Krach mlékomatů: hygienik a pohodlnost lidí

Zatímco před dvěma lety bylo na jižní Moravě automatů dvacet, nyní jich je čtrnáct. „V menších městech se automaty stále drží, lidé jsou tam zvyklí urazit za nákupem delší cestu a věnovat mu více času. Ve městech ale upřednostňují supermarkety, kde dostanou všechno na jednom místě a rychle,“ vysvětlil jednu z příčin neúspěchu Petr Kachlík, který provozuje dva mlékomaty v Brně.

Nejdříve zvědavost

To, že za úpadkem stojí i lenost lidí, potvrzují někteří Brňané. „Ze začátku jsem mléko v automatu párkrát koupil, hlavně ze zvědavosti, jak chutná. Bylo vynikající, ale časem se mi přestalo chtít jezdit pro něj z Černých Polí až do Králova Pole,“ řekl například Petr Nováček z Brna.

Snížení prodeje v automatech řeší Kachlík pojízdnou prodejnou. „Schválila mi to veterinární správa. S mobilním mlékomatem objíždím brněnské farmářské trhy, ale uvažoval jsem, že bych zavedl pravidelnou trasu v daný den a čas,“ informoval Kachlík. Cena mléka z pojízdného obchodu je stejná jako v jeho mlékomatech, tedy dvacet korun za litr.

Nejhůře dopadly mlékomaty na Hodonínsku. Nezůstal tam žádný. Ten v centru Kyjova nevydržel ani rok. „Zrušil jsem jak krávy, tak mlékomat. Můj chov totiž nezachránily ani dotace. Za poslední dva roky jsem v mléce prodělal šest milionů korun a už to tak nešlo dál,“ uvedl majitel mutěnického statku Vojtěch Marek, který mlékomat plnil.

Čtyři stovky krav prodal do Anglie a ze získaných peněz zaplatil dluhy.

Také na Břeclavsku se automatům příliš nedaří funguje tam jen jeden. Stojí v Šitbořicích a provozuje ho tamní zemědělská společnost Zemax. „Původně jsme měli ještě tři automaty v Brně, ale ty jsme museli zrušit. Už máme jen jediný,“ posteskl si předseda představenstva společnosti Zemax Šitbořice Radomír Zelinka.

Zdůraznil, že prodeji podle něj nejvíce uškodily výroky hlavního hygienika Michaela Víta. Ten upozorňoval na rizika nepasterizovaného mléka od zemědělců. „My jsme přitom dodnes neřešili ani jeden takový problém,“ upozornil Zelinka.

Podle něj klesl i zájem o mléko přímo v Šitbořicích. „V dobách největší slávy automatů jsme prodávali kolem sto osmdesáti litrů denně. Teď se pohybujeme v průměru kolem sto, sto deseti litrů,“ srovnal Zelinka. Mlékomat v Šitbořicích je přístupný nepřetržitě. Pro nepasterizované mléko si k němu jezdí nejen místní, ale i lidé z okolí. Cena je od začátku stejná dvanáct korun za litr.

Úspěšné Blanensko

Nejvíce mlékomatů zůstává na Blanensku, kde fungují čtyři. „Rádi bychom ale jejich počet zvýšili. Bohužel to tak nevypadá, protože lidé moc nemají zájem,“ uvedl předseda Okresní agrární komory v Blansku Kamil Vystavěl. Mlékomaty podle něj ze začátku slavily velký úspěch, časem ale zůstalo už jen pár stálých zákazníků.

Je to prý stejné i s jinými potravinami. „Lidé raději nakoupí zlevněné zboží v obchodech než něco opravdu čerstvého a zdravého,“ řekl.

MARTINA KOZIOLOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI