VYBERTE SI REGION

Krádeže svačin nahrazují nadávky přes SMS

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Facebook, SMS zprávy, videa nebo fotografie. Urážky přes internet a telefon v současné době vytěsňují klasické formy šikany a na řadu přichází kyberšikana. Krádeže svačin a rvačky na záchodech nahrazují nadávky přes SMS zprávy, falešné profily na facebooku nebo ponižující videa.

27.2.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Jak se nejlépe bránit šikaně? Diskutujte pod článkem

I běžnou šikanu děti využívají k zesměšňování přes internet. „Když útočník spolužáka ve škole zbije, nahraje si to na video, které pak vyvěsí na web. Tím svou oběť poníží dvakrát,“ podotkla policejní preventistka Zdeňka Procházková.

Obětí kyberšikany se může stát každý, kdo se trochu odlišuje. A to jak charakterem, tak i tím, jak vypadá. „Dětský agresor si oběti hledá ve škole, v zájmových kroužcích nebo například sportovních klubech,“ řekla dětská psycholožka Marie Vignatiová.

Schránky důvěry

Obrana je ale těžká. Dítě by se mělo vždy svěřit nějakému dospělému. Nejlépe učiteli nebo rodiči. Školy se snaží obětem šikany i jejich spolužákům, kteří o ní vědí, pomoci například schránkami důvěry. „Ve škole máme i školního metodika a výchovného poradce,“ sdělila ředitelka Erbenovy základní školy v Blansku Věra Gottwaldová.

Dodala, že se spolu s učiteli snaží zachytit i drobné prohřešky, které mohou v šikanu přerůst. „Dozorující učitel si všímá, když některý ze žáků druhému shazuje věci z lavice nebo mu bere svačinu. Také je podezřelé, pokud dítě sedí o přestávce osamocené v lavici,“ popsala možné případy Gottwaldová. S kyberšikanou se setkala zatím jen jednou. „Loni jeden z žáků posílal při vyučování svému spolužákovi přes SMS nadávky,“ dodala ředitelka.

Šikanu se učitelé snaží řešit nejdříve s rodiči oběti i agresora. „Až pokud není možné vyřešit problém dohodou, měl by se učitel obrátit na policii,“ prohlásila pedagožka Lenka Gulová.

Policie musí pak prošetřit každé oznámení a zjistit, jestli se agresor nedopustil trestného činu. Protože šikana v trestním zákoníku chybí, útočníky policie obviní z jiného činu. „Nejčastěji jde o nebezpečné pronásledování, omezování osobní svobody, ublížení na zdraví, vydírání nebo i znásilnění a pohlavní zneužití,“ vyjmenovala trestné činy související s šikanou policejní preventistka Procházková.

Nezletilé děti však nejsou trestně odpovědné. Policisté je ale mohou obvinit. Soud pro mládež jim pak neuloží trest, ale opatření. „Děti mohou dostat ochrannou výchovu, soud jim může přidělit dohled probačního úředníka nebo jim například nařídí zařazení do některého psychologického výchovného programu,“ popsala možné tresty Procházková. Mladiství se naopak, pokud se dopustí závažné šikany, kterou vyšetřovatelé posoudí jako trestný čin, mohou dostat i do vězení.

Pomohou IT experti

S řešením kyberšikany se lidé ale stále častěji obrací na počítačové experty místo na policii. „Za poslední půlrok jsme zaznamenali několik desítek žádostí o pomoc při stopování agresorů internetové šikany,“ sdělil bezpečnostní expert na IT Milan Chromý ze společnosti AutoCont.

Společnost pak pomůže oběti vystopovat pachatele. „I anonymního odesílatele můžeme lehce zjistit,“ dodal Chromý. Šikana a kyberšikana se však neodehrává jen mezi dětmi. „Najít ji můžeme všude. Mezi žáky, a to i vůči učiteli, v zaměstnání nebo například mezi bývalými manželi nebo partnery,“ řekla Procházková.

O tom, že děti umí potrápit také učitele, ví i Zbyněk Háder, který učí na základní škole v Hustopečích na Břeclavsku. „Osobně jsem se s tím zatím nesetkal. Stává se ale třeba, že žáci natáčí učitele na video a pak to dají na internet,“ prohlásil Háder.

