Problému s koktáním se věnuje již sedm let. „Vždycky jsem byl komunikativní a rád pomáhám. Učit správně vyslovovat lidi, kteří mají s řečí problémy, pro mě byla přirozená cesta, jak své přednosti využít," říká Ostrý.

S koktavostí za ním přichází poměrně dost lidí. „Poruchou trpí přibližně čtyři lidé ze sta, ale žádné statistiky se nevedou," zmiňuje logoped.

Jeho práce není jednoduchá. Přesnou příčinu koktání vědci totiž zatím neznají. „Důležitou roli tu hraje genetika," vysvětluje.

Většina dětí začne koktat v předškolním věku, obvykle kolem třetího až čtvrtého roku života, kdy začínají mluvit v souvislejších větách. „Může se stát, že se dítě hodně lekne, a to poruchu spustí. Ale musí mít k tomu genetické předpoklady. Například čerta s Mikulášem jsme se jako malí báli všichni, a ne všichni koktáme," upozorňuje Ostrý.

Zdůrazňuje, že muži koktají častěji než ženy. „Rozdíl je poměrně velký, a to v poměru jedna ku pěti," uvádí.

Většina lidí se poruchy zbaví ještě v dětství. Podle Ostrého k tomu mají děti lepší předpoklady, učí se rychleji. Dospělí ale bývají více motivovaní se problému zbavit.

Kromě koktání se Ostrý věnuje i dalším poruchám. Jednou z nich je breptavost neboli zrychlené tempo řeči. „Hlavní rozdíl je, že koktající o problému ví, kdežto breptavost si člověk obvykle neuvědomuje," uvádí Ostrý.

MICHAELA ČERNÁ