Podle technického ředitele firmy Josefa Šarouna jsou největší problémy v takzvaných primárních kolektorech. V nich vedou inženýrské sítě na delší vzdálenosti a město je stavělo jako první už v sedmdesátých letech. „Jsou v hloubce třiceti metrů pod povrchem a na některých místech tam prosakuje voda. Někde je tak agresivní, že oslabila beton. Právě tam se jejich stav blíží čtverce," upozornil Šaroun. U sekundárních kolektorů, které vedou sítě už přímo k budovám jen pět metrů pod zemí a město poslední z nich postavilo před osmi lety, je podle něj situace lepší. „Průměrný stav kolektorové sítě je mezi dvojkou a trojkou," podotkl Šaroun.

Předseda komise rozvoje města a předseda představenstva společnosti Michal Chládek zdůraznil, že zatím žádné akutní problémy nehrozí. „Jejich stav pravidelně monitorujeme," zdůraznil Chládek.

Přesto letos musí jít na obnovování kolektorů skoro třicet milionů korun. „Předpokládáme investice do kolektorů za patnáct milionů korun. Dalších čtrnáct pak dáme na opravy. Jedná se o sanace a injektáže stěn poškozených podzemními vodami a obnovu výstroje kolektoru. Tedy nahrazení zkorodovaných lávek a dalších konstrukcí pro ukládání sítí," vysvětlil Chládek.

Na opravy dostala společnost na posledním zasedání zastupitelů od města čtrnáct milionů korun, zbytek platí z pronájmů. „Kolektory jsou vytížené na padesát procent. Kdyby to bylo sedmdesát, zaplatíme to sami," poznamenal Šaroun.

Právě přitáhnout více firem do kolektorů je jeden z plánů městské společnosti, jak získat peníze. „Spolupracujeme s hospodářskou komorou a jednáme o změně vyhlášek tak, aby tam firmy musely sítě ukládat. Situace v Brně se v současnosti zlepšila," podotkl Chládek.

Například společnosti E.on taková povinnost nevadí. „Spíše naopak. Uvítali bychom víc kolektorů. Bez nich musíme dělat výkopy ručně. S kolektory, které využíváme v historickém centru, by to bylo mnohem jednodušší," uvedla mluvčí společnosti Božena Herodesová.

Celkově ovšem opravy kolektorů mají stát stamiliony korun. A takové peníze může město získat jen z dotací. „Připravují se dotační programy na roky 2014 až 2016. Situaci sledujeme. A také hledáme další cesty, abychom mohli dát víc peněz už příští rok," poznamenal Chládek.

Cestou k získání peněz podle společnosti nejsou prohlídky kolektorů, které za stokorunu firma od loňska nabízí lidem. Tržby z nich se totiž počítají jen v desetitisících korun. „Spíše se tím snažíme lidi seznámit s kolektory. Jako podzemní stavby je normálně nevidí a nedokáží si moc představit, do čeho investujeme tolik milionů," řekl ředitel Šaroun.

Lidé ovšem podzemní prohlídky oceňují. „Byl to zážitek. Líbilo se mi, že jsou pod zemí označené ulice, pod kterými právě procházíte," uvedla Anna Zbránková, která kolektory před časem navštívila.