Jaké jsou nejčastější formy kyberšikany

Šikanovaní jsou i šéfové v práci

Šikana a kyberšikana nejsou doménou jen školních lavic. Problém s nimi má i řada dospělých. Mnoho lidí může vyprávět o svízelích, které jim způsobují kolegové nebo nadřízení v zaměstnání.

Šikanu v práci dělí odborníci na několik druhů. „Mobbing se odehrává mezi kolegy, kteří si navzájem konkurují. Naopak bossing je šikana ze strany nadřízeného,“ uvedla psycholožka Eva Urbanová.

Dodala, že jsou ještě další dva druhy, které jsou u nás často podceňované. „Jde o sexuální harašení, které může začít jako hra, ale přerůst až v teror. Už vůbec se nemluví o šikaně ze strany zaměstnance vůči zaměstnavateli,“ prohlásila Urbanová s tím, že je to ale velice častý jev. Šikanu v práci podle psycholožky nejčastěji vyvolá závist, žárlivost nebo prospěchářství.

Řešení šikanování v zaměstnání je stejně složité jako ve škole. Pokud problém způsobuje nadřízený, obracejí se oběti šikany někdy na inspektorát práce. „Zhruba jednou za měsíc za námi chodí lidé, kteří si stěžují na nadřízené. Šikana je ale obecný pojem, který zákoník práce nezná,“ řekla mluvčí jihomoravského inspektorátu práce Anna Slívová.

Do tohoto pojmu se podle zákona dá zahrnout diskriminace, porušování rovnosti zaměstnanců a jednání, které odporuje dobrým mravům. Inspektorát musí stížnost vždy prověřit. „Pošleme na místo inspektory, kteří vyslechnou zaměstnance i zaměstnavatele. Problém je v tom, že v takových případech stojí často tvrzení proti tvrzení. A proto se občas stává, že se nám šikanu dokázat nepovede,“ dodává Slívová. Při správním řízení však inspektorát může zaměstnavateli uložit až čtyřsettisícovou pokutu.

S kyberšikanou se jihomoravští inspektoři práce ještě nesetkali. „Jediná podobná věc, kterou občas řešíme, je zneužití průmyslových kamer. Ty nesmí například hlídat výkonnost zaměstnanců,“ podotkla Slívová.

Vojenská posádka ve Vyškově pořádá kurz přežití. Mluvčí Pavel Kočvara o něm říká:

Lidé se naučí zvládat ponižování


ROZHOVOR
– Pro pracovníky humanitárních organizací, diplomaty i novináře, kteří pracují na misích v zahraničí, je určený kurz speciální přípravy pro krizové situace. Extrémní pětidenní zážitek, který má každého obrnit a připravit i na možnou šikanu, nabízí vojenská posádka ve Vyškově už deset let. „Lidé si sáhnou až na své dno. Zjistí, jak zvládají krizové situace,“ říká voják a mluvčí posádky ve Vyškově Pavel Kočvara.

Lektoři kurzu jsou při výcviku velmi tvrdí. Je možné jejich metody přirovnávat k šikaně?

Určitě ano. Většina ze zážitků, kterými si účastníci kurzu projdou, je dost stresující. Mají je připravit na extrémní válečné prostředí. Když pak na ně někdo zamíří zbraní nebo je unese, budou umět zachovat chladnou hlavu a myslet na to, že nic není ztracené, dokud člověk žije.

Co všechno účastníky kurzu čeká?

První tři dny jde jen o hru. Pak už ale téměř nespí, nejí, prožívají simulované výslechy, běhají bosí se zavázanýma očima, instruktoři na ně neustále řvou. Také jim štěkají psi do obličeje ze vzdálenosti pěti centimetrů.

Prověřujete nějak zájemce o kurz, jestli jsou schopní ho vydržet?

Každý zájemce musí projít psychotesty. Po celou dobu programu je také hlídají vojenští psychologové, lékaři a dohlíží na ně i vojenský kaplan. O jejich přítomnosti ale frekventanti nevědí.

Jak to účastníci prožívají?

Dostávají se na psychické dno. Začnou na sebe navzájem donášet, snaží se instruktorům zavděčit. Vyčerpáním ztrácí pojem o realitě. Zjistí tak, kde mají své hranice.

Může je takový kurz připravit, aby se běžné šikaně třeba v zaměstnání uměli bránit?

Šikana je hodně o ponižování. A to je do velké míry subjektivní pocit. Některým povahám ale tento kurz určitě pomoci může.

Autor: Zuzana Valíková

27.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies