Psala jsem, že majitelé domů mají právo na své peníze, ty jim ale musí zaručit stát. Nemohou je získávat mafiánskými praktikami od chudáků nájemníků, kteří za roky slepé regulační politiky státu nenesou zodpovědnost.

Pan Kolařík se chová jako mafián. A není sám. Hned druhý den telefonoval do redakce další majitel nájemního domu a vysvětloval mi, že největšími chudáky jsou právě majitelé nemovitostí. A že se nediví panu Kolaříkovi, že ve zkratovitém jednání odpojuje lidi od elektřiny a vody. Tohle není zkratovité jednání. Zkrat je, když v návalu zuřivosti někoho nazvete rohatým zvířetem. Ať pan Kolařík vtrhne do sněmovny a vynadá poslancům. Plakal by na správném hrobě, ale efekt by to nepřineslo. Proto raději odstřihne energie lidem, kteří si pod psychickým nátlakem najdou nové bydlení. On si do jejich uprázdněných bytů nastěhuje rodiny za tržní nájem a pokud se za své jednání dostane před soud, bude už mít naspořeno z jejich nájmů dost, aby mohl zaplatit nejenom soudní výlohy.

Vím to. Pán, co volal do redakce, mi mezi nářky nad tím, jak málo peněz má z regulovaných bytů, řekl, kolik vydělává na jednom deregulovaném. A že to pokryje nutné opravy pěti bytů. Za rok deregulovaného nájmu si pan Kolařík zaplatí nejlepšího právníka a vykoupí se i z toho nejtěžšího žaláře. A nám občanům nezbude, než jít zkratkovitě jednat do sněmovny.