VYBERTE SI REGION

Kostel nahradí hřiště. Postaví ho salesiáni

Brno-Líšeň - V brněnské Líšni vznikne křesťanský chrám. Doplní areál velkého salesiánského střediska. Městská část církevní aktivity podporuje.

20.3.2011 8
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie
MÍSTO PRO KOSTEL. Salesiánské středisko pro mládež je už hotové. Tělocvičnu a oratoř doplnila loni sportovní hřiště. V budoucnu tam vznikne i kostel pro tři sta padesát věřících. Stát bude v místě dnešního škvárového hřiště. Věřící ze sídliště už nebudou

MÍSTO PRO KOSTEL. Salesiánské středisko pro mládež je už hotové. Tělocvičnu a oratoř doplnila loni sportovní hřiště. V budoucnu tam vznikne i kostel pro tři sta padesát věřících. Stát bude v místě dnešního škvárového hřiště. Věřící ze sídliště už nebudou Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Katoličtí věřící z brněnské Líšně najdou snáz duchovní útěchu. Na sídlišti totiž vznikne zcela nový kostel. Stavět ho chtějí salesiáni. Tito řeholníci chtějí chrám připojit k svému středisku pro děti a mládež v Kotlanově ulici.

Plán na stavbu kostela uvítala třeba tamní důchodkyně Milada Volná. „Myslím, že je to výborný nápad. Ve Staré Líšni je jen malý kostelík, který je pro lidi ze sídliště moc daleko. Navíc se tu často přepadává, takže se bojím chodit sama,“ svěřila se.

Líšeňský farář František Vavruša potvrdil, že si salesiáni sídliště vybrali také proto, že tam nebyla žádná církevní stavba. Projekt je ale teprve v počátcích. Kdy bude kostel hotový, záleží na penězích. „Připravujeme architektonickou soutěž, kterou pak vyhlásí brněnské biskupství,“ vysvětlil Vavruša.

Líšeň stavbu vítá

Už nyní ale existuje představa o podobě kostela. „Bude stát poblíž střediska v místech, kde je teď škvárové hřiště. Měl by sloužit odhadem třem stům padesáti lidem,“ popsal Vavruša. Záměr už odsouhlasila i líšeňská radnice, který teď čeká na konkrétní návrh stavby. „Potom se k němu vyjádříme znovu,“ informoval starosta Líšně Břetislav Štefan.

Sám nevidí v novém kostele žádný problém. „Jakožto historik si myslím, že naše tradice vychází z křesťanství. Takže je rozhodně lepší, že tu bude stát kostel, a ne třeba mešita,“ vysvětlil svůj postoj starosta Štefan. Aktivity salesiánů městské části nevadí. „Samozřejmě bych byl rád, kdyby tady byly i jiné větší organizace věnující se dětem. Ale dokud jsou tu jen salesiáni, tak podporujeme pouze je,“ prohlásil líšeňský starosta.

Kostel Ducha svatého má završit dlouholetý projekt salesiánů. Loni v září otevřeli v Líšni středisko s názvem SALVe, tedy Salesiánský areál pro líšeňskou veřejnost. Zaplatila ho z větší části Evropská unie, zbytek dodala Nadace pro radost, již salesiáni založili na počátku devadesátých let.

Proč salesiáni chrám stavějí až nakonec? „Na počátku devadesátých let, kdy v Líšni začali působit, nebylo možné si jen tak někde postavit kostel. Tak se rozhodli jít na to civilním způsobem. Nejdřív naplánovali zájmové středisko, kam by lidi chodili,“ vysvětlil farář.

A zájem o středisko je velký, nejen v Líšni, ale i mezi obyvateli Vinohrad. „Centrum využívají děti, mládež i mladé maminky. Mohou si vybírat mezi množstvím kroužků,“ řekl Vavruša. Jeho slova potvrzuje obyvatelka Jitka Kuncová. „Mám dvě malé děti, se kterými jsem často chodila do tělocvičny. Až bude syn starší, tak ho přihlásím na tenis,“ řekla.

Narazili na potíže

Středisko má ale také na problémy. Tím hlavním je špatná dostupnost. V oblasti není dost parkovacích míst, podle Vavruši jich chybí až pět tisíc. Přitom se mají stavět další bytové domy. Starosta Líšně nicméně plánuje nová parkoviště. „Středisko má za úkol vybudovat třicet nových parkovacích míst. Parkoviště se sto dvaceti místy vznikne také v sousední Horníkově ulici,“ tvrdil Štefan.

Komplikace nastaly loni také při otevření venkovního hřiště. „Měli jsme problém s hlukem. Mládež vydrží často venku až do pozdních nočních hodin, jenomže v deset hodin večer už musí být klid. Je pak těžké je z hřiště dostat,“ popsal farář Vavruša.

Námitky putovaly také na líšeňskou radnici. „Některým lidem vadily reflektory, které jim údajně svítily do oken. Salesiáni ale situaci řešili a snažili se obyvatelům vyhovět. Máme s nimi velmi dobré vztahy,“ uzavřel starosta Štefan.

Sociolog Dušan Lužný vylučuje konflikt s muslimy. Uklidňuje: Mešita provokuje jen pár radikálů

ROZHOVOR – Muslimové z Brna se chtějí modlit v novém chrámu. Může to přinést střet s většinou? Podle sociologa Dušana Lužného nikoli.

Nerozdělí mešita Brňany na dva nepřátelské tábory?
Ne. Ozve se nějaká protiislámská skupinka s tím, že hájí české zájmy. A taky politici, kteří se chtějí zviditelnit. Drtivé většině obyvatel města to ale bude jedno, jako všechny náboženské problémy.

Mají se Brňané bát muslimů? Co když jejich vliv časem zesílí? Nehrozí, že si tady časem prosadí třeba vlastní zákony?
To se nestane. Alespoň v nejbližších sto letech. Většina muslimů naše zákony respektuje. Ale najdou se radikálové, kteří se nechtějí smířit s naší kulturou a odmítají integraci.

Dočkáme se incidentů jako v západní Evropě? Mám na mysli třeba případ, kdy muslim poleptal ženu kyselinou kvůli nevěře?
V nejbližší době nic takového nepředpokládám, ale vyloučit to samozřejmě nemůžu. Případy bití žen se skutečně objevují. Ale je to spíš problém jedinců, ne většiny vyznavačů tohoto náboženství.

Vyvolá stavba mešity podobnou reakci u jiných náboženství?
Křesťané v souvislosti s mešitou další kostely chtít nebudou. Nejsou na to peníze. Chrámy se ani nedaří udržovat. Navíc ubývá kněžích. U jiných náboženství je to ještě méně pravděpodobné. Třeba buddhistů je v Brně málo a tyto stavby si musejí platit z vlastních peněz.

Muslim: Minaret jsme neplánovali

Zatímco stavba nových křesťanských chrámů sotva vyvolá nějaké vzrušení, úplně jinak je tomu v případě brněnské mešity. Místní muslimská komunita požaduje prostornější budovu. Ta nynější ve Vídeňské ulici totiž dvěma stům věřících nestačí. Plán ale vyvolal kritiku vedení města i veřejnosti. „Chceme normální budovu, kde budeme pořádat společenské akce, svatby a jiné oslavy,“ objasnil předseda brněnské islámské nadace Muníb Hasan.

Než stavět, chce nadace raději nějakou budovu koupit. „Kdybychom potřebovali stavební povolení, tak se do celé záležitosti vtáhne politika a náboženské předsudky,“ obával se Muníb Hasan, který není rozruchem kolem přesunu mešity vůbec nadšený.

Námitky, že by mešita architektonicky nezapadla do okolí, zcela odmítá. Brněnští muslimové podle něj vůbec nechtějí klasickou mešitu s minaretem. „Pro nás není důležitý venkovní vzhled budovy. Nikdy jsme netvrdili, že bychom na ní chtěli stavět minaret. Na druhé straně nám vadí, že stále musíme deklarovat, že tak neučiníme,“ uvedl Hasan.

V uplynulých týdnech se hovořilo o tom, že by nová mešita mohla vzniknout v jednom z objektů nedaleko Křenové ulice. „Tato varianta je stále v jednání, nicméně ta rozhodně nejsou u konce. Hledáme proto i jiné vhodné objekty,“ doplnil Hasan. Některým Brňanům nová mešita vůbec nevadí. Patří k nim třeba student Lukáš Zubalík. „Když ji chtějí, tak proč ne? Ale ať si ji taky zaplatí,“ svěřil se Zubalík.

KRISTINA KOLOVRÁTKOVÁ
ANNA FAJKUSOVÁ

20.3.2011 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bruslařskou dálnici na Brněnské přehradě využívají o víkendu davy lidí.
2 23

Bruslařská dálnice. Na přehradě si lidé užívali dvoukilometrového okruhu

Ilustrační foto.

Pozor. Řidičák musí na jižní Moravě vyměnit 82 tisíc lidí

Na ledě ve společném dresu. Hokejový tým tří univerzit sbírá podporu

Brno – HC Univerzita Brno. Tak by mohl znít název společného hokejového týmu hráčů z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity. Sportovci třech největších brněnských vysokých škol by pod jednotnou barvou dresu rádi bojovali v druhé lize.

Auto skončilo v řece. Nehoda uzavřela silnici mezi Bílovicemi a Adamovem

Bílovice nad Svitavou – Silnici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Adamovem zablokovala v sobotu odpoledne dopravní nehoda. Krátce před druhou hodinou osobní auto sjelo do příkopu a skončilo v řece. Záchranáři odvezli do nemocnice jednu ženu. Podle prvních informací nejde o vážné zranění.

Jistota školky? Nově blízko domova. Brno zavede spádové oblasti

Brno – Každé ráno vyjíždí Martina Kratochvílová z brněnské Bystrce se svou čtyřletou dcerou. „Jelikož pracuji v centru, malou dávám do školky kousek od práce. Je to pro mě pohodlnější. Když skončím, dceru vyzvednu. Kdybych ji musela vyzvedávat v Bystrci, často bych to nestíhala," přiznala matka. Po zavedení takzvaných spádových oblastí, by Kratochvílová mohla mít s umístěním dcery v centru Brna problém. Při letošním zápise si rodiče sice mateřinku vyberou podle zaměření nebo kvality. Hlavním kritériem pro přijetí ale bude místo trvalého bydliště. Brno musí spádové oblasti zavést kvůli novele z ministerstva školství.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies