Ostatně, tak jako vždycky. Uvnitř posedávala dvacítka zájemců, většinou známé tváře z ekoscény, spíš pečující o několik zakrslých koz v ohrádce než o nablýskaný bourák v garáži.

Zato když se vždy po roce na brněnském Masarykově okruhu rozeřvou motory, přichází zhlédnout dostihy plechových kapot kolem padesáti tisícovek lidí. Adrenalinové napětí ze závodu opřilbovaných borců v lesklých kombinézách, vůně benzinu, kvílení pneumatik a míhající se blesky na čtyřech kolech, o rozpálený plech se opírající modelky s firemní čepicí – holt auto­moto fandů dokáže přitáhnout tahle pastva pro oči mraky.

Smyčku na přátele autodostihů pak snadno políčí reklamní lovci duší. V novinách a v televizních vsuvkách jim nabízejí vůz tichý či superrychlý, rozesmáté prostorné auto pro celou rodinu nebo decentní vozítko pro špičkové manažery. Svět motorů má prostě v mnoha ohledech navrch, výhody jsou na jeho straně.

A svět lesního ticha zůstává záležitostí menšiny. Úplně bezmocný ale není: Ekologické daně, mýtné, alternativní paliva a pohony, to vše prosazováno demokratickými prostředky v otevřené společnosti pomáhá realitu posouvat. Jistě, slimáčím tempem, ale přece jen dál od řevu a zplodin motorů.