Přípravný výbor chtěl totiž referendum spojit s říjnovými komunálními volbami. Když se to kvůli nutnosti doplnění podpisů nestihlo, navrhl nový termín za dva roky. Podle Kotziana už však přípravný výbor nemohl do návrhu zasahovat a zastupitelstvo tedy mělo vyhlásit referendum do 90 dní, jak ukládá zákon. Vedení města však hájí výklad, který umožnil vyhlásit plebiscit až na podzim příštího roku společně s krajskými volbami. Jeho kolega náměstek Matěj Hollan (Žít Brno) řekl, že se aspoň jasně ukáže, jak si lze zákon o referendu vyložit.

Kotzian se pro žalobu rozhodl i proto, že rozhodnutí zastupitelstva zablokuje až do příštího podzimu modernizaci železničního uzlu. Podle zákona město nesmí činit žádná rozhodnutí ohledně předmětu referenda. „Podle nás jde o příliš dlouhou dobu, kdy se nemůže rozhodovat o široké problematice a na svých právech jsou zkráceni zastupitelé i občané," vysvětlil Kotzian.

I v této otázce má vedení města odlišný názor a tvrdí, že lze pracovat například na územních studiích. Správa železniční dopravní cesty navíc chystá zadání studie proveditelnosti, která posoudí vhodnost obou variant, tedy nádraží pod Petrovem a nádraží v odsunuté poloze. Hotová má být právě před volbami a referendem.

V prosinci také Kotzian podal podnět ministerstvu vnitra, aby nařídilo městu zrušit dvě usnesení ohledně modernizace železničního uzlu právě kvůli zákonu o referendu. Jedním usnesením jsou připomínky ke zmíněné studii proveditelnosti a také urbanistická soutěž na řešení Jižního centra s nádražím pod Petrovem.

Poloha nového nádraží se v Brně řeší téměř století, nejnovější diskuse se vedou více než deset let. Především v posledních pěti letech město aktivně prosazovalo odsunutou variantu, nechalo však rozpracovat i variantu pod Petrovem. O referendu uvažuje i jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD), který tvrdí, že o nádraží by neměli rozhodovat jen Brňané. Aby však byly výsledky závazné, musí hlasovat alespoň 35 procent voličů.