VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kostely teď zdobí i historické betlémy

Brno - Brněnské biskupství připravilo novinku. Na betlémy letos upozorňují tmavomodré transparenty se žlutou kometou

27.12.2007
SDÍLEJ:

Betlém ve svatopetrském chrámu vyřezal Heřman KotrbaFoto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Každý z přibližně čtyřiceti brněnských kostelů se o Vánocích může pyšnit betlémem. Pro letošek připravilo brněnské biskupství novinku. Vstup osmi hlavních katolických chrámů zdobí velké tmavomodré transparenty se žlutou kometou. Na znamení, že v kostele je historický betlém. „O Vánocích lidé chodí do kostela víc,“ říká mluvčí diecéze Martina Jandlová.

Mnozí lidé si chtějí předvánoční shon vynahradit prohlédnutím betlému. Jenže do štědrovečerní půlnoční mše letos ani jeden z brněnských betlémů nebyl kompletní. Lidé si na „narození“ Jezulátka a jeho uložení do jesliček museli počkat. „Jelikož nevíme přesně, v kterou hodinu se na Štědrý den Ježíšek narodil, najdeme jej v jesličkách až po půlnoci,“ vysvětluje brněnská historička Milena Flodrová.

Zřejmě nejznámější brněnský betlém je ve svatopetrském chrámu. Vyřezal jej z lipového dřeva v letech 1950 až 1953 Heřman Kotrba. S ním si nezadá betlém na téměř dvacet metrů dlouhém podstavci, který pro minoritský kostel svatých Janů zhotovil po druhé světové válce brněnský sochař a řezbář Jaroslav Vaněk.

Ohradu betlému zdobí biblické reliéfy navštívení, obřezání, obětování a útěk do Egypta. Mezi tradičními figurkami z lipového dřeva jsou navíc postavy Vaňkových synů či otce Škrdlíka, který se o vznik tohoto betlému výrazně zasadil.
Od Vaňka pochází rovněž betlém kapucínského kostela, pozoruhodný postavami, jejichž výraz vyjadřuje určité pohnutí – zadumání, úžas či překvapení. Betlém kostela svatého Michala na Dominikánském náměstí pochází z Mnichova, kde jej v roce 1905 koupili bratří redemptoristé.

Ve svatojakubském chrámu přetrvává zvyk doplňovat betlém denně o jednu sádrovou figurku. „Podle tradice by betlém měl zůstat v kostele do neděle po Třech králích. U nás vydrží do druhého února,“ slibuje farář Václav Slouk.

První betlém, v živém provedení, představil v roce 1223 při půlnoční mši František z Assisi. Do českých zemí zavedli tento zvyk jezuité v šestnáctém století. Marie Terezie s Josefem II. divadelní či vizuální pojetí zrození zakázali, protože podle nich odvádělo pozornost od samotného duchovního prožívání. Proto si lidé začali stavět betlémy doma.

„Dnes najdete betlém skoro v každé domácnosti, kostelní betlémy nepřestanou být tahákem nikdy,“ tvrdí Flodrová.

 

Historické betlémy, které si lidé mohou v těchto dnech prohlédnout v centru Brna:

- katedrála sv. Petra a Pavla
- kostel sv. Jakuba
- kostel sv. Tomáše
- minoritský kostel sv. Janů
- kostel sv. Maří Magdaleny
- kostel sv. Michala
- kapucínský kostel Nalezení sv. Kříže
- jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie

 

27.12.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Nanejvýš dva posty. Kouč Habanec má o zbytku sestavy jasno

Brněnské podzemí. Ilustrační foto.
1

Nové trasy v podzemí mají zpoždění

Brněnská trať je rychlá a zábavná, řekl český šampion Kulhavý

Brno /FOTOGALERIE/ – Absolutní špička se představila o víkendu na brněnské trati nad Anthroposem. Na závěrečný podnik Českého poháru a zároveň Mistrovství České republiky dorazili i olympijský vítěz Jaroslav Kulhavý a Kateřina Nash, kteří vyhráli obě kategorie elite. „Areál v Brně se mi líbí, je to tady super,“ pochvaloval si Kulhavý, který obhájil domácí titul.

V autoškole neuspěje každý druhý. Na vině je i stres

Brno /ANKETA/ - Neuspěl. S tímto verdiktem odchází napoprvé od závěrečné zkoušky v autoškole víc než polovina Brňanů. Podle instruktorů je to kvůli stresu a neznalosti předpisů.

Memoriál Marka Těšíka v beachvolejbalu vyhráli nováčkové Starý a Hojgr

Brno /FOTOGALERIE/ – Sedmnáct dvojic zasáhlo do čtvrtého ročníku Memoriálu Marka Těšíka v beachvolejbalu. Na brněnských kurtech Sport Centra Srbská se nejvíc dařilo nováčkům turnaje Bořivoji Hojgrovi s Petrem Starým, kteří ve finále porazili 2:1 na sety Jakuba Šeráka s Tomášem Kubáskem.

Horu pojmenovali po Brně. Před šedesáti lety

Brno /FOTOGALERIE/ - Byla to trochu partyzánská akce. Když v roce 1957 vyjel do tehdejšího Sovětského svazu zájezd cestovní kanceláře, mezi účastníky bylo i devatenáct horolezců z Brna. Ti se po tajné domluvě s průvodci od zájezdu na dvanáct dní oddělili, aby s ruskými horolezci mohli lézt po Kavkaze. Zdolali několik štítů. V pondělí uplynulo šedesát let od chvíle, kdy vystoupili na do té doby bezejmenný vrchol. Pojmenovali jej Pik Brno. „Na vrchol jsme dosáhli v deset hodin dopoledne,“ říká člen výpravy Arnošt Mader (uprostřed).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení