Kostely teď zdobí i historické betlémy

Každý z přibližně čtyřiceti brněnských kostelů se o Vánocích může pyšnit betlémem. Pro letošek připravilo brněnské biskupství novinku. Vstup osmi hlavních katolických chrámů zdobí velké tmavomodré transparenty se žlutou kometou. Na znamení, že v kostele je historický betlém. „O Vánocích lidé chodí do kostela víc,“ říká mluvčí diecéze Martina Jandlová.

Mnozí lidé si chtějí předvánoční shon vynahradit prohlédnutím betlému. Jenže do štědrovečerní půlnoční mše letos ani jeden z brněnských betlémů nebyl kompletní. Lidé si na „narození“ Jezulátka a jeho uložení do jesliček museli počkat. „Jelikož nevíme přesně, v kterou hodinu se na Štědrý den Ježíšek narodil, najdeme jej v jesličkách až po půlnoci,“ vysvětluje brněnská historička Milena Flodrová.

Zřejmě nejznámější brněnský betlém je ve svatopetrském chrámu. Vyřezal jej z lipového dřeva v letech 1950 až 1953 Heřman Kotrba. S ním si nezadá betlém na téměř dvacet metrů dlouhém podstavci, který pro minoritský kostel svatých Janů zhotovil po druhé světové válce brněnský sochař a řezbář Jaroslav Vaněk.

Ohradu betlému zdobí biblické reliéfy navštívení, obřezání, obětování a útěk do Egypta. Mezi tradičními figurkami z lipového dřeva jsou navíc postavy Vaňkových synů či otce Škrdlíka, který se o vznik tohoto betlému výrazně zasadil.
Od Vaňka pochází rovněž betlém kapucínského kostela, pozoruhodný postavami, jejichž výraz vyjadřuje určité pohnutí – zadumání, úžas či překvapení. Betlém kostela svatého Michala na Dominikánském náměstí pochází z Mnichova, kde jej v roce 1905 koupili bratří redemptoristé.

Ve svatojakubském chrámu přetrvává zvyk doplňovat betlém denně o jednu sádrovou figurku. „Podle tradice by betlém měl zůstat v kostele do neděle po Třech králích. U nás vydrží do druhého února,“ slibuje farář Václav Slouk.

První betlém, v živém provedení, představil v roce 1223 při půlnoční mši František z Assisi. Do českých zemí zavedli tento zvyk jezuité v šestnáctém století. Marie Terezie s Josefem II. divadelní či vizuální pojetí zrození zakázali, protože podle nich odvádělo pozornost od samotného duchovního prožívání. Proto si lidé začali stavět betlémy doma.

„Dnes najdete betlém skoro v každé domácnosti, kostelní betlémy nepřestanou být tahákem nikdy,“ tvrdí Flodrová.