VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jihomoravské tržnice přetékají padělky značek

Jižní Morava /ANKETA, AKTUALIZOVÁNO/ – Tažení proti padělkům, které se objevují v tržnicích připomíná boj s větrnými mlýny. Celníci tržnice kontrolují několikrát ročně a prakticky nikdy neodejdou s prázdnou. Jen letos zajistili na jižní Moravě padělky za víc než půl miliardy korun.

11.12.2009 4
SDÍLEJ:

Policisté hlídají tržnici v Olomoucké ulici.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí v pátek ve 20:00, najdete v sobotním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Tažení proti padělkům značkového zboží, které se objevují v tržnicích na jihu Moravy, připomíná boj s větrnými mlýny. Celníci prodejní místa kontrolují několikrát ročně a prakticky nikdy neodejdou s prázdnou. Jen letos zajistili v Jihomoravském kraji padělky za více než půl miliardy korun.

Nejvíc zboží se podařilo celníkům najít při takzvaném trestním řízení. To totiž dává celníkům největší pravomoci. „Můžeme dělat domovní prohlídky a otevírat a prohlížet i nebytové prostory. Pokud najdeme padělky právě při trestním řízení, hrozí obchodníkovi kromě pokuty a propadnutí zboží i vězení. To může být až pětileté, záleží na výši škody,“ uvedla mluvčí brněnského celního ředitelství Lada Temňáková.

Hlavně textil

Díky možnostem trestního řízení zabavili takto pracovníci celní správy letos zboží za více než čtyři sta milionů korun. „Největší část z toho tvořilo oblečení a různé tašky a peněženky. Zabavili jsme ale také hodně padělků bot, nejrůznějších doplňků k oblečení, hodinek a slunečních brýlí,“ vyjmenovala nejčastěji padělané zboží Temňáková.

Zbylé věci našli pracovníci celní správy při kontrole zboží přivezeného do Česka ze zemí, které nepatří do Evropské unie, a při mobilním dohledu v tržnicích. „Dohled znamená, že děláme standardní namátkové kontroly, při kterých celníci nemohou otevírat zavřené stánky a kontrolují jen vystavené zboží. Přistiženým obchodníkům v tomto případě nehrozí vězení, ale pouze propadnutí zboží a až pětimilionová pokuta,“ doplnila Temňáková.

Mezi největší tržnice v kraji patří ta v Hatích na Znojemsku a dvě místa v brněnské Olomoucké ulici. Jsou velmi oblíbené, lidé tam ale nehledají jen značkové zboží. „Tržnice navštěvuji hodně málo. Jenom když třeba potřebuji obyčejné triko. Myslím si totiž, že kvalita výrobků není moc dobrá. Když si chci pořídit něco pěkného na sebe, raději jdu do obchodů českých značek,“ řekla například Bohumila Doležalová.
Obchodníci na těchto třech tržnicích jsou navíc pořád pod dozorem celníků. „Stálý dohled jsme nad nimi vyhlásili kvůli tomu, že se v nich neustále setkáváme s padělky. Jak dlouho bude dohled trvat, zatím ještě nevíme,“ uvedla Temňáková.

Prodejci na tržnici v bývalém hraničním přechodu Hatě jsou tak na celní kontroly zvyklí. Moc se jim ale nelíbí. „Kontrol se bojím, i když neprodávám žádné značkové zboží. Chodí sem policisté každý týden a mám z nich opravdu strach. Je to pro nás pro všechny hodně nepříjemné,“ řekl například vietnamský obchodník Do Man Hag.

Pravidelné kontroly však nemají podle Temňákové pouze hledat nepoctivé obchodníky, ale mají také preventivní funkci. „Dřív jsme se snažili rozdávat v tržnicích letáky, ale nemělo to prakticky žádný efekt. Nyní jsme se rozhodli zkusit stálý dohled. Zatím se zdá, že to funguje, zejména v tržnici v Hatích. Tam se nám podařilo padělky téměř vymýtit,“ řekla Temňáková.

Stánkaři se snaží

Na stálém dohledu nad tržnicemi se podílí i živnostenské úřady. „Dohlížíme tak i na to, jestli jsou prodejci u živnostenského úřadu registrovaní a jestli jsou stánky řádně označené,“ řekla mluvčí celního ředitelství. To, kdo v tržnici prodává, musí navíc evidovat i provozovatelé obchodních míst. I tady se prevence podle Temňákové vyplácí. „Prodejci se snaží a sami se registrují, když stánek třeba změní majitele,“ poznamenala.

Celní správa navíc vyšla prodejcům vstříc a zveřejnila na svých internetových stránkách informace pro stánkaře. „Máme je dokonce i ve vietnamštině, takže potřebné informace dostanou snad všichni obchodníci,“ dodala Temňáková.

Rozpoznat falešné značkové zboží je těžké, Petr Jirák z celního ředitelství k tomu říká:

Celníci znají ceny i balení originálů

ROZHOVOR – Pracovníci celní správy neustále hlásí tuny padělaného zboží na tržištích. Většinou je to oblečení, boty a doplňky, které zabavují. Obchodníkům, kteří je prodávají, opakovaně hrozí podle Petra Jiráka z celního ředitelství i vězení.

Co je to vlastně padělek?
Stručně řečeno je padělek vše, co bylo označeno ochrannou známkou bez souhlasu majitele této známky.

Jak zjistíte, že jde skutečně o falešně označené zboží?
Základem je podezření. Celníci jsou speciálně školeni, aby rozpoznali padělky od originálních značek. Mají znalosti o tom, jak má být zboží správně baleno, jaká je cenová politika nebo kde se může objevit v prodeji. Pokud mají podezření, že jde o padělané zboží, mohou ho zabavit.

Zabavíte­li podezřelé věci, co se děje dál?
Proti prodejci vedeme správní řízení. Zda jde opravdu o padělek, musí určit soud. V některých případech však může rozhodnout i celní úřad. A také potřebujeme vyjádření majitele ochranné známky. Už se nám ale stalo, že se majitel ochranné známky k případu nevyjádřil, takže jsme museli zastavit vyšetřování.

A když zjistíte, že nejde o padělek?
Takové případy se nestávají často. Ale pokud ano, tak potom musíme zboží vrátit zpátky tomu, komu jsme jej zabavili.

Jaký trest čeká prodejce padělaného zboží?
Ve správním řízení jde o pokutu, která může v extrémním případě dosáhnout až pěti milionů korun. Pokud začne trestní řízení, pak může jít pachatel i do vězení.

Stává se, že přistihnete některé prodejce při prodeji padělků opakovaně?
Není to nic neobvyklého. U recidivistů proto zvyšujeme pokutu. Pokud je prodejce nenapravitelný, může jít dokonce i do vězení.

Většina padělků skončí v ohni

Brno – I když celníci každoročně zabaví statisíce kusů falešně označeného zboží, většina ho skončí ve spalovnách. Přitom jsou to většinou nové věci, které se mohou využít například pro charitativní účely. Humanitární organizace ale přebírají jen asi deset až dvacet tisíc padělků ročně.

O většinu zabaveného zboží nikdo nežádá. Do konce letošního července navíc vyhověla celní správa pouze čtvrtině žadatelů a za posledních pět let zamítla každou čtrnáctou žádost. „Víc než šestinu jich ale stáhli sami žadatelé,“ řekla mluvčí brněnského celního ředitelství Lada Temňáková.

Humanitární organizace, které chtějí zabavené padělky oblečení, totiž musí splňovat přísné předpisy. A i když je žadatel splňuje, čekají na něj další nástrahy. Převod zabavených věcí je sice bezplatný, ale humanitární organizace musí přesto sáhnout do kapsy. „Na vlastní náklady musí odstranit ochranné známky a ty pak ještě zničit,“ popsala základní opatření Temňáková.

Kromě toho musí opatřit darované padělky nápisem humanita. „Ten nesmí být na první pohled vidět. Třeba u oblečení se dává na vnitřní stranu. To proto, aby nesnižoval důstojnost člověka, který je nosí,“ dodala mluvčí. Problémem bývá někdy i to, že majitel ochranné známky nedá souhlas k tomu, aby charita oblečení dostala.

JAN NĚMEC A IVANA MACÍKOVÁ

Autor: Jan Němec

Mají kontroly celníků na tržnicích smysl?

Ano

65 %

Ne

35 %

Hlasovalo: 37

Anketa byla ukončena

11.12.2009 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Poštu v Komárově přepadl ozbrojený muž. Odnesl si desítky tisíc korun

Dvacátý ročník Mezinárodního policejního mistrovství v jezdectví se konal v brněnské Panské Líše. Nechyběl ani doprovodný program s policejními ukázkami.
39

Koně bojovali s ohněm, vodou i davem. Na policejním mistrovství

Sklo v asfaltu podle vědců z Brna zpevní cesty. Výzkum zajímá silničáře

Jižní Morava – Zatímco řidiči se sklu na silnici vyhýbají jako čert kříži, pro brněnské vědce je sklo v asfaltu zajímavou možností, jak zlepšit kvalitu českých silnic. Podle zjištění Brněnského deníku Rovnost odborníci z brněnského Vysokého učení technického s těmito materiály experimentují.

AKTUALIZOVÁNO

Hollan jako Hitler. Aktivisté vyvěsili na maketu Německého domu fotku náměstka

Brno /FOTOGALERIE/ – Velká fotografie brněnského náměstka primátora Matěje Hollana (Žít Brno) se v sobotu dopoledne objevila na instalaci na Moravském náměstí, která je centrem festivalu Meeting Brno. Plakát vyvěsili aktivisté z hnutí Slušní lidé. Na videu, které publikovali na sociální síti, označili Hollana za neonacistu.

Už mi není dvacet, abych lítal po republice, říká navrátilec Svoboda

Brno /ANKETA/ – Vytáhl se na západě Čech, a tak ho Kometa neváhala stáhnout z hostování zpět. Hokejový útočník Tomáš Svoboda nyní vstřebává dávky v letní přípravě brněnského týmu a chce si vybojovat stálé místo v sestavě. „Příjemný návrat. Každý, kdo mě zná, ví, že to tady mám rád," pousmál se třicetiletý křídelní forvard.

Můj soused zabiják: lidé z Bystrce Kajínka většinou vítají, cítí se i bezpečněji

Brno - Odsouzený a omilostněný dvojnásobný vrah Jiří Kajínek bydlí v brněnské Bystrci. Sousedům většinou nevadí.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies