Napoleon

Brno /VIDEO/ – Nádvoří Ditrichsteinského paláce na Zelném trhu v Brně v sobotu zaplnili milovníci vína. Ochutnávali dvě stě padesát druhů z několika zemí. Pravou moravskou atmosféru utvořila i cimbálová muzika a tanečníči Věčně mladý Danaj ze Strážnice.

Bez největší hvězdy. Legendárního Gotta nahradil za Lužánkami David Koller

Brno /VIDEO/ – Rozložené deky, kelímky s pivem nebo limonádou a hudba. Brněnský stadion za Lužánkami v sobotu odpoledne rozezněli Iné Kafé, Michal Hrůza nebo David Koller. Poslechnout si je přišlo několik stovek lidí, neodradilo je zatažené nebe ani to, že největší hvězda festivalu Létofest, nemocný Karel Gott, nakonec nevystoupil.

Ze srážky aut vyvázli cestující s pohmožděninami, do trolejbusu naboural vozík

Brno – S lehkými poraněními vyvázli řidiči hned dvou sobotních nehod v Brně a na Brněnsku. Do trolejbusu brněnské městské hromadné dopravy zase nacouval přípojný vozík. Linka kvůli tomu nabrala hodinové zpoždění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení